Erdoganova éra končí, hlásá opozice. Utrpěl největší debakl za dvě dekády

Zprávy ve 12: V tureckých místních volbách bodovala opozice (zdroj: ČT24)

Největší opoziční strana CHP zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka dokázala překreslit politickou mapu, které dlouho dominovala AKP. Na celostátní úrovni obdržela CHP 38 procent hlasů, o dva procentní body více než AKP. Opoziční noviny Cumhuriyet to nazvaly „historickým vítězstvím“.

Starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu z CHP získal jedenapadesátiprocentní podporu a porazil tak svého rivala z AKP o jedenáct procentních bodů. Erdoganův přední politický rival dokázal zvítězit navzdory rozpadu opoziční aliance po loňských prohraných prezidentských a parlamentních volbách, a to i díky oslovení Kurdů, píše agentura Reuters.

Kandidáti opozice uspěli i v dalších velkých tureckých městech, jako je Izmir, Bursa nebo Adana, zejména na západě a jihu země. Vládní strana si udržela střed Turecka, který má více venkovský ráz. Na jihovýchodě slaví úspěch strana kurdské menšiny DEM.

Kritika do vlastních řad

Prezident už uznal porážku. „Není to pro nás konec, ale bod obratu. Budeme výsledky voleb z 31. března otevřeně analyzovat v rámci strany a odvážně se k sobě kriticky vyjadřovat. Ukazují nám, že zažíváme ztrátu pozice v místních samosprávách po celé zemi. Samozřejmě budeme diskutovat o důvodech tohoto poklesu, které vidíme na místní bázi,“ prohlásil prezident.

Erdogan v kampani propagoval kandidáty vládní AKP hlavně v Istanbulu a Ankaře. Sám totiž z Istanbulu pochází a býval jeho starostou. Navíc jde o šestnáctimilionové město s ohromným ekonomickým vlivem.

Nakonec ale posty obou největších měst obhájila opozice. Podle ní jde navíc o jasný vzkaz, že Erdoganova éra končí. „Sám národ dává příkazy a pokyny, ne jen jeden člověk. Úředníci dostávají pokyny od národa, doba vlády jednoho muže dneškem skončila. Hotovo. Republika a demokracie jde od této chvíle naplno vpřed,“ je přesvědčen Imamoglu.

Ten je po nedělních volbách mnoha analytiky vnímán jako možný budoucí turecký prezident, píše Reuters. „Je to obrovský zlomový bod,“ cituje agentura AP politoložku Sedu Demiralpovou z istanbulské univerzity Isik. Voliči podle ní vzkázali, že s vládou AKP nejsou spokojeni.

Starosta Ankary Mansur Yavas se snažil ve svém vítězném projevu národ hlavně spojit. „Nevnímáme tyto výsledky voleb jako nějaké vítězství. Nestojí proti nám žádný nepřítel, ale každý z nás patří k této zemi a k tomuto národu,“ zdůraznil.

Výsledek komunálních voleb zmařil Erdoganovy naděje na přijetí nové ústavy, která by mohla potenciálně prodloužit jeho vládu po roce 2028, kdy skončí jeho současné funkční období, upozorňují analytici. Přestože AKP a její spojenci mají v parlamentu většinu, Erdogan by pro novou ústavu potřeboval širší podporu nebo úspěšné referendum.

V reakci na výsledky místních voleb vzrostla hodnota tureckých akcií a také turecké liry, která za posledních pět let přišla o více než osmdesát procent své hodnoty, připomíná Reuters.

Trest za špatnou hospodářskou politiku

Podle expertů voliči vytrestali Erdogana a jeho AKP za ekonomické postupy, které vedly ke zvyšování životních nákladů. Erdogan učinil po svém loňském triumfu v národních volbách náhlý obrat v hospodářské politice, což vedlo k agresivnímu zvýšení úrokových sazeb. Tento krok pak vystřelil vzhůru ceny.

Erdogan žádal obyvatele o trpělivost s pomalejším ekonomickým růstem, přičemž ministr financí Mehmet Simsek v pondělí uvedl, že utahování opasků bude pokračovat.

„Myslím, že jde hlavně o ekonomiku a zejména o inflační...příběh. Myslím, že se voliči rozhodli Erdogana potrestat z těchto důvodů,“ řekl Reuters spolupředseda poradenské společnosti Teneo Wolfango Piccoli zabývající se riziky v politice.

Vládní strana podle něj „utrpěla i kvůli přílišné sebedůvěře“. Piccoli v tomto ohledu poukázal na úspěch nové islamistické Strany dobra, která překvapivě v komunálních volbách skončila třetí se ziskem 6,2 procenta hlasů.

Podle odborníků těžila Strana dobra hlavně z toho, že zaujala vůči Izraeli ještě tvrdší postoj než samotný Erdogan v souvislosti s vojenskou ofenzivou židovského státu v Pásmu Gazy. Přebrala tak zbožné voliče od islamisticky zakořeněné AKP.