Článek 66 a jeho aktivace. Jiná možnost už není, řekl Vystrčil

3 měsíce starý 13

„Podle názoru Ústřední vojenské nemocnice není Miloš Zeman v současné době schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti,“ přečetl sdělení Vystrčil. Dlouhodobá prognóza zdravotního stavu je navíc podle nemocnice krajně nejistá. Návrat prezidenta do funkce v následujících týdnech je tak vysoce nepravděpodobný. Nemocnice uvedla, že se zdravotním stavem byl už ve středu 13. října seznámen kancléř Vratislav Mynář, který ovšem celou dobu tvrdil, že prezident je schopen funkci vykonávat. 

V úterý se sešla senátní komise pro ústavu a parlamentní procedury a zabývala se tímto zjištěnímt. Ve dvě hodiny se navíc bude konat setkání předsedů senátorských klubů a předsedů politických stran zastoupených v nově vzniklé Poslanecké sněmovně. Domluví se na dalším postupu, oznámil v pondělí Vystrčil.

Článek 66 a jeho aktivace

Zbývá tak otázka, zda je čas aktivovat článek 66, o čemž se už nějakou dobu hovoří. „Když si vezmete vše, co jsem tady řekl, tak v úvahu, bohužel, nepřichází jiná možnost, než že se musíme bavit o tom, kdy a jak aktivujeme článek 66,“ oznámil v pondělí Vystrčil. „Článek 66 není o ničem jiném, než že zopakujeme již to, co řekli doktoři,“ dal se slyšet senátor Václav Láska. Podobně smýšlejí i ostatní senátoři, a tak lze předpokládat, že pokud se na tom shodnou i předsedové zvolených stran, článek 66 aktivován bude. 

Podmínky pro převod pravomocí prezidenta byly podle senátní ústavní komise naplněny. Senát by o něm měl rozhodnout ještě před ustavením Sněmovny.

Přebírání pravomocí prezidenta a pravidla voleb

Norma, zjednodušeně řečeno, upravuje přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena, nebo nesložila slib, či právě v případě, kdy prezident není schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. 

Kdyby prezident skonal, nový by se volil do devadesáti dnů >>>

„Aktivace článku 66 neznamená, že by prezident přestal být prezidentem. Jeho pozice mu zůstává, není to odvolání. Jde pouze o to, zda je prezident způsobilý dělat práci, která mu z ústavy náleží,“ vysvětloval v pátek funkci článku Vystrčil.

„Je to stejné, jako když někdo dlouhodobě onemocní a běžně pak za něj někdo jiný dělá dočasně jeho práci. V případě článku 66 je to premiér a předseda sněmovny. Důležité je, že když je prezident nemocný, nemusí pracovat a má klid na uzdravení a může se následně vrátit do své funkce,“ doplnil.

Zbavení pravomocí prezidenta

Ústava tedy umožňuje zbavit prezidenta pravomocí v případě, že se na tom usnese sněmovna a Senát, a to nadpoloviční většinou. Prezidentské pravomoci pak přecházejí na předsedu sněmovny a na předsedu vlády. Pravomoci předsedy sněmovny přebírá předseda Senátu, pokud je v té době sněmovna rozpuštěna. V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992.

Na koho přecházejí prezidentské pravomoci

  • Předseda vlády – Po prezidentovi by převzal především zastupování státu navenek. Stal by se vrchním velitelem ozbrojených sil, mohl by jmenovat soudce či vyhlašovat amnestie a udělovat milost. 
  • Předseda sněmovny – Získal by pravomoci, jako jsou jmenování premiéra a vlády, jmenování soudců Ústavního soudu nebo rozpuštění sněmovny.
  • Předseda Senátu – Mohl by vyhlašovat sněmovní volby a vykonávat pravomoci předsedy sněmovny, pokud by v tu chvíli byla Poslanecká sněmovna rozpuštěna.

Usnesení obou parlamentních komor, k jehož platnosti stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců a senátorů, může prezident napadnout u Ústavního soudu. „Ve chvíli, kdy mu bude lépe, může sněmovna opět hlasovat a zrušit článek 66. Pokud s tím prezident nesouhlasí, má možnost se bránit u Ústavního soudu,“ řekl pro ČT právník Ondřej Preuss.

Zdroj