před 1 měsíc
66
Byla vydána nejnovější zpráva mezinárodní agentury Morning Consult, která hodnotí, jak lidé schvalují směřování svojí země pod vedením jejího leadera. Mezi 25 sledovanými zeměmi je Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy na předposledním místě. Směřování země pod jeho vedením neschvaluje 76 % lidí. To je od minulého měření propad o 3 procentní body. Směřování země pod Fialovým vedením schvaluje už jen 17 % lidí. I proto je na místě zhodnotit dvouleté působení kabinetu očima watchdogové organizace Kverulant.org. Vlády je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Kontrolujte je s námi finanční podporou našeho úsilí.
Petr Fiala | foto ČTKHodnocení Petra Fialy je velmi nízké. Směřování republiky pod jeho vedením schvaluje už jen 17 % občanů. To je od minulého měření uskutečněného na přelomu ledna a února tohoto roku propad o 2 procentní body. O tom, zda se naše země ubírá správným směrem či nikoliv se nedokázalo rozhodnout 7 % respondentů. Vyplývá to z nově uveřejněného průzkumu agentury Morning Consult*, které je založeno na datech shromážděných od 29. února do 6. března 2024.
Petr Fiala se mezi 25 hodnocenými leadery vybraných zemí pohybuje trvale na posledních místech. Počátkem července 2023 se propadl z předposledního místa na místo poslední. V únoru 2024 si naopak mírně polepšil. Hůř na tom byl jen japonský premiér Fumio Kishida, který aktuálně čelí skandálu se zatajováním příjmů. Nicméně čísla japonského a českého premiéra se od sebe příliš neliší.
Obdobné výsledky jako Morning Consult přineslo i Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). I podle jeho zprávy důvěřovalo Fialově vládě jen 17 % české veřejnosti, z toho 2 % „rozhodně“ a 15 % „spíše“. Naopak 81 % občanů vládě nedůvěřovalo, z toho 37 % „spíše“ a 44 % „rozhodně“. Výzkum se uskutečnil od konce září do začátku prosince roku 2023. Důvěra ve Fialovu vládu je jedním z nejhorších výsledků od roku 2011. Menší důvěru už měla jen vláda Petra Nečase a to na přelomu roku 2012 a 2013.
Pokud by se sněmovní volby konaly na přelomu února a března, tak by vyhrálo hnutí ANO, dostalo by 38,5 procenta hlasů. Druhá ODS by měla 14,5 procenta, Piráti by dostali 9,5 procenta hlasů a hnutí SPD by volilo devět procent lidí. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí STAN se sedmi procenty a TOP 09 s pěti procenty. Vyplývá to z průzkumu Kantaru pro Českou televizi. Pokud by vládní strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kandidovaly v koalici Spolu, volilo by je 20 procent lidí. ANO by v takovém případě získalo 39 procent hlasů.
Důvěra ve vládu je nízká jistě z mnoha příčin. Podle CVVM vykazuje důvěra ve vládu významnou pozitivní korelaci se spokojeností s politickou situací, se spokojeností s vlastním životem, s hodnocením ekonomické situace v ČR a s hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti. Nezanedbatelný podíl jistě má i nekompetentnost vlády, chaotičnost, arogance, nesplněné sliby a rozdávání trafik svým klientům.
Nesplněné vládní sliby
Politici reprezentující současnou vládní koalici během kampaně před sněmovními volbami 2021 deklarovali „Změnu“, která měla přinést řešení související mimo jiné se střetem zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) a prohlubující se privatizací veřejného zájmu ze strany hnutí ANO či snahu o navrácení politické integrity do stojatého a bahnitého rybníku české politiky. Po více než dvou letech je namístě zhodnotit dvouleté působení kabinetu očima watchdogové organizace Kverulant.
Sto dvacet trafik ve zdravotních pojišťovnách
Důvěru v novou, lepší politickou kulturu Fialův kabinet jistě zklamal i tím s jakou samozřejmostí instaloval svoje klienty do vedení zdravotních pojišťoven. Kverulant.org zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Zjistil, že jsou plné rozežraných politiků a vysokých státních úředníků. Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Za posledních šest let takto politici již z veřejného zdravotního pojištění vyvedli dohromady více než 185 milionů korun do svých kapes. Kverulant každého z nich vyzval, aby peníze, které si „vydělal“, daroval libovolné dobročinné, nejlépe pacientské, organizaci. Marně.
Zleva předseda Tom Philipp, místopředseda Miroslav Kalousek, místopředsedkyně Věra Adámková a ředitel Zdeněk Kabátek na tiskové konferenci po jednání Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, 30. ledna 2023 / ČTK / Šulová KateřinaStátní dluh roste
Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2023 dalším schodkem a to 295 miliard korun, což je opět jeden z rekordních schodků v historii ČR. V roce 2024 by měla vláda hospodařit s příjmy ve výši 1 940 miliard, ale utratit plánuje o 252 miliard víc. Tedy 2 192 miliard. Rezort obrany má spolknout 141 miliard.
Absolutní korunová hodnota státního dluhu na konci roku 2023 dosáhla rekordní výše 3 191 miliard korun, což oproti konci roku 2022 představuje další nárůst a to o 297 miliardy. V relativním vyjádření činil státní dluh vůči HDP 43,2 % oproti 42,7 % na konci roku 2022. A bude ještě hůř. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2023 bude státní dluh činit na konci roku 2024 celkem 3 448 miliard a v roce 2026 už bude atakovat hranici 4 000 miliard korun.
A Česká republika se zadlužuje dál. Ministerstvo financí uvedlo, že 7. března 2024 prodalo státní dluhopisy za 8,6 miliardy korun. V březnu plánuje ministerstvo ještě další dvě vlny aukcí, ve kterých chce nabídnout státní dluhopisy v celkové nominální hodnotě 12 miliard korun. Česká republika musí za vypůjčené peníze samozřejmě platit. V roce 2022 činily výdaje na dluhovou službu 50 miliard. V roce 2023 to už bylo 70 miliard a na přelomu roku 2024 a 2025 už to bude činit 100 miliard ročně.
Jistě, vláda Petra Fialy přijala „konsolidační balíček“ který má dát státní finance do pořádku. Zdá se však, že praktické provedení je často jen zvýšením daní a nikoliv i omezením výdajů hypertrofovaného státního aparátu. Uveďme dvě kauzy, kterými se Kverulant zabývá a které to dokazují.
„Konsolidační balíček“ v podání ministra vnitra Rakušana
V rámci „konsolidačního balíčku“ by mělo od Policie České republiky odejít celkem 682 civilních zaměstnanců. Neodejdou. Policie z řady z nich za měsíc vyrobí policisty ve služebním poměru. Budou brát víc, jen z jiné kapitoly a časem budou mít i nárok na výsluhový příspěvek. Kverulant proti této ničemnosti protestuje a obrátil se na Nejvyšší kontrolní úřad se stížností na Rakušanův resort.
Ministerstvo vnitra uzavřelo smlouvy na nákup 289 vozů Škoda Kodiaq s útočným rámem za celkem 453 milionů korun. Jeden kus luxusního SUV tak vychází na 1,6 milionu korun. V říjnu 2023 dostala policie prvních 50 těchto vozů. Kverulant požádal o kopii jejich homologace. Ministr Rakušan je však Kverulantovi odmítl poskytnout. Prý jde o obchodní tajemství, Kverulant je však přesvědčen, že pravým důvodem je skutečnost, že rámy jsou krajně nebezpečné pro chodce a proto proti Rakušanovi za zatajování informací nyní podal žalobu.
Netransparentnost armádních nákupů
V posledních dvou letech ohlásila vláda velké armádní nákupy. Nejprve schválila nákup bojových vozidel pěchoty, 246 kusů vyjde na 59,7 miliardy korun a dodá je švédská firma BAE Systems. Přitom v ceně ani není smlouva na servis. Naprosto rekordní je nákup stíhaček F-35 za údajně jen 150 miliard. Ohlášen byl i nákup tanků Leopard za dalších nejméně 300 miliard korun. Tyto nákupy bolestně kontrastují se stavem české pokladny.
Dalším zásadním problémem je velká netransparentnost armádních nákupů. Jeden příklad za všechny. Ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku asi tisícovky násobně předražených kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodává belgický výrobce, ale vesnický překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulanta zajímají podrobnosti o nákupu, zejména jednotková cena. Ministerstvo obrany v čele s Janou Černochovou (ODS) mu je však stále odmítá poskytnout. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje. Kverulant Ministerstvo obrany zažaloval za nezákonný postup a Městský soud v Praze jeho žalobě vyhověl. Přesto mu Černochová informace opět odmítla poskytnout.
Veřejná kontrola nad rekordním utrácením za zbraně? Zapomeňte
V lednu 2024 ministryně Černochová ohlásila, že informace o armádních nákupech budou tajné a nebude ani dodržován zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo se dokonce chystá ignorovat také takzvaný Vídeňský dokument, který závazně ukládá všem členům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) informovat o svých armádách. „Rovněž tak nebude zveřejňován přehled výzbroje a techniky a početní stavy osob podle Vídeňského dokumentu 2011, kterého plnění ČR vůči Ruské federaci a Bělorusku rovněž armáda suspendovala,“ řekl k tomu plukovník Josef Přerovský, ředitel Sekce plánování schopností MO – odboru kontroly odzbrojení. „Předpokládáme, že po ukončení konfliktu na Ukrajině se ČR k plnění smlouvy a uveřejňování informací vrátí,“ řekl redakci iDNES.cz plukovník Vladimír Šupšak.
Podle ministerstva je důvodem prý to, aby se o nákupech nedozvěděl Putin. Kverulant je přesvědčen, že pravým důvodem je snaha vyhnout se při utrácení peněz daňových poplatníků veřejné kontrole. Proto zaslal všem členům kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, poslancům a senátorům dopis ve kterém je žádá, aby proti arogantnímu porušování zákona aktivně vystoupili.
Chybí regulace lobbingu
V České republice neexistuje žádná regulace lobbingu, natožpak toho, kde se pravděpodobně točí vůbec nejvíc peněz, tedy lobbingu obchodníků se zbraněmi. Kverulantovým cílem je prosadit přijetí zákona o regulaci lobbingu. To se mu navzdory roky trvajícímu úsilí stále ještě zcela nepodařilo. Vláda projednání zákona opakovaně odložila a schválila jej až minulý týden. Zákon teprve bude muset projednat sněmovna, následně senát a podepsat prezident.
Je zřejmé, že dřív než v druhé polovině roku 2025 zákon platit nezačne. Kverulant je přesvědčen, že odsunutí zavedení regulace lobbingu vládě, zejména ODS velmi vyhovuje, protože jí „nekomplikuje“ nejrůznější drahé nákupy, jako byl nákup čerpacích stanic RoBiN OIL nebo nákupy zbraní.
Kverulant je přesvědčen, že se vláda zákonem o lobbingu zabývala vlastně jen proto, že jeho přijetí do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení evropských peněz z Národního plánu obnovy. Kverulant je také přesvědčen, že Fialova vláda zákon dlouho zdržovala proto, aby začal platit teprve až se vlády ujme jiná koalice.
Žádná deagrofertizace se nekonala
Jedním z hesel minulých parlamentních voleb vítězné koalice SPOLU bylo provedení deagrofertizace. Chvíli se zdálo, že to snad i myslí vážně. Tehdejší ministr zemědělství Nekula v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 19. června 2022 prohlásil, že jemu podřízený Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) vyzve Agrofert k vrácení dotací ve výši 4,5 miliardy korun.
K částce 4,5 miliardy došli Nekulovi podřízení údajně tak, že podle výročních zpráv koncernu Agrofert vytvořili seznam subjektů, které byly součástí tohoto koncernu za jednotlivé roky. Následně byl tento seznam spárován s platbami poskytovanými Fondem těmto subjektům.
Po měsíci se Kverulant zeptal na SZIF, jak je s vymáháním neoprávněně vyplacených žádostí daleko. Z odpovědi SZIF vyplynulo, že neudělal vůbec nic.
Kverulant položil stejné otázky i přímo Nekulově ministerstvu zemědělství. Odpověď přišla počátkem srpna 2022. Výsledek byl stejný, Nekula neudělal vůbec nic. Na otázku, kterých subjektů z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše, se případné vymáhání týká, odpověděl Nekulův resort, že k tomuto bodu „nemá doposud ministerstvo žádné informace“. A na otázku, zda již byl vůči subjektům z koncernu Agrofert, respektive svěřenských fondů Andreje Babiše, vznesen požadavek na vrácení dotace, odpověděla ministrova kancelář, že „ministerstvem nebyl doposud vůči subjektům z koncernu Agrofert vznesen požadavek na vrácení dotace“.
Na podzim 2022 Kverulant svoje otázky na Nekulu zopakoval. Výsledek byl stejný. Z odpovědi datované 4. října 2022 vyplynulo, že Nekulovo ministerstvo ani nedokázalo přesně vyčíslit, kolik by měl Agrofert vracet. Z uvedeného je zřejmé, že žádné vymáhání Nekulův rezort neprovádí a ani nechystá. A Kverulantovi je jasné proč. Lidovec Nekula je jedním z těch politiků, kteří Babišovi přidělovali dotace v době, kdy Lidovci, v čele s předsedou strany a tehdejším ministrem zemědělství Mariánem Jurečkou, byli s Babišem ve vládě. Kdyby Nekula skutečně začal s vymáháním neoprávněně vyplacených dotací, hledali by se viníci tohoto nezákonného postupu. A Nekula patří mezi politiky, kteří mají na agrofertizaci osobní podíl.
A počátkem tohoto měsíce přinesl iROZHLAS zprávu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu proplatí firmám Primagra a Fatra z holdingu Agrofert dotace, které stát původně zamítl. Celkem jde zhruba o 12,5 milionu korun.
Fialova vláda ohlásila konec povinných biopaliv. Stal se ale pravý opak
Přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu klasické pohonné hmoty už roky zdražuje a znehodnocuje. Navíc je zřejmé, že biopaliva životnímu prostředí více škodí, než prospívají. Proto je již od roku 2010 cílem Kverulanta zastavit toto škodlivé plýtvání. Fialova vláda počátkem března 2022 avizovala zastavení přimíchávání, ale ve skutečnosti byla zrušena jen jedna část povinnosti, kterou distributoři pohonných hmot mají. Hned za škrtnutým paragrafem totiž v zákoně na ochranu ovzduší následuje další, který jim ukládá povinnost snižovat emise skleníkových plynů o šest procent oproti roku 2010, a to bez biopaliv nejde a v lednu 2024 se situace ještě zhoršila. Většina čerpacích stanic začala na místo benzinu E5 obsahující jen 5 % biosložky prodávat benzin E10, který obsahuje biosložky dvakrát tolik. E10 poškozuje nejen většinu automobilů vyrobených před rokem 2005. I proto Kverulant svůj boj proti biopalivům nevzdává.
Prosba o podporu
Všechny vlády je třeba kontrolovat a přesně to Kverulant dělá už od roku 2009 a bude to dělat dál. Kontrolujte s námi věrolomné politiky finanční podporou našeho úsilí.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
*Agentura Morning Consult uvádí, že denně provádí po celém světě více než 20 000 rozhovorů. Odchylka výše uvedeného průzkumu se pohybuje mezi +/- 1-4 %. Ve Spojených státech je průměrná velikost vzorku kolem 45 000. V ostatních zemích se tento počet pohybuje od 500 do 5 000. Průzkumy jsou v každé zemi váženy podle věku, pohlaví, regionu a v některých zemích i podle vzdělání.
