Další Velikonoce v lockdownu: na mši online, za tradicemi na web či na stezku

3 měsíce starý 16

Sjížděly se rodiny, kamarádi se setkávali na chalupách, lidé odjížděli na prodloužený víkend na chaty. Koronavirus ale už druhým rokem podobu oslav Velikonoc výrazně změní. Viditelné to bude na první pohled zejména tam, kde se dosud tradice drží v podobě bujarého veselí.

Hlasitá hudba, kroje, zpěv a víno – to vše ještě před dvěma lety neodmyslitelně patřilo k oslavám na jihu Moravy. Letos ale budou ulice opět tiché. V dědinách se ruší tradiční oslavy, muzea přesouvají plánované akce na internet a prázdné zůstanou o nejvýznamnějším křesťanském svátku i kostely.

Třeba v jihomoravské Strážnici. Hlavní roli během oslav hrají folklór a křesťanství. „Každý den probíhají velké obřady a jsou plné kostely. V neděli a v pondělí se scházejí chlapci z folklórních souborů a ve městě je ruch,“ připomněla dobu před pandemií starostka Strážnice Renata Smutná (KDU-ČSL). Nic z toho už druhým rokem v obci k vidění nebude. Bohoslužby se přesunou na internet a lidé zůstanou doma. „Je znát, že se lidé nesetkávají. V rozhlase připomínáme povinnost zakrytí dýchacích cest a městská policie se to snaží kontrolovat,“ dodala Smutná.

V době před pandemií se během velikonočních svátků navštěvovali známí a celé rodiny i v Telnici. Po ulicích chodily děti s řehtačkami a lidé se potkávali při tradičních bohoslužbách. I tam budou letos oslavy Velikonoc vypadat jinak. „Lidem připomínáme, aby byli ohleduplní a zvážili, co je možné dělat v rámci opatření,“ vysvětlil starosta Telnice František Kroutil (KDU-ČSL).

Obec pro své obyvatele připravila dvě akce. První je anonymní vyměňování velikonočních dárků, druhou pak tematická stezka s úkoly pro rodiny s dětmi.

Další rekord v nedohlednu

Velikonoční raritou se mohou chlubit v Němčičkách na Břeclavsku. Tamější folklórní soubor drží několik českých i světových rekordů v pletení dlouhých pomlázek, kterým v obci neřekne nikdo jinak než „žile“. Právě jejich pletení tam do příchodu pandemie bylo hlavní společenskou událostí.

Na nádvoří kulturního domu členové chasy svezou pruty, které několik lidí čistí a ostatní pletou. „Když jde o pokus o rekord, tak musíme zaznamenávat počet zapletených prutů i celkový čas. Někdy si vedeme i statistiku, kolik vína u pletení vypijeme,“ zavzpomínal Jiří Stávek.

Kvůli vládním opatřením se ale v Němčičkách tento rok plést nebude a další rekord je tak zatím v nedohlednu.

Na jižní Moravě se ve spojení s Velikonocemi pořádají také výstavy a ochutnávky vín. Jedna z nich se pravidelně koná v Hroznové Lhotě, kde obyvatelé a organizátoři už dva roky vyhlížejí jubilejní 55. ročník „koštu“. „Letos jsme akci ani nezačali plánovat, protože jsme věděli, že by to bylo s ohledem na epidemickou situaci bezpředmětné,“ sdělil předseda zahrádkářského svazu v Hroznové Lhotě Marek Světlík. Podle něj událost navštíví každý rok přibližně čtyři stovky lidí, na které čeká až 350 vzorků vín.

Velikonoční zvyky a tradice na Slovácku

Vylévání chodníčků – „Unikátní obyčej svobodných chlapců. Ti tajně v noci z Bílé soboty na Velikonoční neděli vápnem vyznačovali cestu mezi domy milenců, o kterých to bylo známo, ale i u těch, kde to na vědomí veřejnosti nemělo vůbec přijít,“ vysvětluje etnograf Slováckého muzea v Uherském Hradišti Jan Káčer.

Obřadní hrkání a klepání – Ohlašování času v době od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty, kdy umlkají zvony. Chlapci k tomu v průvodech používali hrkače, klepače a valchy. „Dodnes je tento zvyk živý v několika obcích na Uherskohradišťsku,“ říká Káčer.

Pečení obřadního pečiva – Hlavním obřadním pečivem byly jidáše, které se pekly podle krajových zvyklostí v různých tvarech. Úlohu velikonočního obřadního pečiva si dodnes uchoval mazanec. Jeho místo od 19. století začal, především v městských domácnostech, zaujímat beránek.

„Dalšími tradičními zvyky na Slovácku jsou například pletení pomlázek a zdobení kraslic,“ dodává Káčer.

Hravé úkoly pro děti. Ale na webu

Za normální situace v tomto období chystají muzea na jihu Moravy tematické výstavy a jarmarky. Tradiční velikonoční akci museli kvůli pandemii zrušit ve strážnickém Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy. Tam organizátoři chystali program pro veřejnost i pro školy.

„Návštěvníci by se mohli seznámit se zvyky nebo si koupit velikonoční výrobky od regionálních řemeslníků,“ uvedla Hana Jechová, pracovnice propagace Národního ústavu lidové kultury, který skanzen spravuje. Organizace však přišla s náhradním řešením a příští týden spustí interaktivní web pro děti. Ty si symbolicky projdou skanzen a prostřednictvím krátkých videí a jednoduchých úkolů se seznámí s velikonočními tradicemi.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším a nejstarším křesťanským svátkem, se kterým jsou spojeny náboženské obřady a bohoslužby. I ty ale letos ovlivní pandemická situace. Momentálně platí omezení počtu lidí v kostele a s uvolněním opatření se nepočítá ani o Velikonocích.

Do kostela online

Mnoho farností proto připravuje online přenosy bohoslužeb. To plánují také ve vesnici Dolní Bojanovice, kde žije velký počet věřících obyvatel, pro které jsou Velikonoce důležitým svátkem. „V kostele bude jen pár nejnutnějších lidí, ale všechny naše bohoslužby budeme vysílat přes internet,“ řekl dolnobojanovický farář Petr Karas.

Kostely a chrámy v Brně pak přijdou ještě o jednu tradiční událost. Už podruhé za sebou se totiž neuskuteční Velikonoční festival duchovní hudby, který má v moravské metropoli tradici od roku 1992. Koncertů v brněnských kostelích se účastní ti nejuznávanější interpreti duchovní hudby. Pořadatelé s ohledem na epidemickou situaci oznámili zrušení festivalu už v únoru. „Je nám moc líto, že ani letos neprožijeme velikonoční čas spolu s našimi posluchači,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Aktuální vládní opatření, která mimo jiné omezují cestování mezi okresy a shlukování lidí, platí do 28. března. Přesto se očekává, že do Velikonoc nedojde k zásadnímu uvolnění omezení.

Zdroj