Při výskytu černého kašle ve školní třídě mohou podle pražských hygieniků docházet do výuky jen řádně očkovaní žáci. Opatření trvá 21 dní, uvedla v tiskové zprávě na webu Hygienická stanice Hlavního města Prahy (HSHMP). Zatímco pro přijetí do mateřské školy se podle školského zákona a zákona o ochraně veřejného zdraví doložení povinného očkování vyžaduje, pro poslední ročník předškolního vzdělávání a povinnou školní docházku nutné není.
„V případě výskytu onemocnění zaměstnanci HSHMP osloví školní zařízení a provedou u kontaktů kontrolu proočkovanosti,“ uvedli hygienici v tiskové zprávě. Podle dopisu hygienické stanice školám by zařízení měla mít zjištěno, zda jsou děti proti černému kašli očkované, ideálně ve formě kopie očkovacího průkazu, což urychlí stanovení protiepidemických opatření.
Zároveň školám pražští hygienici doporučují důkladný úklid povrchů včetně dezinfekce a častější větrání. Školní třídy by se také neměly slučovat a je vhodné omezit společné akce. „U každého případu černého kašle HSHMP provádí takzvané epidemiologické šetření, kdy se v jeho průběhu mimo jiné stanovují protiepidemická opatření,“ doplnili hygienici.
„Dopis byl opravdu informační, že případů je více, než bylo dříve. Dopis, který hygienická stanice školám odeslala, byl pouze jakousi prosbou o spolupráci v případě, že by k výskytu černého kašle v třídních kolektivech došlo,“ vysvětlil v ČT mluvčí HSHMP Zbyněk Boublík. Upozornil, že jde o čistě preventivní epidemiologické opatření.
Opatření se podle mluvčího rozhodně netýká celé školy, ale pouze dané třídy. „Epidemiologické šetření tedy probíhá pouze v tom třídním kolektivu. Spolupráce (se školami) probíhá zatím dobře,“ dodal. Doporučil také, aby byli lidé zodpovědní, například v případě kontaktu s někým, kdo kašle, by měli nosit roušku nebo respirátor.
Postup hygieny je v souladu s platnou legislativou
Podle redaktorky ČT Kristýny Posekané školy nebudou po rodičích požadovat kopie očkovacích průkazů. „Ani nezavedli žádná mimořádná opatření, takže zatím tady (na Základní škole V Rybníčkách v Praze) v rouškách nebo respirátorech děti ani zaměstnanci školy nechodí,“ řekla.
„Opatření jsou cílena na to, aby řádně neočkované děti nechodily do příslušných kolektivů,“ vysvětlil krok pražských hygieniků přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Petr Pazdiora. „Kolegové v Praze respektují platnou legislativu, která shodou okolností vyšla v prosinci loňského roku, to je vyhláška o epidemiologické bdělosti u vybraných infekcí. Tam se uvádí, že děti, které nejsou řádně očkovány, nesmí do kolektivu 21 dní od vyřazení toho dítěte,“ dodal.
Problém se tak podle Pazdiory týká minima dětí v Česku. „Vzniká spíš trochu panika ohledně ‚vymáhání nebo získávání potvrzení (o očkování)‘. Je třeba připomenout, že i školy mají prostřednictvím rodičů každé dva roky od příslušného praktického lékaře pro děti a dorost potvrzení o zdravotním stavu,“ uvedl.
Nejhorší situace je na jihu Čech
V Praze letos do začátku tohoto týdne hygienici zaznamenali 237 případů, loni ve stejném období jeden. Mezi kraji je situace nejhorší v Jihočeském, kde bylo případů 496. Ve Středočeském kraji se případů vyskytlo 355, na Vysočině 329 a v Pardubickém kraji 280. Praha je mezi čtrnácti kraji na pátém místě.
Například Praha 6 chce podle vyjádření místostarostky Mariany Čapkové (Praha 6 sobě) na sociální síti X pozvat hygieniky na nejbližší poradu ředitelů základních a mateřských škol v městské části.
Nejvíce nemocných z 2273 v celém Česku je ve věkové skupině 15 až 19 let. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemocnost dosahuje 120 případů na sto tisíc obyvatel. Zhruba třetinová je nemocnost u desetiletých až čtrnáctiletých a u nejmenších dětí, nakažení jsou ale ve všech věkových skupinách.
Nemoc se projevuje zajíkavým kašlem, na který nezabírají běžné léky. Může dojít i k zástavě dechu a lapavých nádechům připomínajícím kokrhání kohouta.
Očkování proti černému kašli
Očkování proti černému kašli je součástí povinného očkování v dětství. Je v takzvané hexavakcíně, která se dává proti černému kašli, záškrtu, tetanu, dětské obrně, virové hepatitidě B a hemofilovým nákazám B podle očkovacího kalendáře v devíti týdnech, čtyřech měsících a zhruba roce. Další přeočkování je v pěti a deseti či jedenácti letech.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Romana Chlíbka je proočkovanost hexavakcínou 96 procent, na přeočkování dorazí 90 procent starších dětí.
Vliv na současný nárůst má podle odborníků covidová epidemie, kdy se nemoc vlivem protiepidemických opatření téměř nešířila, ale také změna očkovací látky v roce 2007. Nová látka má méně nežádoucích účinků, tvoří ale nižší hladinu imunity.