Dědictví po Kellnerovi: miliardářova závěť je rozhodující pro další byznys PPF

3 měsíce starý 11

Nečekané a tragické úmrtí nejbohatšího Čecha Petra Kellnera s sebou přineslo mnoho otázek, co se nyní i do budoucna stane s jeho impériem v podobě investiční skupiny PPF. Pozůstalost po Kellnerovi již dostal na starost notář. Právníci se shodují na tom, že miliardář měl s nejvyšší pravděpodobností dopředu pečlivě ošetřenou závěť a je tak jasné, jak se jednotlivé podíly rozdělí mezi manželku a děti. Dědické řízení však bude v každém případě trvat měsíce. Záležet také bude na tom, kdo se stane vlastníkem jednotlivých společností a kdo jednatelem. Není také jasné, zda bude pokračovat dlouhodobě diskutované spojování AirBank s Monetou, ačkoliv dle PPF by k zastavení případné fúze dojít nemělo.

Kellner byl většinovým majitelem investiční skupiny PPF Group, ve které podle výroční zprávy za rok 2019 ovládal 98,93 procenta. Skupinu nyní povede její dlouholetý manažer a minoritní akcionář Ladislav Bartoníček, který by měl podle oznámení společnosti pokračovat ve svých investičních projektech v souladu s plány a vizemi, které se svým týmem spolupracovníků vytvořil Kellner.

Jak se ale rozdělí Kellnerův majetek a jednotlivé podíly ve společnosti, bude jasnější až za měsíce. U úspěšných podnikatelů i majitelů velkých společností je běžné, že dopodrobna rozmýšlí, co se s majetkem na konci jejich života stane. Lze tak využít různé zákonné nástroje, jako je například závěť, ale i jiné instituty, především svěřenské fondy neboli trusty.

Prostřednictvím svěřenského fondu jeho zakladatel může detailně stanovit, co se stane s jeho majetkem po jeho odchodu, především zajistit profesionální správu svých podniků a zabezpečit členy rodiny tak, aby byl celkový majetek ochráněn třeba i před marnotratností dědiců.

V případě Kellnera, který v sobotu zemřel při nehodě vrtulníku v aljašských horách, tak není pravděpodobné, že by neměl dopředu určené, jak se bude s jeho majetkem po smrti nakládat. V případě, že by ale zemřelý nesepsal závěť nebo jinak neupravil pozůstalost, rozdělí se majetek podle zákonné dědické posloupnosti. Manželka a děti tak dědí stejným dílem.

„Obecně platí, že po smrti vlastníka všechny společnosti a subjekty z devadesáti procent běží dál jako dřív. Podle mých informací již byl jmenován notář, který bude pozůstalost vyřizovat. Tu pověří soud jako dědického komisaře, aby všechny úkony prováděla jako soudce. Ten pak může dát souhlas k jakýmkoliv převodům a transakcím. U takto velkých majetků předpokládám, že to majitelé mají dobře ošetřeno. Že mají závěti, jmenovaného správce pozůstalosti, vykonavatele závěti,“ uvedla pro deník Echo24 specialistka na rodinné právo a někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Podle Kovářové je téměř vyloučeno, že by mezi dědici byly spory. „Vím, že s bývalou manželkou Petra Kellnera panovaly dobré vztahy, a stejně tak s dětmi. Když se tedy všichni dotčení dědicové a správci majetku obrátí na soud, tak nebude problém, a soud to schválí. Předpokládám tedy, že ty jednotlivé firmy poběží dál a mezitím se paralelně budou provádět všechny ty úkony. Bude to ale určitě trvat měsíce, než se všechen majetek dohledá a sepíše,“ vyjádřila se.

„Vše ale závisí na tom, jakou napsal Petr Kellner závěť, jaké pokyny vydal. Může se stát, že každé dítě například dostane nějakou společnost. Je ovšem rozdíl, kdo společnost vlastní, a kdo tu společnost ovládá, tedy jednatel, který dělá jednotlivé kroky. Může to být správní rada nebo úplně jiný subjekt. Nebo se může stát i to, že Petr Kellner si něco přál v závěti, ale rodinní příslušníci se domluví jinak,“ domnívá se Kovářová.

Otázkou je, kdo se stane konečným příjemcem na pomyslné pozici Kellnera. „Pojem konečný beneficient je využíván tehdy, když se založí svěřenský fond v něčí prospěch, například ve prospěch dětí zesnulého. Ti pak jednotlivě tedy mohou být konečnými příjemci. Předpokládám, že někdo, kdo byl jako Petr Kellner velmi empatický a disponoval tak velkým majetkem, bude mít závěť opravdu obsáhlou a velmi konkrétní,“ dodala k tomu právnička.

Pozůstalost po zesnulém Kellnerovi bude podle informací Hospodářských novin pravděpodobně řešit pražská notářka Martina Herzánová. Dědické řízení je ze zákona neveřejné a jak a komu majetek nakonec připadl, bude možné zjistit až s odstupem času, kdy se tato informace objeví ve veřejných zdrojích, například v katastru nemovitostí, nebo obchodním rejstříku.

Nejisté spojování AirBank s Monetou

Délka dědického řízení pak může samozřejmě mít také vliv na byznysové záležitosti společnosti. Jde například o dohadované spojení Monety Money Bank a AirBank ze společnosti Home Credit, která spadá pod skupinu PPF. K plánu fúze se PPF vrátila letos v lednu, po vypořádání transakce by měla vlastnit přes 28 procent akcií Monety. Spojením může vzniknout podle počtu klientů třetí největší banka na českém trhu po České spořitelně a ČSOB.

Finanční ředitelka skupiny PPF Kateřina Jirásková uvedla, že nečeká zastavení případné fúze. „Petr Kellner by to tak nechtěl. Řešíme ale například technickou stránku, jak postupovat, když některé dokumenty potřebné v této oblasti míří až na konečné vlastníky firem,“ uvedla. Podle ní má PPF nastavené detailní procesy řízení a rozhodování, v 99 procentech případů se rozhodují manažeři sami. „Majitel zasadil a nechal vyrůst mohutný strom s hlubokými kořeny. Nejsme bezzubí, takové riziko by náš majitel nikdy nedovolil,“ dodala.

Také podle ředitele komunikace skupiny Vladimíra Mlynáře spojení AirBank s Monetou pokračuje. „Firma je nastavena jako systém. Stejně jako Apple přežil odchod svého zakladatele, tak jsem zcela přesvědčen, že to zvládne i PPF,“ vyjádřil se v ČT.

Vzhledem k tomu, že PPF usiluje o získání více než desetiprocentního podílu v Monetě, je zisk na základě zákona o bankách podmíněn souhlasem České národní banky. Ta by měla pak fúzi posvětit jen tehdy, je-li určen konečný beneficient, jímž byl v případě PPF právě Kellner. Konečný příjemce by měla být jedna konkrétní osoba, ne například skupina dědiců. I proto tak zatím není jasné, jak by případná fúze proběhla.

PPF investuje do řady odvětví, od finančních služeb přes telekomunikace, média, biotechnologie, nemovitosti až po strojírenství. Vedle Česka skupina působí ve 24 dalších zemích na třech kontinentech, v Evropě, Asii a Severní Americe.

Zdroj