Estonsko a Litva protestují proti vydání zatykače na pobaltské politiky

před 2 měsíce 79

foto Ilustrační foto - Premiérka Estonska Kaja Kallasová hovoří s novináři po příchodu na summit EU v Bruselu. 1. února 2024.  T

Tallinn/Vilnius - Estonsko a Litva dnes adresovaly Moskvě protestní nóty kvůli tomu, že Rusko v úterý vydalo zatykač na estonskou premiérku Kaju Kallasovou a další pobaltské činitele. Ruské kroky jsou podle Tallinnu a Vilniusu v rozporu s mezinárodním právem.

Kreml v úterý oznámil, že Rusko vydalo zatykač na estonskou premiérku Kallasovou a desítky dalších politiků a činitelů ze všech tří pobaltských zemí, a to kvůli "nepřátelským krokům vůči historické paměti" i Rusku jako takovému. Konkrétním důvodem je pak zjevně odstraňování sovětských památníků v Pobaltí po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Kallasová uvedla, že se nenechá umlčet a bude dále podporovat Ukrajinu. Kroky Ruska odsoudila i česká diplomacie s dovětkem, že "Rusko by se mělo spíš zaměřit na stíhání těch, kteří vraždí ukrajinské civilisty a unáší jejich děti".

Estonsko, Lotyšsko a Litva, které byly v minulosti anektovány Světským svazem, ale nyní jsou suverénními členy EU a NATO, od ruské invaze na Ukrajinu jednoznačně podporují napadenou zemi a ostře odsuzují počínání Moskvy.

V úterý Kreml oznámil, že na ruský seznam hledaných osob byli zařazeni Kallasová, šéf úřadu estonské vlády Taimar Peterkop, litevský ministr kultury Simonas Kairys i zhruba 60 současných a bývalých poslanců lotyšského parlamentu, kteří schválili odstoupení od dohody s Ruskem o ochraně památníků.

"Tito lidé jsou zodpovědní za rozhodnutí, která jsou v podstatě znevážením historie, jsou to lidé, kteří provádějí nepřátelské akce proti historické paměti, proti naší zemi," uvedl v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

"Tato ruská rozhodnutí jsou v rozporu se všeobecně uznávanými normami mezinárodního práva, jsou projevem úsilí falšovat minulost a neúcty vůči historické paměti Litvy," uvedlo v dnešním prohlášení litevské ministerstvo zahraničí. Vilnius vyzval, aby litevští činitelé byli z ruského seznamu vyškrtnuti.

Estonsko ve svém prohlášení uvedlo, že jeho diplomaté "vyjádřili rozhořčení" a po Kremlu požadují vysvětlení. "Ministerstvo zahraničních věcí rovněž uvědomilo zástupce Ruska, že tyto kroky ruského státu nás neodradí od podnikání správných kroků a Estonsko nezmění svou rozhodnou podporu Ukrajině," dodalo ministerstvo v Tallinnu.

Podle pobaltských států je Sovětský svaz v letech 1940 až 1941 a 1944 až 1991 okupoval. Moskva to odmítá, neboť se považuje se za osvoboditele tohoto území, a jakýkoliv jiný přístup pokládá za "falšování dějin", což je v Rusku považováno za zločin. Po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu začaly Estonsko, Lotyšsko a Litva odstraňovat sovětské památníky, které označily za symboly sovětské okupace.

Přečtěte celý článek