Etnografka: Pranostiky jsou specifické jen pro českou kulturu, jinde se tomu říká ‚hospodářská pověra‘

před 3 měsíce 122

Bude v zimě sníh? Kdy na jaře začít sázet na zahradě a kdy osít pole? O historii a původu pranostik, i o tom, na kolik se na ně můžeme spolehnout, vyprávěla etnografka Vladimíra Jakouběová.

Liberec 22:33 5. února 2024

Kočka

Kočka | Foto: Eveline de Bruin | Zdroj: Pixabay

„Pranostiky jsou specifickým útvarem lidové slovesnosti. Kdybychom pátrali, kde se vzali, tak musíme jít opravdu hluboko do historie. Historici uvádějí, že se objevují podobné záznamy v Mezopotámii, i tehdy se zaznamenávaly opakující se jevy v přírodě, které potom daly základy pranostikám,“ říká paní Vladimíra Jakouběová.

Host Dopoledne pod Ještědem: Vladimíra Jakouběová, etnografka

Podle ní slovo „pranostika“ pochází z řeckého „prognosis“, i Řekové znali tenhle jev. Do 18. a počátku 19. století se pranostikami zabývali astrologové a astronomové, na základě jejich studií a jejich objevů vznikala ustálená rčení, ustálená pravidla, která se poté dostala do lidové kultury.

„Sedlák na vesnici si k tomu přidal svoje poznání z přírody, to, jak si zaznamenával, co se v přírodě děje a opakuje. Tím si vytvořil vlastně přehled o tom, co se může stát,“ doplňuje.

„Pranostiky jsou specifické jen pro českou kulturu, všude jinde, i v okolních zemích, v Polsku, Německu, se tomu říká ‚hospodářská pověra‘ nebo ‚hospodářské rčení‘. Termín ‚pranostika‘ se používá jenom u nás,“ upozorňuje etnografka.

A co jednotlivé pranostiky značí? Poslechněte si záznam rozhovoru výše.

Přečtěte celý článek