Epidemie ustupuje pomalu. Naplňují se varování odborníků o polovičatých řešeních

3 měsíce starý 9

Školy nelze otevřít ve všech okresech, ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) se rozčiluje nad lidmi, kteří vyrazili za hezkým počasím. Odborníci však před tím, že by mohl nastat podobný vývoj, varovali už dlouho dopředu, když se vláda rozhodla pro původně slibovaný třítýdenní lockdown, který se však například nedotkl průmyslu. To vláda nahradila testováním ve firmách, ovšem opět v rozporu s doporučením odborníků pouze jedenkrát za týden.

Z původního třítýdenního lockdownu se stal měsíc a dosud nejtvrdší opatření mají trvat dál. Čísla nakažených či hospitalizovaných jsou přitom stále daleko od momentu, kdy lze podle odborníků i vlády začít rozvolňovat. Před tím, že bez větších omezení v průmyslu či častějšího a kvalitního testování ve firmách může trvat zlepšení situace mnohem déle než avizované tři týdny, varovali někteří odborníci už na konci února.

Sociolog Daniel Prokop pak v březnu varoval, že pokud se bude situace lepšit příliš dlouho, podpora vládních opatření bude pravděpodobně dále klesat. Špatný vývoj epidemie totiž v únoru vedl i kvůli větším obavám či osobním zkušenostem s nákazou blízkých k větší podpoře restriktivních opatření. Jak ale ukazovala data dlouhodobého průzkumu Život během pandemie, nelze na podporu spoléhat dlouhodobě.

To se pak nyní zřejmě potvrzuje i v další vlně výzkumu. „V předběžných datech se ukazuje, že oproti polovině března podpora opatření o několik procent klesla. Ukazuje se trend, že když opatření trvají dlouho, jejich podpora klesá,“ řekl deníku Echo24 Prokop. Podle něj se tak potvrzuje, že pokud se má epidemie „brzdit“, tak všude, aby k poklesu došlo rychleji. Stále podle něj chybí například povinnost práce z domova či testování zdarma metodou PCR. Posun v podpoře opatření však podle něj neznamená, že by existoval extrémní tlak na rozvolnění, protože se názory v různých částech populace liší.

Na pomalém zlepšení nese vinu nedotažený lockdown či testování i podle nové poradní skupiny vedené hlavním epidemiologem IKEM Petrem Smejkalem. Ta oznámila, že od 12. dubna zřejmě nebude možné kvůli vývoji epidemie otevřít školy až ve dvaceti okresech „Mrzí nás, že nemůžeme s čistým svědomím doporučit prezenční výuku pro více žáků, ale epidemiologická situace to v současné době neumožňuje. Je to také důsledek toho, že nebyla implementována některá naše doporučení ohledně častějšího testování ve firmách nebo většího omezení průmyslu,“ uvedl Smejkal.

Na potřebu zvýšit frekvenci testování či větší přesnost PCR testů upozorňují vládu někteří odborníci dlouhodobě. V nezávislých studiích se totiž ukazuje, že se záchytnost antigenních testů u bezpříznakových může pohybovat pod padesáti procenty, naopak časté opakování procento záchytu zvyšuje.

Vláda o častějším testování ve firmách mluví, zatím ho však odkládá. Zatímco v neděli mluvil ministr zdravotnictví Jan Blatný o tom, že by měla vláda o zkrácení intervalu testování ve firmách rozhodnout v pondělí, nakonec to podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) ani neřešila. Blatný zároveň den předtím řekl, že s tím počítá a věří, že to lze zavést naráz. V pondělí už však byla situace jiná a Karel Havlíček oznámil, že ani není jisté, zda k tomu dojde, jelikož by to některé firmy ani nezvládly. Navíc by podle něj nebylo možné novou povinnost zavést během dvou krátkých týdnů kolem Velikonoc.

K navrhovanému omezení průmyslu v době velikonočních svátků pak vláda také nesáhla, mezi důvody pak uváděla například to, že se díky otevřeným podnikům testují navíc tisíce lidí denně či to, že by stejně nebylo možné vypnout například kritickou infrastrukturu. Proti uzavírání průmyslu se také stavěl například poradce prezidenta pro zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula.

I poradní skupina kolem Smejkala varovala v půlce března ve svých doporučeních, že hrozí ve střednědobém horizontu nárůst neochoty lidí opatření dodržovat. „Výrazným problémem je i informovanost veřejnosti o smyslu opatření a vhodných postupech ochrany. Ta je spojená s poklesem důvěry ve schopnost státu situaci řešit,“ uvedli odborníci ve zprávě. Březnový výzkum agentury STEM pak ukázal, že se důvěra ve schopnosti vlády řešit epidemii od jara dramaticky propadla, věří ji pouze čtvrtina Čechů. V poslední době také rychle přibývá lidí, kterým epidemie koronaviru ovlivňuje život, roste také podíl těch, kteří jsou kritičtí k rozsahu protiepidemických opatření.

Zdroj