Do kratšího příjmení se zatím ženy moc nehrnou

5 měsíce starý 21

Doteď musely ženy udávat důvody, proč si chtějí nechat změnit příjmení do mužského tvaru. To se díky novele matričního zákona, kterou Parlament po letech dohadů schválil loni v létě, mění. Ženám k zápisu příjmení v mužském tvaru tak stačí už jen pouhá žádost.

Ke změně příjmení ale nemusejí vést jen praktické důvody. Například Martina Viková o zkrácení příjmení uvažovala v minulosti jen krátce, nesplňovala totiž podmínky tehdejšího matričního zákona, dnes je ale situace jiná.

Martina má synestezii, což je sdružení dvou nebo více smyslových vjemů v mozku. „Já například vidím barevně písmenka a čísla nebo vidím barevně tóny. Nikdy se mi nelíbila barva mého příjmení. Kdykoli se podepisuji, vidím tu barvu a necítím se dobře. Nepřechýlená verze mého příjmení má ale naopak barvu velice příjemnou a veselou,“ popsala Právu studentka filozofické fakulty.

„Příjmení Viková vidím jako nepříjemnou hnědou barvu. Zato Vik má krásnou sytě červenou barvu. Ta mě naplňuje energií, zvlášť v dnešní době,“ dodala studentka Martina.

Trochu jiným případem je Soňa Le. Studentka Univerzity Karlovy má české občanství už od narození. Její rodiče pocházejí z Vietnamu, v Česku ale žijí už třicet let. Jelikož jsou oba cizinci, Sonino příjmení se nepřechyluje. „Příjmení Le mám po mamce, ale brácha se jmenuje Do po tátovi, nevím proč to tak mám.“ Na svém příjmení by však podle nic neměnila.

Vietnamské kořeny má i asistentka předsedy pirátů a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše Anna Doová. Ta ale používá tradiční českou příponu. „Příjmení Doová je po tatínkovi. Otec je Vietnamec a maminka Češka,“ řekla Právu Anna. „Příjmení se mi vždy líbilo,“ dodala.

Možnost změnit si příjmení nevyužije. „Ale jsem velice ráda, že poslanci dali novelou matričního zákona všem možnost svobodně se rozhodnout,“ dodala Anna.

Svoboda versus jazyk

Zajímavostí je, že v českém politickém prostoru figuruje ještě jedna žena se stejným příjmením, na rozdíl od Anny však nepřechýleným. Je jí mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do. S Annou Doovou je nicméně nepojí žádný příbuzenský vztah. K dotazům Práva se Lenka Do nechtěla vyjadřovat.

Nové možnosti zápisu využije i modelka Natalia Al-Imamová. „Příjmení mám po dědečkovi, který pochází z Iráku, táta se narodil tady v Česku,“ vyprávěla Právu. Jelikož jsou oba rodiče Natalie české národnosti, musela mít až doteď příjmení přechýlené. „Jsem ráda, že si konečně můžu příponu -ová nechat odstranit. Mám cizí příjmení a nevidím důvod, proč by se mi k němu musela přidávat přípona,“ řekla Natalia.

Její rodina o změnu příjmení několikrát usilovala, leč neúspěšně. Nové možnosti zápisu tak Natalia využije, na matriku se chystá tento týden. „Příjmení bude kratší, estetičtější a alespoň nebudu mít zkomolené jméno,“ dodala s úsměvem.

Ani jedna z žen nevidí v nepřechylování problém a věří, že si čeština u žen s příjmeními v mužském rodě poradí.

Tento názor dlouhodobě nesdílí jazykovědec Karel Oliva. Podle něj vypuštěním přípony -ová zmizí znak ženskosti. V minulosti argumentoval i jazykovými důvody, a to na příkladu bývalé sportovní střelkyně Kateřiny Emmons.

„Potkali jsme Emmons zní divně a vždycky tam musí být nějaký příznak ženskosti, střelkyně nebo Kateřina. Může se totiž také stát, že bez toho ta věta přestane dávat smysl,“ varoval v minulosti lingvista s tím, že jde spíše o snahu se zviditelnit. Není přesvědčen, že ženy této možnosti budou masivně využívat.

Tím si nejsou tak jisti v Úřadu městské části Praha 10. „Zvýšený zájem o změnu příjmení očekáváme, nicméně ne několikanásobně. V roce 2021 u nás požádalo o změnu 85 žen, což odpovídá průměru z posledních let. V novém roce to bylo už šest žen, zatím je ale brzy na nějaké hodnocení,“ řekl Právu mluvčí ÚMČ Praha 10 Jan Hamrník.

Že si čeština s nepřechýleným příjmením poradí, můžeme vidět na příkladu žen, které své příjmení v mužském rodě používají už dlouhodobě. Ve veřejném prostoru jsou svým jménem známé například moderátorka a modelka Petra Svoboda, zpěvačka a novinářka Emma Smetana nebo její teta a politička Kateřina Bursíková Jacques.

Jak zapsat jméno

Novela matričního zákona umožňuje všem ženám nechat si zapsat příjmení v mužském tvaru na základě pouhé žádosti.
Tato možnost je umožněna i rodičům nově narozených dívek. Rodiče se mohou rozhodnout, jestli chtějí příjmení dítěte zapsat v ženském, nebo mužském tvaru.
Možnost nechat si zapsat příjmení v nepřechýleném tvaru byla v Česku už od roku 2001. Ženy ale musely svou žádost odůvodňovat.
Příjmení jim bylo zapsáno, pokud žena byla cizinkou, měla za manžela cizince, plánovala žít nebo žila v zahraničí. Pravidla se ale často obcházela, a matriky tak téměř ve všech případech změnu ženě povolily.
Zdroj