Delší interval mezi dávkami jen s dalšími sociálními kontakty. ‚Vir odpracuje druhou dávku,’ říká vědkyně

5 měsíce starý 18

Resort zdravotnictví prodloužil interval mezi první a druhou dávkou vakcíny proti koronaviru. S návrhem přišla skupina MESES. Delší rozestup podle jejího šéfa Petra Smejkala umožní naočkovat víc lidí. Druhá dávka u vakcíny Pfizer/BionTech a Moderna bude následovat po 42 dnech. „Pro očkovaného jednou dávkou druhou dávku navodí přirozená imunita, když se budete setkávat s virem,” řekla Radiožurnálu Irena Koutná, která sleduje účinky vakcíny Pfizer.

Rozhovor Praha 9:57 30. března 2021

I očkovaný člověk může být přenašečem, řekla v rozhovoru vědkyně Irena Koutná (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Do vašeho výzkumu je zapojených padesát lidí. Jak výrazná u nich byla imunitní odpověď po první dávce vakcíny?
Dnes už jich je přes sto. Za sebe musím říct, že u zhruba u dvaceti procent jsme nebyli schopní změřit žádnou odpověď na bázi tvorby paměťových buněk. Ty jsou důležité k tomu, abyste potom mohli produkovat protilátky, protože kde nejsou buňky, tam nemá kdo produkovat protilátky.

Celý rozhovor s vědkyní Irenou Koutnou

Nevím, kde pan Smejkal bere data, ale i data ze světa ukazují, že po první dávce ne úplně všichni jsou dobře chráněni. To, jak si to spočítáme, tak si hrajeme se statistickými čísly, protože pokud se naočkuje více lidí, tak určité procento chráněno nebude a určité procento bude.

Jak ukázala i data z Izraele, i po první dávce bylo 17 procent pacientů na JIP očkovaných. Hrajeme si s čísly, jestli zachráníme více nebo méně lidských životů. Je to spíš věc statistiky. Abyste si navodil trvalou imunitu, tak určitě potřebujete dvě dávky.

Jak tedy vnímáte debaty o prodloužení intervalu mezi první a druhou dávkou? Je to podle vás správná cesta?
Myslím, že pokud se ve společnosti nastaví rozumný sociální kontakt, tak vlastně pro očkovaného jednou dávkou druhou dávku navodí přirozená imunita, když se budete setkávat s virem. Virus je schopný odpracovat práci druhé očkovací dávky. Za mě ať se interval prodlouží, ale poté musíme lidem poskytnout rozumné sociální kontakty.

Když mluvíme o vašem výzkumu, jaké hladiny protilátek zjišťujete u lidí po druhé dávce? Stačí to pro vytvoření buněčné imunity?
Hlavně nezjišťujeme protilátky, ale přesně měříme počty buněk, které jsou zodpovědné následně za produkci protilátek. Po druhé dávce jsme viděli, že se respondenti tedy očkovaní dostali na poměrně kvalitní hladinu buněčné ochrany.

Druhou dávku očkování od Pfizeru a Moderny dostanou nově registrovaní na očkování až po 42 dnech. Z odborného pohledu je to zcela v pořádku, není třeba mít žádné obavy. Nám všem ale tato změna umožní ochránit více lidí v kratší době.

— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) March 30, 2021

Třetí dávka pro trvalou imunitu

Šéf vývoje vakcín u společnosti GSK Rino Rappuoli nedávno pro Radiožurnál uvedl, že pro dlouhotrvající imunitu bude nutné po roce aplikovat třetí dávku. Souhlasíte s tím?
Z toho co vidím, s tím naprosto souhlasím. Vidím, že koronavirus a i očkovací vakcíny nejsou schopny navodit trvalou imunizaci jako třeba očkování proti neštovicím. Je to prostě typ viru, který pravděpodobně neumí navodit v těle trvalou imunizaci po tom, když nemoc proděláte.

Třetí dávka už za rok? ‚Pro dlouhotrvající imunitu bude třeba,‘ míní světoznámý vakcinolog

Číst článek

I u lidí, co prodělali před rokem, vidíme pokles paměťových buněk a nemůžeme stoprocentně tvrdit, že za dva roky budou chráněni, i když nemoc prodělali. Jen to potvrzuje, co říkám - abychom si navodili trvalou imunitu, musíme přistoupit k trvalejšímu očkovacímu plánu.

Dokážete z vašeho výzkumu zjistit, zda a jak moc je člověk infekční po první a druhé dávce, nebo je úplně bezpečný pro své okolí?
Tohle očkování vás vůbec nechrání před tím, že se nenakazíte. V podstatě můžete být přenašečem, samozřejmě asi na vás nevzniká taková virová nálož jako na člověku, který je naivní - pro virus v podstatě nový.

I očkovaní jsou možní přenašeči. Záleží na tom, jaká je jejich slizniční imunita, jak jsou viry schopné se na sobě množit. A také na tom, s kým se potkají. Pokud se potkají s oslabeným člověkem, který má imunitu slabou, nebude se moc bránit ani na slizniční bariéře, tak nikdo nemůže dát ruku do ohně, že nejsou přenašeči.

Jiří Chum

Zdroj