Dětem po covidu hrozí vzácný syndrom. V Česku už se objevily desítky případů

1 měsíc starý 14

První zprávy o syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covid-19 u dětí (PIMS-TS) se začaly objevovat v půlce minulého roku v Itálii, Velké Británii, Francii nebo USA. Nemoc ale lékaři zaznamenali prakticky všude, kde se rozšířil covid-19.

V České republice se větší výskyt objevil od poloviny listopadu, v návaznosti na vrchol druhé vlny epidemie koronaviru. Další nové případy nemocnice hlásí i nyní - ve spojení s třetí vlnou epidemie. Upozornily na to Hospodářské noviny.

„Je to pro nás zvláštní zkušenost, v průběhu několika týdnů se učíme poznávat nové pediatrické onemocnění,“ říká profesor Jan Lebl z Pediatrické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol, která o nové nemoci uspořádala odborný seminář.

Syndrom se objevuje dva až čtyři týdny po infekci virem SARS-CoV-2 a je vzácný - postihuje asi dva na sto tisíc lidí ve věku do 21 let. Podstatou je opožděná imunitní odpověď u nakažených dětí, která vede k zánětu cév a může vyústit v multiorgánové selhání.

Podle vedoucího Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol Filipa Fencla patří mezi první příznaky několikadenní horečka. Přidat se můžou kožní nebo slizniční příznaky, vyrážka, zánět očních spojivek, zarudnutí plosek nohou či dlaní. Pacienty ale může trápit také nízký krevní tlak, průjem či bolest břicha.

„Celkem u nás bylo za poslední tři týdny hospitalizováno devět pacientů s tímto onemocněním, většinu tvořili chlapci. Nejmladšímu pacientovi byl jeden rok a nejstaršímu 13. V podstatě všichni měli horečku, dále měla většina z nich nějakou formu gastrointestinálních potíží - od bolesti břicha přes zvracení až po průjem. Většina pacientů také měla nějakou formu kožních a slizničních projevů,“ popsala lékařka Michaela Šibíková z Fakultní nemocnice Motol.

U dvou nejvážněji postižených pacientů se podle lékařky rozvinuly těžší srdeční problémy. Právě postižení srdce je největším rizikem, objevuje se přitom u velké části dětských pacientů. „Závažnost klinického stavu vyplývá zejména z postižení myokardu a oběhové nestability pacientů,“ dodává Fencl.

Jako první pozorovali nový syndrom lékaři z italské provincie Bergamo, která v prvních měsících koronavirové pandemie patřila mezi silně zasažené oblasti. Mezi 18. únorem a 20. dubnem lékaři sledovali deset dětí, které trpěly stavem podobným Kawasakiho nemoci. Jde o zánětlivé onemocnění postihující malé a středně velké tepny, které vede k tvorbě výdutí. U pacientů v době koronavirové epidemie si ale lékaři povšimli několika rozdílů.

„Bylo jim to divné. Těch dětí bylo mnoho téměř najednou a měly trochu jiný průběh, než byli zvyklí u běžné Kawasakiho nemoci. Také srovnávali záznamy z předešlých let a zjistili, že pokud by to porovnali, incidence nemoci 30krát stoupla za období dvou měsíců,“ popsal Jan Lebl.

Kromě toho lékaři zpozorovali, že je vyšší průměrný věk dětských pacientů. Kawasakiho nemoc postihuje hlavně děti kolem tří let, u nově pozorovaného syndromu to bylo v průměru sedm a půl roku. Navíc se u těchto dětí až v 60 procentech případů objevilo postižení srdce.

Pacienty chtějí odborníci ještě pozorovat a získávat tak o chorobě více informací. Jeden z největších souborů vědeckých prací o PIMS TS nyní obsahuje 39 studií z celého světa, které zahrnují data o 662 hospitalizovaných pacientech.

Zdroj