Euro místo koruny? Češi mění názor, příznivců evropské měny přibylo

1 týden starý 6

Kam se ztrácí odpor Čechů k euru a eurozóně? Čerstvá data jarního průzkumu Eurobarometer ukazují, že podpora přijetí eura za jeden rok vzrostla v tuzemsku o celý dvojnásobek.

Podle statistiky by se do Evropské měnové unie rádo přidalo čtyřicet procent Čechů. Je to vůbec nejvíce za posledních deset let. Průzkum v Česku prováděla agentura Kantar CZ v únoru a odpovídalo 1100 respondentů. Průzkumy se konají po celé Evropě každoročně.

Podpora společné měny na území Evropské unie ale rostla i v dalších státech. Od léta 2020 se podpora eura zvýšila celkem ve dvaceti z nich, nejvýrazněji ale právě v Česku (40 %, +19 procentních bodů). Sympatie vůči eurozóně rostly ale i v Portugalsku (95 %, +13 p.b.), Itálii (72 %, +12 p.b.) a Litvě (84 %, +10 p.b.). Ve třech zemích se naopak podpora snížila, jde však o pokles o méně než dvě procenta. Ve čtyřech zemích zůstává postoj beze změny.

Většina obyvatel je pro evropskou měnu ve 22 členských státech EU. Nejvyšší podíl podpory je podle posledních dat v Portugalsku (95 %), Slovinsku (94 %) a Irsku (91 %).

Podpora eurozóně převládá také ve třech zemích, které euro nemají: Maďarsko (63 %), Rumunsko (55 %) a Chorvatsko (48 % pro, 45 % „proti“). Není žádná země, která by měla euro a většina obyvatel by byla proti němu. Průměr EU činí 70 % pro a 23 % proti. Nejvíce „nespokojených“ je ve Finsku (se 24 % proti a 76 % pro).

Ve čtyřech zemích, které se nacházejí mimo eurozónu, většina respondentů uvedla, že jsou proti euru: Jde o Švédsko (73 %), Dánsko (68 %), které má ale svou měnu navázanou na kurz eura, Česko (60 %) a Polsko (56 %). I přes výrazný nárůst je tedy Česko stále jednou ze zemí, kde převládá postoj proti vstupu do eurozóny.

Nárůst zájmu o euro v Česku ale stoupl nejvíce za posledních deset let. Většinový odpor Čechů proti jednotné měně začal po roce 2009 a byla s tím spojena ekonomická a především tzv. řecká krize.

Ze zemí EU, které do unie vstupovaly společně s Českem, euro přijaly postupně Slovinsko, Malta, Kypr, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko a Litva. Z dalších novějších členů o členství v eurozóně usilují Chorvatsko a Bulharsko, obě země by chtěly přijmout euro kolem roku 2024. Rumunsko odhaduje termín přijetí eura na rok 2027.

Česko oficiálně žádný termín nemá. Ač byl Andrej Babiš (ANO) jako podnikatel podporovatelem eura, jeho vláda v programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat. Česká národní banka i Ministerstvo financí v prosincovém materiálu doporučily vládě zatím nestanovovat datum vstupu do eurozóny.

Proč podpora eurozóny vzrostla?

„Pokud se podíváme na dlouhodobý vztah Čechů k Evropské unii a euru, je vidět, že největší zásah do jejich důvěry přišel během světové hospodářské krize v roce 2008 a 2009. To zpochybnilo pro Česko jejich přínos. Nyní se ukazuje, že po letech se obraz eura a eurozóny opět zlepšuje a koronavirová krize na rozdíl od situace před třinácti lety na pochybnosti Čechů negativní vliv neměla, spíše naopak,“ řekl pro SZ Byznys Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu ČR.

Podle Špicara se lidé dnes už tolik nebojí, že by byla Evropská unie a eurozóna vůči hospodářským krizím příliš zranitelná a nezvládala je.

Hlavním důvodem růstu podpory je proto podle něj současný plán obnovy. „Je vidět, že se EU v reakci na koronavirovou krizi, která se částečně přelila do hospodářské, dokázala semknout. Myslím, že i Češi nyní vidí řešení právě v plánu obnovy, který státy chystají,“ dodal Špicar.

Už v první polovině loňského roku přišla Evropská komise s plánem, jak zmírnit dopady koronavirové pandemie. Představila finanční balíček s názvem „Next Generation EU“. Ten má ke stávajícímu rozpočtu na roky 2021 až 2027 přidat dalších 20 bilionů korun. Celkový rozpočet EU tak dosáhne rekordních 47 bilionů. Aby si ale členské státy mohly sáhnout na část z těchto peněz, musely vytvořit právě takzvané národní plány obnovy.

Pro Česko představil Národní plán obnovy vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček. Plán má pomoct restartovat a modernizovat ekonomiku: 190 mld. Kč chce stát nalít do digitalizace, chytré energetiky a dopravy, dekarbonizace, čisté mobility, vody, vzdělání, sociálních služeb, vědy či zdravotní prevence. Na jeho přípravě spolupracuje Ministerstvo průmyslu a obchodu s asociacemi, komorami a svazy.

Co znamenají plány obnovy v praxi?

Jde jednoduše o dohodu mezi evropskými státy, která vede ke společnému zadlužení. Evropské státy si na finančních trzích vezmou obrovskou půjčku a peníze poskytnou státům v rámci Národních plánů obnovy tak, aby byl restart všech ekonomik v zemích EU co možná nejrychlejší, vysvětluje Špicar.

Argumenty pro a proti přijetí eura

Pro zavedení eura

- snadná cenová porovnatelnost s jinými zeměmi,

- pohodlnější a levnější cestování,

- snížení transakčních nákladů (zvláště pro vývoz),

- zrychlení a zjednodušení přeshraničních transakcí,

- ochrana před kurzovými výkyvy koruny vůči euru,

- spolurozhodování o měnové politice eurozóny,

- zvýšený tlak na rozpočtovou kázeň.

Proti zavedení eura

- ztráta samostatné měnové politiky státu,

- směnný kurz a úrokové sazby nebude možné používat jako nástroj státní politiky,

- zapojení do Evropského stabilizačního mechanismu (záruky za dluhy všech členů eurozóny),

- riziko krátkodobého zdražování.

Zdroj: Oldřich Dědek

Dalším důvodem růstu důvěry v euro a eurozónu je podle Špicara kontrola veřejných financí. „Dříve bylo Česko jeden z premiantů, co se týká státního zadlužení a rozpočtových deficitů. V současnosti mezi ně už dávno nepatříme a velmi rychle nám roste státní dluh. Už nejsme takoví šampioni a jsme zranitelní. Věřím tomu, že lidé začínají chápat, že eurozóna je pro Česko výrazně větší jistota,“ vysvětluje.

Pro to, aby se Česko bylo schopné co nejrychleji z dopadů pandemie koronaviru vzpamatovat, musí vyčkat na chvíli, kdy se začne dařit jeho exportním trhům. I to je jeden z důvodů, který lze podle Špicara připsat k dobru Evropské unii.

„Česká ekonomika je velmi specifická. Jsme jedna ze zemí nejvíce závislých na průmyslu a exportu. Léčit důsledky hospodářské krize v Česku zevnitř země je téměř nemožné. Nám se daří, když se daří našim exportním trhům. Osmdesát procent našeho exportu jde do zemí EU, je pro nás tedy klíčové oživení evropských trhů,“ komentuje odborník.

To potvrzuje i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„Celá koronavirová krize jasně ukázala, jak je pro zemi jako Česko důležité být součástí většího fungujícího celku a jak je důležité držet ekonomickou stabilitu. A zároveň zejména firmy vnímají, jak bolestivé je plýtvat penězi na neproduktivní výdaje, jako je zajišťování kurzových rizik, a jak účelnější by bylo si ty peníze nechat na modernizaci nebo vyšší mzdy, vlastně cokoliv je smysluplnější než poplatky bankám,“ sdělil Prouza pro SZ Byznys. Prouza se nedávno stal členem předsednictva iniciativy Euro v Česku.

Změna metodiky mohla ovlivnit výsledky

Výrazný nárůst podpory eura a eurozóny v čerstvém Eurobarometru může být však zapříčiněn také zásadní změnou metodiky sběru dat. Z osobního sběru se totiž přešlo na online, a to navíc s telefonní předrekrutací. Což mohlo podle sociologa Daniela Prokopa, který o změně metodiky promluvil na svém twitterovém účtu, vést doslova „k obřím rozdílům“.

„Osobní sběr mírně preferuje usedlejší populaci. Online sběr redukuje populaci na uživatele internetu. Tady byl navíc zřejmě navázán na rekrutaci přes náhodné volání telefonů,“ sdělil sociolog v příspěvku. „Jedné metodě hrozí mírně konzervativní bias (zkreslení výsledků, pozn. redakce), druhá může nadhodnocovat liberální a pro-evropštější respondenty. Rozdíl může být opravdu velký,“ pokračoval Prokop.

Průzkum Eurobarometru podle něj dostatečně nezhodnocuje některá kritéria, která jsou v rámci dotazování respondentů pro výsledek zásadní.

„Pokud to chápu, vůbec nedovažuje na vzdělání. Online sběr se musí dovažovat i na věk, vzdělání, protože preferují mezi staršími lidmi vzdělanější respondenty a naopak mezi mladšími méně vzdělané,“ napsal v příspěvku Prokop.

Zdroj