Co se v EU nemůže dělat ve skutečném světě, nepůjde ani na internetu

3 měsíce starý 144

V posledních letech se z online prostoru stává klíčové hrací pole politiky i byznysu. Po zkušenostech z pandemie a vzhledem k probíhající hybridní válce z Ruska se Evropská rada rozhodla přijmout opatření, která mají za cíl zvýšit bezpečí uživatelů na internetu. Řídí se tak principem „co je ilegální offline, bude ilegální i online“.

Řada nových pravidel bude vycházet z takzvaného Digital Services Act (DSA, zákon o digitálních službách). Ten komise schválila měsíc po balíčku Digital Market Act (DMA, zákon o digitálních trzích) týkajících se omezení vlivu technologických gigantů, jejichž moc zabraňuje menším hráčům férovou účast na digitálním trhu.

„Pomocí DSA pomáháme vytvářet bezpečné a odpovědné online prostředí. Platformy by měly být transparentní, pokud jde o jejich rozhodnutí o moderování obsahu, předcházení šíření nebezpečných dezinformací a vyhýbaní se nabídce nebezpečných produktů v jejich obchodech. Dnešní dohodou zajišťujeme, že platformy nesou odpovědnost za rizika, která mohou jejich služby představovat pro společnost a občany,“ vysvětluje eurokomisařka Margrethe Vestagerová, která v EU zodpovídá za „připravenost na digitální věk“.

Omezení vlivu gigantů a ochrana jednotlivců

DSA se zaměřuje především na „velmi velké online platformy“ a „velmi velké online vyhledávače,“ které mají v EU přes 45 milionů aktivních uživatelů za měsíc. Platformám s méně než 45 miliony aktivních uživatelů budou některé povinnosti odpuštěny.

Nová pravidla obsahují především opatření k boji proti prodeji nezákonného zboží, služeb nebo obsahu, dále opatření posilující pravomoci uživatelů a občanské společnosti a v neposlední řadě pravidla o kontrole a zmírňování rizik spojených s provozem digitálních služeb.

Digital Services Act

  • Opatření k boji proti nelegálnímu zboží, službám nebo obsahu online, jako například:
    • mechanismus pro uživatele, umožňující takový obsah snadno označovat, a pro platformy spolupráci s takzvanými „trusted flaggers“
    • nové povinnosti týkající se sledování obchodních uživatelů na online tržištích
  • Nová opatření na posílení postavení a pravomocí uživatelů a občanské společnosti, včetně:
    • možnosti napadnout rozhodnutí platforem o moderování obsahu a domáhat se nápravy, buď prostřednictvím mechanismu mimosoudních sporů, nebo soudně
    • poskytování přístupu prověřeným výzkumným pracovníkům ke klíčovým údajům největších platforem a poskytování přístupu nevládním organizacím, pokud jde o přístup k veřejným údajům, s cílem poskytnout lepší přehled o tom, jak se vyvíjejí online rizika
    • opatření transparentnosti pro online platformy v různých směrech, včetně zpřístupnění algoritmů používaných pro doporučování obsahu nebo produktů uživatelům
  • Opatření k posouzení a zmírnění rizik, jako jsou:
    • povinnosti pro velmi velké platformy a velmi velké online vyhledávače přijímat opatření na základě rizik, tak aby zabránily zneužití svých systémů, a podstupování nezávislých auditů u svých systémů řízení rizik
    • mechanismy pro rychlé a účinné přizpůsobení v případě krize ovlivňující veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví
  • Nová opatření na ochranu nezletilých a omezení používání citlivých osobních údajů pro cílenou reklamu
  • Posílený dohled a prosazování ze strany Evropské komise, pokud jde o velmi velké online platformy. Rámec dohledu a prosazování rovněž potvrzuje důležitou roli nezávislých koordinátorů digitálních služeb a rady pro digitální služby

zdroj: tisková zpráva Evropské komise k přijetí DSA

Kromě zpřísnění dohledu nad šířením nelegálního obsahu se opatření zaměří například i na takzvané dark patterns. To jsou taktiky, které vedou lidi podvědomě a klamem například ke koupi předražených produktů nebo služeb. Pravidla se budou vztahovat i na ochranu nezletilých.

Zpřísní se také kontrola nad šířením falešných informací v krizových obdobích, jako je například současná válka na Ukrajině. V takových situacích bude mít Evropská komise možnost analyzovat postup velkých online platforem a v případě nutnosti učinit nutná opatření k zajištění základních práv.

Pokuty v řádech stovek miliard

Je zjevné, že Evropská komise nebere digitální bezpečnost na lehkou váhu a v této oblasti je legislativním pionýrem. A to, že nejde pouze o prázdná slova, dokládají i pokuty, které budou velkým technologickým firmám za porušení pravidel hrozit.

V případě opětovného porušení pravidel DSA, která by měla vstoupit v platnost pravděpodobně již v roce 2024, hrozí velkým platformám pokuty až ve výši šesti procent celkového světového obratu nebo v případě opětovného porušování dokonce zákaz provozu na území EU. Například pro společnost Meta vlastnící Facebook nebo Instagram, by taková pokuta představovala 157,8 miliardy korun.

„Dnešní dohoda o zákonu o digitálních službách je historická, a to jak z hlediska rychlosti, tak z hlediska obsahu. DSA aktualizuje základní pravidla pro všechny online služby v EU. Zajistí, aby online prostředí zůstalo bezpečným prostorem a zajistilo svobodu projevu a příležitosti pro digitální podniky. Uvádí do praxe princip, že co je nezákonné offline, by mělo být nezákonné online,“ řekla k DSA prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Evropská unie již několik let pracuje na zpřísňování regulací ve světě digitálních technologií. Na sklonku minulého roku prohrál Google soudní bitvu s EU a byl nucen zaplatit pokutu 2,42 miliardy eur (cca 59 miliard korun). Taková suma představuje jedno procento celkového ročního obratu mateřské společnosti Alphabet, která vlastní Google.

A ve vymáhání současné legislativy Evropská unie pokračuje i nadále. Aktuálně vede Evropská komise vyšetřování jak společností Google a Meta, tak i největšího online prodejce Amazon.

A co ostatní?

Zatímco Evropa přijímá nová pravidla, v USA se zatím o tom, jak přimět velké technologické firmy regulovat škodlivý obsah na svých platformách, pouze debatuje. Bývalý prezident Barack Obama ve čtvrtek vyzval Kongres ke zvážení současného znění Oddílu 230. Ten totiž zbavuje provozovatele sociálních sítí zodpovědnosti za obsah, který na nich sdílí jeho uživatelé.

Velká Británie v březnu přijala zákon o online bezpečnosti, který v případě jeho porušení umožňuje mimo jiné i trest v podobě odnětí svobody pro výkonné představitele velkých technologických firem. Zákon o online bezpečnosti hodně kritizovali někteří představitelé technologického sektoru včetně velkých technologických firem, především kvůli vágnímu popisu toho, co přesně je „legální, ale škodlivé.“

Zdroj