Co znamenají schválené vyšší úrokové sazby: Konec hypoték pro všechny i lepší spoření

1 měsíc starý 10

 ČNB

Důvodem zvýšení sazeb centrální bankou (ČNB) jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. K dalšímu růstu sazeb by mohla ČNB podle analytiků přistoupit letos ještě dvakrát.

"Dnešní krok k žádným výrazným změnám na trhu pravděpodobně nepovede. Jednak jde o velmi malou změnu v úrokových sazbách, jednak s tímto vývojem trh již delší dobu počítal. Proto nelze očekávat, že by dnešní růst sazeb měl na trhu nějaký bezprostřední velký dopad," domnívá se Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Podle něj se trh snaží vždy předvídat, co centrální banka bude dělat a již několik měsíců je přesvědčen, že letos začne úrokové sazby zvyšovat. Proto by měl být dopad dnešního rozhodnutí ČNB poměrně omezený.

"Některé banky mohou nepatrně zvýšit v rámci konkurenčního boje úrokové sazby u svých spořicích účtů, nelze však očekávat, že by se úrokové sazby v celé ekonomice automaticky dnešním rozhodnutím zvýšily obdobně, jak je zvýšila ČNB. Růst sazeb v tuto chvíli však nejvíce pocítí firmy u svých úvěrů, kdy je vývoj úrokových sazeb nejvíce propojen na základní sazbu, takže o něco zdraží. Hypotéky ale skokově neporostou, zdražují pozvolně," dodal Seidler. 

Hypotéky budou zdražovat pozvolna

Podobný scénář odhaduje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "Zvýšené sazby se jen z části propíšou do úroků na běžných vkladech. Termínové vklady na tom budou o něco lépe. Hypotéky a spotřebitelské úvěry už postupně zdražují v očekávání růstu sazeb a zdražovat budou i pozvolna dál, jak ČNB čeká postupný nárůst základních sazeb," říká Horská, podle níž vyrostou sazby na 1,75 procent v příštím roce a na konci roku 2023 dosáhnou 2,25 procenta.

Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy je zvýšení úrokových sazeb samo o sobě spíše symbolický signál, že ČNB pokládá ekonomiku za už slušně stabilizovanou a že je možné postupně vracet úrokové sazby k normálu, a tím postupně stahovat podporu domácí poptávky a slabého kurzu koruny. 

"U vkladů nelze čekat žádné výrazné zvyšování sazeb, protože průměrný český klient i při nynějších velmi nízkých úrocích ukládá na bankovní účty hodně velkou část svých úspor, namísto aby více využíval jiné produkty s výrazně vyšším očekávaným výnosem. Důležitější je spíše dlouhodobější výhled vývoje sazeb, který bude pro banky stimulem, aby pomalu zvyšovaly i úrokové sazby u úvěrů," míní Skořepa. Sazby hypoték tedy porostou, ale ne skokově. 

Současné rozhodnutí ČNB je prvním krokem k prevenci přehřátí ekonomiky. "Česko obchází strašák inflace, přehřátí realitního trhu a další. V následujících měsících se dá očekávat opakované zvyšování sazeb a přísnější podmínky poskytování úvěrů, zvláště hypotečních. Firmy si budou půjčovat dráž a pro řadu obyvatel se stane vlastní bydlení nedostupné. Bohužel je to daň za stabilizaci trhu a hospodářství," říká Petr Kymlička, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Také Viktor Mejzlík ze společnosti GarantovanýNajem.cz je přesvědčen, že se rozhodnutí ČNB velmi brzy projeví ve zvyšování úroků u hypoték. "Centrální banka navíc avizovala, že přistoupí ke zpřísňování podmínek poskytování hypotečních úvěrů. Tato kombinace způsobí to, že velkému počtu lidí se znepřístupní možnost vlastního bydlení. Negativním dopadem bude růst nájmů, zejména v Praze, Brně a krajských městech," doplňuje Mejzlík.

Hlavním důvodem vyšších sazeb je inflace

Inflace je opakovaný růst cen v ekonomice. Nebo také snížení "kupní síly" peněz. Pokud je roční inflace tři procenta, znamená to, že ze stokoruny za rok pomyslně zbude 97 korun. Mírná inflace kolem jednoho až dvou procent je podle České národní banky v pořádku, pomáhá "točit" peníze a udržuje zdravou ekonomiku. Lidé díky ní neodkládají nákupy a peníze utrácejí. V posledních měsících se ale inflace pohybuje kolem tří procent, a to už je dost.

Podle Heleny Horské současné zvýšení sazeb krotí ale budoucí inflaci, ne tu aktuální taženou rozvolňováním a nedostatkem materiálu a vstupů. 

"Každé zvýšení úrokových sazeb působí na omezení poptávky, a tím přispívá k oslabení inflačních tlaků. Tento efekt však mívá mnohaměsíční zpoždění, takže i v případě, že ČNB bude zvyšovat sazby poměrně rychle, nás zřejmě nemine období přinejmenším několika měsíců, kdy bude růst cen i nadále docela živý," míní ekonom Skořepa, který odhaduje, že inflace ale nepřesáhne úroveň čtyř procent, takže pro běžnou českou domácnost nepůjde o dramatický problém. 

"Centrální bankéře trápí přetrvávající vyšší inflace, která se nad dvouprocentní cílem ČNB již pohybuje po dobu více než dvou let, což může mít negativní vliv na inflační očekávání. Déletrvající růst spotřebitelských cen kolem tří procent by totiž mohl prodejce zboží a služeb utvrdit v tom, že mají své ceny zvyšovat právě v tomto rozsahu, a nikoliv o centrální bankou cílená dvě procenta," říká Martin Gürtler z Komerční banky. 

Podle něj je současný ekonomický vývoj navíc spojen s řadou proinflačních rizik, které by mohly inflaci udržet výše po delší dobu. Jedná se především o výrazný růst cen surovin na světových trzích, spolu s rychlým růstem cen některých vstupů do výroby.

"To se již aktuálně odráží ve zdražování v průmyslovém sektoru, když meziroční růst tamních cen v květnu zrychlil na 5 %. V průběhu pandemie navíc díky expanzivní fiskální politice pokračoval svižný růst příjmů většiny domácností a nedošlo ani k významnému nárůstu nezaměstnanosti. Řada zaměstnavatelů má již nyní opět problém sehnat vhodné pracovníky. Napětí na trhu práce, kterého jsme byli svědky v době před pandemií, tak zřejmě přetrvá a povede k tlaku na vyšší růst mezd, potažmo cen," říká Gürtler.

Dnešní zvýšení úrokových sazeb tak podle něj plní především signalizační úlohu, kdy dosavadní jestřábí rétoriku bankovní rada doplnila reálnou akcí, která potvrdila její odhodlanost dostat inflaci zpět ke dvěma procentům. "Pro druhou polovinu roku očekáváme další jedno či dvě zvýšení úrokových sazeb, a to v závislosti na dalším vývoji pandemie," dodal Gürtler.

Zdroj