před 1 týden
41
KOMENTÁŘ / Že se Dominik Duka už dávno zaprodal té nejtemnější části naší společnosti, to je dlouhodobě známá věc. Že to dotáhne tak daleko, že ruské kolaboranty, komunisty, zloděje a jejich kamarády přivede dokonce do Arcibiskupského paláce, to je i na jeho poměry slušný výkon. Měli bychom si z celé té nepříjemné podívané ale přece jen odnést něco pozitivního.
Podobně na zvracení člověku bylo, když Miloš Zeman vyhrál prezidentské volby, obklopil se tou nejhorší sebrankou a všichni jsme věděli, že na dalších pět let obsadil Pražský hrad polosvět dotačních podvodníků, lidí, kteří nás chtějí prodat Vladimiru Putinovi, a prostě všeobecně toho nejhoršího, co lze nalézt ve společenských kanálech.
Pokud jste při pohledu na vřískající milovnici mocných Jiřinu Bohdalovou, na pologramotného Jaroslava Foldynu, na komunistku Kateřinu Konečnou, před nimiž se úslužně klaněl autor knihy Luboš Procházka a jeho dlouhodobě podezřelý kamarád se zvláštními zájmy Radim Panenka, prožili nepříjemné dé-jà vu, oklepejte se z toho a usmějte se.
Protože tahle svoloč už nám nevládne. Ano, obskurní postavičky si čas od času dávají dostaveníčka, ona je ta jejich temnota ostatně k sobě táhne, je to takový hlas krve, proto si logicky páter Duka rozumí s Tomio Okamurou, ale třeba také s Josefem Nerušilem (a rozuměl si také s jeho blízkým páterem Badalem), proto si Mynář rozumí s Foldynou a proto se všichni společně sejdou, aby se zamysleli nad lhaním o stavu Miloše Zemana, kterého hradní sebranka málem nechala zemřít, ale místo toho se i on sám tváří, že za všechno může někdo úplně jiný, hlavně asi pražská kavárna.
Zkrátka nejlepší na tom všem je, že tito lidé už nemají a nebudou mít žádný vliv. Po deseti letech temného mraku, který se z Hradu vznášel nad Českou republikou, máme hlavu státu, která má úroveň, nelže, nepodvádí, nemá kolem sebe burany a zloděje a snaží se o to, aby Česká republika zůstala v rodině západních zemí, které brání napadenou Ukrajinu.
Miloš Zeman prostě jen dál ukazuje, kam patří. Ať už na tomhle večírku nebo v té své kancelái, kam ho musí nosit, protože Mynářovi s Nejedlým nezáleželo ani na tom, aby jejich někdejší chlebodárce, který používá invalidní vozík, měl bezbariérový přístup. Kdo s čím zachází, s tím také schází. A to platí pro Zemana, Duku i pro paní Bohdalovou. Té to ostatně bylo jedno vždycky a ráda se lísala k mocným včetně prezidentů z dob komunistické totality.
