Dezinformace jsou na vzestupu. A Češi si v jejich odhalování nevěří

2 měsíce starý 12

Na Čechy se valí stále více dezinformací. Jen za minulý rok dezinformační weby publikovaly přes 197 tisíc článků na 46 aktivních prokremelských webech. Pokračuje tak rostoucí trend z minulých let a podle odborníků budou dezinformace sílit i dál.

„Meziroční nárůst lze vysvětlit nejvíce agresí Kremlu a potřebou obhajovat zájmy Kremlu. Velká část dezinformačních iniciativ a obsahů je dlouhodobě svázána s tímto cílem,“ řekl Seznam Zprávám Bohumil Kartous, publicista a mluvčí občanské iniciativy Čeští elfové.

Téměř třetina Čechů se s dezinformacemi setkává často. Podle Bezpečnostního centra Evropské hodnoty a Eurobarometru je Česká republika v polovině žebříčku častého setkávání se s dezinformacemi mezi členskými zeměmi EU. Nejméně se s tímto druhem informací setkávají Nizozemci, nejvíce Bulhaři.

Nárůst nepravdivých informací kvůli ruské invazi zaznamenal i odborník na dezinformace z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Miloš Gregor. „Zveřejněná data potvrzují skutečnost, že Rusko se již dlouho dopředu připravovalo na rozpoutání války,“ vysvětluje Gregor.

„Je to právě Rusko, kdo nejvíce podporuje dezinformační a propagandistické weby u nás a komu tyto weby hrají do karet. Není proto náhoda, že v drtivé většině případů tyto weby přejímají oficiální ruskou propagandu a narativy.“

Tři největší české dezinformační weby měly v minulém roce měsíčně téměř 14,5 milionu uživatelských návštěv. Webové stránky dezinformátorů se snaží vzhledem i stylem co nejvěrněji napodobovat seriózní média. Pět dezinformačních médií má navíc v názvu číslovku 24, čímž se snaží odkazovat na známý zpravodajský web veřejnoprávní televize ČT24.

Češi si nevěří

Podobná grafika či jméno média ztěžuje rozpoznání dezinformací. A Češi si příliš nevěří, že by v médiích dokázali nepravdivou informaci odhalit. „Zatímco v roce 2018 bylo 67 procent obyvatel Česka přesvědčeno, že dokážou v mediálním prostoru rozeznat dezinformace, letos tento podíl klesl na 56 procent. V eurounijním srovnání se pak jedná o čtvrtou nejnižší hodnotu,“ potvrzuje Milan Mařík, analytik Česka v datech.

To však neznamená, že by se u Čechů snížila úroveň mediální gramotnosti. Lidé si naopak mohou více uvědomovat, jak je těžké sofistikované dezinformace poznat. Podle Bohumila Kartouse měla na tuto hodnotu vliv pandemie koronaviru.

„Značnou měrou tomu mohl přispět covid, tedy téma, na němž se významně nedokázaly dohodnout ani autority, o jejichž názor jsme zvyklí se opírat v tématech, kterým dostatečně nerozumíme. To může vést ke slabší důvěře ve vlastní informační gramotnost,“ říká mluvčí Českých elfů.

Podle Miloše Gregora má tento vývoj několik vysvětlení. „Může být dán sofistikovanější podobou dezinformací, které už třeba nejsou tak ‚ulítlé‘, ale jsou věrohodnější. Druhou možnou příčinou může být apatie a rezignace části společnosti. Za poslední roky se s dezinformacemi setkáváme v míře, která může ovlivňovat i psychiku jedinců, a tím pádem třeba i víru, že se v současném informačním prostředí dokážeme zorientovat,“ říká odborník.

„Třetí příčina je zdánlivě protikladná té předchozí: hypoteticky může jít o důsledek osvěty v této oblasti. Zatímco před osmi lety si většina lidí myslela, že dezinformace a fake news rozezná snadno, protože měla představu, že mají formu jednoduchých manipulací, jako například propaganda za minulého režimu, v posledních letech i ve veřejném prostoru řada odborníků upozorňuje, že dnešní manipulace nejsou tak snadno rozeznatelné. Mohlo by se tedy jednat o sebekritické uvědomění si části společnosti, že jako jedinci kolikrát nemáme kapacitu na to, jednotlivé dezinformace jednoznačně rozeznat,“ vysvětluje Gregor.

Přestože jsou Češi v deklarované schopnosti rozeznat dezinformace na čtvrtém nejhorším místě, v indexu mediální gramotnosti, v němž společnost Open Society Institute Sofia zkoumala 35 zemí, se Česko umístilo přibližně v polovině. A ačkoliv se podle průzkumu společnosti STEM/MARK mediální výchova v České republice zlepšila, odborníci upozorňují, že je stále na čem pracovat.

Podle tiskové mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Anety Lednové se mediální výchova nevyučuje jako samostatný předmět, ale je součástí již existujících předmětů. „Prvky mediální gramotnosti by se měly skutečně objevovat průřezově téměř ve všech předmětech. Předpokládáme, že se toto téma objeví i v aktuálně zpracovávaném Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2023–2027,“ uvedla Lednová pro Česko v datech.

V mediální gramotnosti je na tom nejlépe Finsko, jež má velké zkušenosti s propagandou a dezinformacemi z Ruska, se kterým sousedí. Finské děti se věnují mediální a informační gramotnosti již od školky, díky čemuž získalo Finsko v indexu mediální gramotnosti 78 bodů. Česko má bodů 53.

Google spouští očkování proti dezinformacím

„Snažíme se pomoci jednotlivci lépe odolávat dezinformacím. Nejde ani tak o rozlišování pravdy od lži, ale spíše o schopnost odhalit, kdy mluvčí používá manipulaci nebo dezinformační narativ,“ říká výzkumnice Beth Goldbergová.

Důvěra v média klesá

Dezinformace mají ještě další negativní účinek: lidé přestávají důvěřovat médiím obecně. Letos věřila médiím pouze třetina Čechů, před dvaceti lety to bylo 56 procent. Nejvíce se důvěra propadla v roce 2015, kdy Evropa zažívala značnou uprchlickou krizi a navíc se řešila anexe Krymu Ruskem.

„Dezinformační weby jednoznačně mají vliv na důvěru občanů v seriózní média. Je to jedním z jejich cílů – rozvrátit důvěru občanů v cokoliv etablovaného. Od vlády přes média až třeba po odborníky. Společnost, která ničemu a nikomu nevěří, je apatičtější a snadněji manipulovatelná nepřátelskou mocností,“ vysvětluje Gregor.

Lidé nejméně věří tisku, kterému nedůvěřuje 63 procent populace, jak ukazují data Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Naopak nejdůvěryhodnějším médiem je rádio – rozhlasu věří téměř polovina Čechů.

„S důvěrou v média je to trochu jako se zdravou stravou a slanými brambůrky. Lidé často deklarují, že nevěří bulváru nebo komerčním TV, ale nakonec po nich často sáhnou, protože neodolají zábavě a šokujícím titulkům,“ řekl pro Česko v datech Nikola Hořejš, který se věnuje výzkumu dezinformací a médií v sociologickém ústavu STEM.

Médiím nejvíce věří mladí lidé ve věku od 15 do 19 let. Naopak od 20 do 29 let nastává největší propad a lidé věří médiím nejméně, důvěru postupem času opět nabývají. „Důvěra vzniká různě. Největší roli hraje naše fandící mentalita – věříme médiu, které zastává nám blízké názory. U lidí kolem 25 let zase vidíme, že když se začnou opravdu zajímat o politiku a veřejné dění, řídí se nejvíce podle sociálních médií a svých influencerů,“ vysvětluje Hořejš.

Válka na Ukrajině i protivládní tendence

Nyní se podle odborníků většina dezinformací točí kolem války na Ukrajině nebo stále zpochybňují národní postupy při pandemii covidu. Podle Gregora se dezinformátoři také snaží podkopat důvěru v právní stát a Evropskou unii.

Jako důkaz síly dezinformačních médií Bohumil Kartous uvádí například demonstrace na Václavském náměstí. „V posledních měsících dochází k syntéze obhajoby zájmů Kremlu s protivládními tendencemi, které se promítají silně i do dezinformačních obsahů. Pomyslným vyvrcholením byla demonstrace na Václavském náměstí 3. 9. 2022, masivně anoncovaná právě prostřednictvím některých dezinformačních kanálů.“

Mluvčí Českých elfů je přesvědčen, že dezinformace budou i nadále v Česku silně rezonovat. „Ačkoliv účast na poslední demonstraci 28. září nedosáhla zdaleka účasti na demonstraci první, lze očekávat, že během podzimu a zimy – pokud nedojde k překvapivému obratu v chování Kremlu – bude intenzita dezinformačních snah stále velmi vysoká,“ říká Kartous.

Účinné očkování bez jehly

A právě proti nepravdivým zprávám o válce na Ukrajině se nyní snaží bojovat kampaň společnosti Google, která chce lidi „očkovat proti dezinformacím“. Novinka je založena na metodě prebunkingu, kterou psychologové poprvé použili už v 60. letech.

Debunking a prebunking

Prebunking je způsob preventivního boje s dezinformacemi. Lidem ukazuje často používané narativy a příklady manipulačních technik a témat. Takto poučení jedinci pak zpravidla lépe rozpoznávají dezinformace v případě, že se s nimi následně setkají. Naopak debunking spočívá v pečlivém ověření sdělení, které se již šíří.

Minutová videa lidem ukazují metody, které využívají dezinformátoři, aby oklamali lidi. Takzvaný prebunking uživatele upozorní na možné dezinformační techniky, aby je pak v budoucnu, až na nepravdivé informace narazí, rozpoznali a dezinformacím nenaletěli.

Zdroj