Děti v dezinformačních videích aktivistky Peterkové: Co na to OSPOD?

2 měsíce starý 11

Když si chcete adoptovat dítě, tak vás čeká taková bezpečnostní prověrka, že to civilistu překvapí. Pokud se rozvádíte s hysterickým člověkem, který si vztek na vás ventiluje přes vaše společné dítě a spolurodič vás udává na OSPOD, zažijete takové vyšetřování, že by Krejčíř záviděl. Protiroušková aktivistka Jana Peterková se veřejně chlubí tím, jak zneužívá děti ke svým politickým exhibicím. A navíc – vystavuje, jak jim lže, děsí je a straší násilím od policistů. Kde je sakra OSPOD? Ty děti jsou bezbranné a svou matku si nevybraly!

Začnu optimisticky. V jednom ze svých videí prohlásila známá protiroušková aktivistka Peterková: „Posílám dopis panu Lukašenkovi, kde, jak víte, žádám o politický azyl, a půjdu tam do emigrace! Mohla bych tam získat politický azyl, u pana Lukašenka, protože si myslím, že je ještě možné osvobodit Česko a Slovensko zvenku.“ Takže můžeme doufat, že jí ho Lukašenko dá. Jinak ale přichází – bez vtipkování – čas na to, aby státní orgány té dámě zabránily v další činnosti. Jednak soustavně šíří nebezpečné lži. A druhak, což je myslím ještě nebezpečnější – její chování k dětem je doslova toxické, a může jim způsobit vážné negativní následky.

Jak dle rad Peterkové chytit covid

Paní Peterková, jakožto bývalá televizní moderátorka vysoce kompetentní ve virologii, vykřikuje: „Každému, kdo sem chce napsat, že jsem píča a kráva, prosím znova odkazuji, dejte si 4.0 do wikipedie, abyste věděli, že se pohybujeme na bázi faktů.“ Zcela jistě nenapíšu, že je paní Peterková ***a nebo ****a. Tak se o ženách nevyjadřuji. Ale rád popravdě napíšu, že plácá nesmysly, které jsou bez jakéhokoliv přehánění vysoce celospolečensky nebezpečné: „Dnes nikomu nevadí, že se lidé v těch respirátorech postupně zasebevraždí a zabíjí sami. Což se stane každému, zhruba tak do čtrnácti dnů, kdo ten respirátor nosí i venku. Protože vdechuje svůj oxid uhličitý (paní Peterková bohužel nevysvětlí, kde se ten vlastní oxid uhličitý litry plynu, které se vejdou do našich plic skladuje, a odkud jej jedinec s rouškou vdechuje, pozn. aut.), vdechuje zpátky své viry a mrtvé bakterie, a dostane tak rozsáhlou pneumonii, plísně v plicích, záněty hrtanu a průdušek, že skutečně může potom skončit na tom ventilátoru a zemřít. Lidi se zoufalstvím, depresí a nošením těch respirátorů i venku zabijí tak do tří týdnů sami.“

Dále čtěte

archiv

Koronavirus ohrožuje svobodnou žurnalistiku. Pomozte nám fungovat dál

Epidemie koronaviru a uzavírání ekonomiky postihlo celou řadu odvětví. Mezi nimi je i žurnalistika, za kterou nestojí žádný oligarcha nebo ...

číst článek »

Dneska, kdy je potřeba, aby opravdu každý nosil respirátor, vykládat nesmysly o tom, že respirátor zabíjí, je hanebné. Nevím, jestli je to zločin jako „trestný čin“, ale zločin ve smyslu „velká špatnost“ to rozhodně je.  I za tento výrok – nejprve v davu pronesený, cílevědomě zaznamenaný a zveřejněný, s dosahem statisíců shlédnutí, by měla jít před soud. Ale dělala ještě něco mnohem horšího.

Kažení dětí

„Jménem zákona jsme ztratili možnost v České republice vzít děti do cukrárny!“ ječí paní Peterková na píseckém náměstí v jednom z videí, co publikovala. Tam měla být jakási sešlost, kde měl být k vidění protirouškový poslanec Volný, a kam se přijela paní Peterková, jedna z nejviditelnějších českých protirouškových aktivistek, předvádět. Proto tam byli policisté – je zákaz shromažďování – a hlídali, aby se dav nezvětšil nad povolenou míru. Takže na část náměstí v době, kdy nějaký spolupracovník Peterkové, či snad chvílemi i ona sama natáčeli, policie nepouštěla. A Peterková se to rozhodla využít k sebepropagaci, tentokrát však už prostřednictvím dětí – snad i vlastních, není to ze záznamu jasné. Prostě – policie, páska, za pásku se nepouští, před páskou několik protirouškových pomatenců a Peterková se skupinou dětí, nějakých dětí, snad včetně svých.

„Běžte, děti, utíkejte, nemůžete jít na náměstí!“ zapojuje do své agitace skupinu dětí. „Všechny děti ke kašně.“ A jedné snad dvanáctileté holčičce vysvětluje: „Nemůžeš jít na náměstí, nežiješ v České republice – demokratickém státě. Jsi dítě, a nemůžeš jít na náměstí – chápeš to? Už nežiješ v žádném demokratickém státě! No nemůžeš jít na náměstí. V České republice už nesmějí děti do cukrárny na náměstí. To prostě nejde. Žijeme v České republice, kde už se nesmí na náměstí,“ opakuje několikrát směrem k dětem a okolí.

Zneužívání dětí

„Ať proběhnou děti! Jestli budou (míněni policisté) honit děti, my to chceme vidět,“ dodává další z disidentů. „Ať tam zkusej naběhnout, co budou dělat, kluci. Jestli budou klečet na dětech, ty jo!“ (nenápadná narážka na smrt pana Floyda, pozn. aut.) Budete klečet na dětech?“ Paní Peterková do toho ječí: „A co děti? Budete na nich klečet? Co budete dělat?“ „Budou na nich klečet,“ vykřikuje druhý demonstrant. Peterková k dětem: „Zkuste proběhnout, schválně!“

Dítě: „Já se bojím, že mě zmlátí!“

Paní Peterková ječí: „Vidíš, děti už se bojej, že je policajti zmlátí!“

Druhý demonstrant k dítěti: „Oni tě zmlátěj. Ale nechci tě děsit. Běž se jich zeptat, jestli tě zmlátěj!“

Dítě: „Já se bojím, že mě zmlátí.“

Peterková: „Vidíte! Děti už se bojej, že je policajti zmlátěj! Nemůže jít na náměstí! Je jí deset let! A nemůže v Písku v okrese Písek, kde žije, tak nemůže do školy. Nemůže sportovat, nemůže nikam. A teď si představte, že i když je z okresu Písek. (k dítěti) Řekni, odkud jsi! Kde bydlíš!?“

Dítě: „V Milevsku.“

Peterková: „A teď jsi s rodičema, který nepustili na náměstí a ty chceš jít do cukrárny a jsi z okresu Písek. Tak běž. My jako rodiče ti to povolujem. Protože ty jsi z okresu Písek, vzali jsme tě na výlet, rodiče tam nemůžeme, ale…“

Dítě: „Mě tam nepustí.“

Peterková: „Tak se jich zeptej! Zmlátí? Děti se už v týhle zemi bojí, že je policajti zmlátí? Chápete to?“

Pak vyhrožuje policistům, že hasiče, co „utopili Gabčíka s Kubišem“, po válce popravili.

Peterková k policistům: „Tady naše dcera je z okresu Písek, a chce jít do cukrárny na náměstí, tak jí tam pusťte! (Jméno dítěte), běž! Jsi z okresu Písek a nikdo ti nemůže zakazovat chodit po náměstí a jít do cukrárny. Běž, (jméno dítěte). Projdi tu pásku a běž, ti říkám! Běž! Utíkejte (k skupině dětí) Přeběhněte všichni!“

Peterková: „Děti, deme, tady to nemá cenu! Nechtějí vám dovolit jít do cukrárny.“

Dítě: „Když to jsou kreténi…“

Peterková křičí: „Pusťte nás dovnitř! Pusťte nás dovnitř! Nahlas, děti! Pusťte nás dovnitř!  Pusťte děti do cukrárny, vždyť jsou z Písku!“

Pak říká Peterková dítěti: „Co tomu říkáš, že nemůžeš jít do cukrárny? Takovou dálku jsi jel, viď?!“

Tlusté dítě: „Je to hodně špatný, jsou na mě zlý! Já jsem se do té cukrárny extrémně těšil!“

Peterková křičí: „Hanba policii!“ Pak k dětem: „Jedeme domů! Nejenže už nemůžete chodit do školy, ale už nemůžete ani chodit sportovat, a dokonce už nemůžete ani, přestože jste z Písku, chodit po Písku!“ Pak ječí směrem k policistům, že hasiče, co „utopili Gabčíka s Kubišem“, po válce popravili.

Mužský hlas: „Už i vojáky sem poslali, jo!“

Peterková nadšeně: „A kdéééééé? Kde jsou vojáci? V autě jsou vojáci, pozor!“

Chlapecký hlas: „Maj všechno, eště tanky jim chybí!“

Peterková: „No, na děti pošlou tanky. To se stane brzo.“

Nejsem právník, takže nevím, zda chování paní Peterkové i aktivisty, který posílal dítě proti policii, jsou trestným činem podle některého z paragrafů, chránících děti před týráním a zneužíváním. Jako psycholog však zcela vážně konstatuji, že vyvolávání strachu v dětech a jejich zneužívání k útokům na policii, jakého se paní Jana Peterková dopustila, a záznam zveřejnila, má na děti zásadně negativní vliv, a může jim vážně škodit v psychickém vývoji. Excesy předvedené paní Peterkovou jsou tak blízko tomu, co považuji za týrání dítěte, že se cítím povinen zachovat se tak, jak se má každý občan zachovat, když se dozví o relevantních skutečnostech ukazujících na týrání dítěte. Totiž upozornit na její video OSPOD a Policii ČR v Písku.

Zdroj