Do říše faraonů, obrazové galerie i císařské klenotnice zve vídeňské muzeum

2 týdny starý 10

Hlavní budova – první historické sbírky

Uměleckohistorické muzeum bylo postaveno poblíž císařského paláce Hofburg na zadání Františka Josefa I. v roce 1891, aby zde byly uschovány a prezentovány sbírky císařské rodiny. Osmnáct sálů v přízemí, vpravo od vchodu, je využito pro historickou sbírku, začínající rozsáhlou kolekcí předmětů ze starověkého Egypta.

Foto: Petr Hejna

Část muzea s egyptsko-orientálními sbírkami

Nejen milovníci mumií, i u nás občas zastoupených v expozicích hradů a zámků, jako např. Buchlov nebo Kynžvart, si zde přijdou na své. Na egyptsko-orientální sbírku navazuje sbírka antická a cestu v čase zakončíte v takzvané Komoře umění a divů, kam se přestěhovalo množství artefaktů a kuriozit, dříve schraňovaných na Pražském hradě v Kunstkomoře císaře Rudolfa II., doplněných předměty z vídeňských císařských sbírek Habsburků od středověku po baroko. Sálů je celkem třicet sedm.

Obrazová galerie

První čtyři sály bývají využívány pro tematické výstavy – letošní se jmenuje Idols & Rivals, je tedy o soupeření umělců na dané téma. Pak se hned před návštěvníkem objeví největší sbírka Breugelových obrazů na světě.

Foto: Petr Hejna

Cranachovy obrazy

Zde, v obrazárně, je sálů „jen“ dvacet pět, ovšem na naprosto stejné ploše, některé jsou totiž výrazně větší, jelikož spousta pláten je opravdu rozměrných. Nejdete zde mnoho klenotů světového malířství, jako třeba díla od Raphaela, Vermeera, Rubense, Rembrandta, Dürera, Tiziana nebo Tintoretta. A pro krátkodobou výstavu je v jiné části muzea určen menší prostor Lucasovi Cranachovi staršímu.

Mincovní kabinet

Tomu již jsou určeny nevelké prostory v nejvyšším podlaží. Přesto však patří mezi pětici světově nejrozsáhlejších světových sbírek mincí, z nichž je vystaven jen zlomek, celých více než 500 000 by nemělo smysl. Zato jsou zde k vidění razidla, rarity i z trochu jiného soudku, medaile.

Foto: Petr Hejna

Vystavené mince

Zde je plánek jednotlivých pater muzea, to první je značeno jako podlaží 0,5, takže je patrné, že k němu vede krátké schodiště, vyšší patra jsou samozřejmě pro handicapované přístupná i výtahem. Ohromující je samotná hala muzea, vykládaná mramorem a zdobená sochami.

Císařská klenotnice

Vcelku nedaleko, ve Švýcarském dvoře v objektu Hofburgu, se pak ukrývá v decentním šerosvitu – zejména po vkročení – ze dvou částí sestávající klenotnice, kterou tvoří část světská a rozsáhlejší část církevní.

Foto: Petr Hejna

Císařská klenotnice

V té první jsou vystaveny císařské i rakouské korunovační klenoty, a to říšská koruna, žezlo a jablko. Dále je k vidění například císařská koruna Rudolfa II., klenoty Řádu zlatého rouna, žezlo a královské jablko Karla IV. a další historicky a umělecky cenné předměty. Církevní část pak pochopitelně dýchá předměty a obleky používanými při liturgiích, zlatem se vesměs nešetří. Ale dojde i na dřevo, relikviáře a oltáříky.

Císařské kočáry

Jak poznáte v jim vyhrazeném prostoru, bývalé jízdárně napravo od komplexu zámku Schönbrunn, císař pán se vozil v pěkné káře nejen zaživa, ale i po smrti. Zaujme bohaté zdobení některých dopravních prostředků zašlých časů, stejně jako ohromující množství exponátů. Krom kočárů Marie Terezie, Františka Josefa nebo Napoleona je možno prohlédnout si i dobové sáňky a různé jezdecké doplňky.

Komu i takto vyčerpávající nabídka historických a uměleckých zážitků ve správě Uměleckohistorického muzea nestačí, může si ještě odskočit okouknout historické hudební nástroje, dvorní loveckou sbírku a zbrojnici, Efezské muzeum nebo může zajít do Théseova chrámu. Tímto muzeem obhospodařovaný zámek Ambras v Innsbrucku je již opravdu trochu z ruky.

Takže, chystáte-li se do Vídně na vyhlášené adventní trhy, zkuste do plánu zahrnout i toto jedinečné muzeum, nebo alespoň některou z jeho menších frakcí.

Komplex dvou paláců Belvederu ve Vídni nabízí kromě barokní architektury i skvostné obrazárny

Cestování

Zdroj