Do letošní Hodiny Země se v Česku zapojilo rekordních 253 účastníků

3 měsíce starý 12

foto Ilustrační foto - Česká republika se zapojila 28. března 2020 do celosvětové kampaně na ochranu životního prostředí a klimatu Hodina Země. Na snímku je zhasnuté nasvícení Karlova mostu s Mosteckou věží a ještě rozsvícené Klementinum.

Praha - Do letošní Hodiny Země upozorňující na potřebu ochrany klimatu a snížení emisí se v sobotu zapojil rekordní počet účastníků. K akci se navzdory nynější epidemii koronaviru přidalo 143 obcí, 110 firem a víc než tisícovka jednotlivců. ČTK o tom dnes informoval ekologický institut Veronica, který Hodinu Země v Česku koordinuje.

"Připojilo se o dvacet obcí víc než loni a dokonce 17 statutárních měst. Takový počet jsme ještě nikdy neměli. Zúčastnilo se téměř dvakrát více firem a svůj klimatický závazek přijalo 1230 jednotlivců, což je dvakrát víc než loni," uvedl koordinátor akce Petr Ledvina.

Lidé v sobotu ve 20:30 na hodinu ve svých domovech zhasli světla a vypnuli spotřebiče. Mohli si dát také vlastní ekologický závazek. "Mezi osobní klimatické závazky patřilo například méně létat, méně jezdit autem, méně jíst maso nebo méně topit. Společně se lidé zavázali uspořit ve svých domácnostech na 3300 tun oxidu uhličitého," poznamenal Ledvina. K akci se zájemci mohou na webu připojit ještě týden. Mohou hned zjistit, kolik kilogramů CO2 se dá při plnění závazků ušetřit.

Zapojené firmy a obce vypnuly část veřejného osvětlení či nasvícení památek. V Praze zhasl Karlův most, Národní divadlo, Staroměstská radnice, Petřínská rozhledna, památník na Vítkově či řada kostelů. V Brně nesvítil Špilberk, Nová radnice ani Obelisk v Denisových sadech, v Olomouci se do tmy ponořila radnice a Sloup Nejsvětější Trojice, v Písku všechny památky ve městě.

Podle organizátorů má kampaň zdůraznit, že každodenní spotřebitelské chování ovlivňuje životní prostředí po celém světě.

"Důležitější než symbolické jednohodinové zhasnutí jsou ale klimatické závazky jednotlivých obcí. A ty jsou letos významnější než předchozí roky a týkají se i uhlíkové neutrality," zdůraznil Ledvina. Například Brno na webu Hodiny Země oznámilo svůj závazek snížit emise CO2 o 40 procent do roku 2030. Praha má za cíl uhlíkovou neutralitu v roce 2050. Další klimatické závazky si podle organizátorů stanovily také další města, firmy, hotely, kavárny i školy.

Hodinu Země zavedl Světový fond na ochranu přírody (WWF). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii. Cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než dva miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední březnovou sobotu. V Česku se poprvé konala v roce 2010.

Zdroj