před 2 týdny
61
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) včera zveřejnil svoje zjištění ostře kritizující Ministerstvo obrany (MO) za dezolátní stav techniky ženijního vojska. Vinu na tom mají zejména plánované, ale neuskutečněné nákupy a nákupy v rozporu se zákonem. U veřejné zakázky na nákup dvou silničních válců totiž MO nastavilo takové technické parametry, které bezdůvodně zaručily konkurenční výhodu jedinému dodavateli. Kverulant.org proto podává oznámení na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a žádá prošetření nejen této zakázky. Kverulant odhaluje věrolomné politiky a zkorumpované úředníky již od roku 2009, kontrolujte je s námi finanční podporou naší práce.
Ilustrační foto Thilo Becker | PixabayNejvyšší kontrolní úřad vydal zprávu o kontrole Ženijního vojska Armády ČR. NKÚ zjistil, že pracuje se zastaralou a poruchovou technikou, pontonové mosty neunesou nové tanky. Přesto MO však většinu investic odložilo a to i přesto, že na obnovu a modernizaci techniky ženijního vojska mělo v letech 2010 až 2022 ze státního rozpočtu k dispozici celkem 3,5 miliardy korun. Za těchto dvanáct let MO z uvedené částky vyčerpalo pouhých devět procent, necelých 314 milionů korun. Mezi těmito investicemi jsou i dosti problematické nákupy.
Nákupy bez soutěže a od překupníků
NKÚ zjistil, že v rámci 11 ze 13 investičních akcí MO pořídilo techniku od zahraničních výrobců prostřednictvím jejich výhradních distributorů pro ČR, kteří jako jediní vyhověli požadavkům MO, neboť zadávací podmínky veřejných zakázek splňovaly vždy jen konkrétní výrobky.
Jednalo se například o nákupy robotů, detektorů, ochranných pyrotechnických obleků či souprav pro zneškodňování munice. MO požadavek na dodání konkrétního výrobku zdůvodňovalo sjednocením servisu a údržby, náhradních dílů a výcviku s již v armádě zavedenou technikou. Důsledkem tohoto postupu je závislost MO na produktech a službách jediného výrobce a dodavatele, zejména z důvodu vlastnictví licence k pořizovanému výrobku (tzv. vendor lock-in).
Navíc pořízení techniky bez provedení soutěže potenciálních dodavatelů nepodporuje výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky a může navyšovat cenu servisu a náhradních dílů, a tím zvyšuje riziko nehospodárného vynakládání peněžních prostředků.
Formální nebo chybějící průzkumy trhu
Průzkumy trhu nebyly prováděny či byly zpracovány pouze formálně. Místo výsledků průzkumu trhu a porovnání výrobků z hlediska jejich ceny a míry naplnění účelu pořízení obsahovaly zejména zdůvodnění, proč je požadován či upřednostňován jeden výrobek od konkrétního výrobce. Analýzy nákladů životního cyklu nebyly v investičních záměrech či specifikacích pořizovaného majetku uváděny. V důsledku podhodnocení předpokládané ceny pořídilo MO nižší počet techniky, než byla armádou stanovená potřeba.
Soutěž předem připravená pro jednoho výherce
NKÚ dále zjistil, že při zadání veřejné zakázky na pořízení dvou silničních válců s podvalníky stanovilo MO zadávací podmínky prostřednictvím kombinace celkem 48 technických parametrů způsobem, který bezdůvodně nepřímo zaručil konkurenční výhodu jednomu dodavateli silničního válce konkrétního typu. MO poté tomuto dodavateli veřejnou zakázku zadalo, čímž postupovalo v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. a dále v rozporu se zákazem diskriminace podle ustanovení § 6 odst. 2 tohoto zákona. Porušilo tak povinnosti stanovené právním předpisem při zadávání veřejné zakázky a následně uskutečnilo v roce 2018 výdej peněžních prostředků za dva silniční válce ve výši 7 308 400 Kč. NKÚ proto konstatoval skutečnosti nasvědčující porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb.
Absurdní reakce Ministerstva obrany
Ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové (ODS) zareagovalo na zjištění NKÚ dosti absurdním způsobem. Přesto, že se ve zprávě NKÚ výslovně uvádí, že obrana měla na nákupy pro ženijní vojsko vyčleněno dost peněz, které nedokázala utratit, tak první věta ve vyjádření tiskového oddělení NKÚ zní: „Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) týkající se ženijního vojska potvrdila, jak velkému nedostatku peněz musely Armáda ČR a Ministerstvo obrany ČR v posledních letech čelit.“
A kdo by čekal, že ve věci podezřelého nákupu dvou silničních válců uvede obrana něco v tom smyslu: „mrzí nás, že jsme zase udělali chybu, podezřelý nákup velmi pečlivě prošetříme a podíváme se, zda tento nákup nebyl dokonce trestným činem, ale v každém případě přijmeme drastická personální opatření, aby se něco takového již nemohlo opakovat“, bude zase velmi zklamán.
Ministerstvo opět dosti absurdně tvrdí, že vše bylo v pořádku: „V souvislosti s nákupem dvou silničních válců ministerstvo obrany zásadně se závěry NKÚ nesouhlasí a bude čekat na výsledky daňového řízení. Vypsané podmínky výběrového řízení odpovídaly tomu, jak technicky komplikovanou věc ministerstvo obrany poptávalo. Při vypsání výběrového řízení postupovalo přesně tak, jak jej zákon o zadávání veřejných zakázek zavazuje. Pokud by byl zákon porušen, konstatovat to může pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nebo návazně správní soud.“
Kverulantův podnět na ÚOHS
Zákon o zadávání veřejných zakázek uvádí v § 36, odstavec (1), že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Vše nasvědčuje tomu, že přesně toho se ministerstvo dopustilo, když stanovilo podmínky účasti v soutěži. Proto Kverulant podal v podnět na prošetření tohoto nákupu k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.
Násobně předražený nákup kulometů za 1,5 miliardy
Problematické nákupy a nepotrestání jejich viníků není na obraně ničím novým. Ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku asi tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB SERVIS CENTRUM. Místo toho, aby byl úředník, který je pod těmito smlouvami propuštěn a vyšetřován tak dál na MO zastává post vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic.
Rekordní pokuta 550 milionů Kč
Antimonopolní úřad začátkem dubna 2021 pravomocně potvrdil historicky nejvyšší pokutu pro armádu, a to ve výši 550 milionů korun, za chyby v tendru na nákup 12 armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun. Při hledání dodavatele ministerstvo kromě americké vlády oslovilo také vládu italskou. Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, ale prý neodpovídala armádním požadavkům. Stroje prý nesplňovaly podmínku na odzkoušení v operacích.
Resort obrany podle ÚOHS chyboval v tom, že v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na nákup víceúčelových vrtulníků od americké firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti Leonardo. Pokutu obrana už v roce 2021 uhradila, ale zároveň podala správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten však rekordní pokutu 15. února 2023 definitivně potvrdil.
Nikdo za nic nemůže
Kverulant se v květnu 2023 dotázal, zda bude po někom z úředníků či snad dokonce politiků vymáhána alespoň část více než půl miliardové pokuty za zpackaný nákup vrtulníků a zda byl za jednání, které antimonopolní úřad označil za nezákonné, vůbec někdo potrestán. Nebyl.
Ilustrační koláž vytvořená Kverulantem za pomoci AI Bing images createMinisterstvo obrany odpovědělo, že náhrady za takto zaplacené pokuty vymáhat nebude a odkazuje se na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 31 Cdo 2764/2016 ze dne 12. dubna 2017, podle něhož se v případě uložení finanční sankce státu nejedná o vznik škody. Došlo tím totiž pouze k transferu finančních prostředků uvnitř státu, přičemž jeho majetek se zaplacením pokuty nezmenšil. Laicky řečeno stát si pouze přendal peníze z jedné kapsy do druhé.
Ministerstvo zcela ignorovalo novelu zákona o majetku státu. Tímto zákonem, který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2020, se zavedla do právního řádu tzv. dělená právní subjektivita. Nová právní úprava zajišťuje, že se na organizační složku státu pro tyto účely hledí jako na samostatnou právnickou osobu, jejíž majetek tvoří samostatný celek nepropojený se zbytkem státního rozpočtu. V důsledku toho je tedy jednodušší i vymáhání náhrady škody po zaměstnancích, kteří porušili své povinnosti. Laicky řečeno lze postihnout i toho kdo státu přendal peníze z jedné kapsy do druhé.
A k potrestání za porušení zákona o zadávaní veřejných zakázek také nedojde. V odpovědi ze 17. dubna 2023 píše kancelář ministryně obrany: „Ministerstvo obrany zhodnotilo, že v daném případě se přestupek, za který mu byla udělena pokuta 550 milionů korun, týká procesního pochybení při uzavření smlouvy na danou veřejnou zakázku, jenž není v příčinné souvislosti s plněním pracovních povinností zaměstnanců v MO.“
Podtrženo, sečteno, údajně opět nikdo za nic nemůže. Pokud bude obrana dál tolerovat předražené a značně problematické nákupy za hranou zákona, armáda nebude mít dobré vybavení nikdy ať už bude rozpočet na obranu, jakkoliv velký. Kverulant proti této praxi protestuje a opakovaně žádá o potrestání viníků.
Prosba o podporu
Zkorumpované politiky a rozežrané úředníky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Podpořte ho v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
