Volby do Evropského parlamentu neboli eurovolby se konají každých pět let. Své zastupitele v EU si Češi zvolí v červnu roku 2024. Kdy bude známé přesné datum voleb a jakým způsobem půjde hlasovat pro kandidáty na europoslance?
- Termín voleb: Kdy budou eurovolby 2024
- Kdo může volit do Evropského parlamentu?
- Strany a kandidáti do Evropského parlamentu
- Evropský parlament: Organizace, strany a skupiny
- Volební systém eurovoleb
- Voličský průkaz pro eurovolby
- Volební místnosti a kde volit
- Volební lístky a jak volit
- Volební komise pro eurovolby
- Volební účast voleb do Evropského parlamentu
- Výsledky voleb do Evropského parlamentu
- Čeští europoslanci (2019–2024)
Termín voleb: Kdy budou eurovolby 2024?
Rada Evropské unie stanovila termín voleb do Evropského parlamentu na 6. až 9. červen 2024. Jednotlivé státy si volí den podle svých obvyklých zvyklostí. V Česku, kde se volí v pátek a v sobotu, vychází tyto dny na 7. a 8. června 2024. Poslední volby do Parlamentu EU se uskutečnily 24. a 25. května 2019.
Oficiálně potvrzené datum voleb v roce 2024 formálně vyhlásil prezident republiky na základě rozhodnutí Rady EU 26. ledna 2024.
Termín volby do Evropského parlamentu 2024 v ČR:
- 7. června 2024, pátek, 14:00 - 22:00
- 8. června 2024, sobota, 8:00 - 14:00
Česko je jedinou zemí EU, kde volby probíhají ve dvou dnech. Všechny ostatní státy spoléhají na jednodenní volbu, většinou v neděli. I z těchto důvodů se v poslední době v ČR hovoří o změně.
Kdo může volit do Evropského parlamentu
Ve volbách do Evropského parlamentu smějí volit občané ČR starší 18 let. Určující je, aby voliči této věkové hranice dosáhli alespoň druhý den voleb. Zároveň u nich nesmí být omezena svéprávnost ve výkonu volebního práva či svoboda z důvodu ochrany zdraví lidu. Pravidla se napříč evropskými zeměmi výrazně liší. V některých státech smějí občané volit již od 16 či 17 let. Jinde jsou volby dokonce povinné.
Kromě českých občanů mohou v ČR hlasovat rovněž občané dalších členských zemí EU, kteří zde mají trvalý či přechodný pobyt. Musejí ale požádat o zápis do seznamu voličů u obecního úřadu podle svého místa pobytu. Cizinci, kteří na území ČR hlasovali v minulých volbách do Evropského parlamentu, by v seznamu voličů měli být zapsáni automaticky. Ministerstvo vnitra přesto doporučuje, aby si to ověřili na příslušném obecním úřadu. Občané jiných členských států hlasující v ČR odevzdávají hlasy českým kandidátům. Stejně tak Češi v zahraničí volí tamní kandidáty.
Strany a kandidáti pro eurovolby 2024
- Hnutí ANO - v čele hnutí ve volbách do Evropského parlamentu by měla být bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová.
- ODS, KDU-ČSL a TOP 09 - tyto strany se rozhodly sestavit společnou kandidátku do eurovoleb. Lídrem je europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Za TOP 09 nastoupí například současný europoslanec Luděk Niedermayer a za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
- Piráti - v čele kandidátky stojí současný europoslanec Marcel Kolaja.
- Hnutí STAN - do evropských voleb je povede ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová spolu s někdejším poslancem hnutí Janem Farským.
- SPD a Trikolora - tyto dvě strany spojily síly a v čele jejich kandidátky stojí někdejší europoslanec Petr Mach (SPD).
- KSČM - komunisté vytvořili spolu s dalšími levicovými stranami a hnutími koalici s názvem „STAČILO!“, kterou povede současná europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Dalšími kandidáty je třeba právník Ondřej Dostál nebo právnička a mediátorka Jana Turoňová.
- Svobodní - tuto pravicovou stranu povede do eurovoleb její současný předseda a právník zaměřující se na ústavní a unijní právo Libor Vondráček.
- SOCDEM - sociální demokracie sází v Evropských volbách na exministra zahraničí a kultury a místopředsedu strany Lubomíra Zaorálka.
- Zelení - Kandidátku Zelených vede ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová
Evropský parlament: Organizace, strany a skupiny
Evropští poslanci se organizují do skupin podle politického smýšlení, nikoli státní příslušnosti. V současné době působí v Evropském parlamentu sedm frakcí.
- Evropská lidová strana (EPP): Nejstarší a největší frakce vyznávající křesťanskodemokratické a konzervativní hodnoty. Z českých politiků do této skupiny vstupují europoslanci za KDU-ČSL, ale také za TOP 09 a STAN.
- Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D): V druhé největší frakci by byli zastoupeni europoslanci za ČSSD. Ta však v minulých volbách žádný mandát nezískala.
- Obnova Evropy (RE): Dříve Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Třetí nejpočetnější skupina, v níž lze najít české europoslance kandidující za hnutí ANO.
- Zelení/Evropská svobodná aliance (Greens/EFA): Uskupení zdůrazňující ekologickou a sociální politiku. Kromě poslanců z evropských stran zelených jsou zde zastoupeni například čeští Piráti.
- Identita a demokracie (ID): Nejnovější frakce, která zastává spíše euroskeptické postoje. Její jádro tvoří francouzské Národní sdružení, německá AfD a italská Liga. Patří sem také čeští europoslanci zvolení za SPD.
- Evropští konzervativci a reformisté (ECR): Frakce středopravicových stran prosazující konzervativní politiku. Do této skupiny po zvolení směřují europoslanci za ODS.
- Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL): Platforma sdružující strany nové levice, komunistická uskupení a ekologicky zaměřenou levici ze Skandinávie. K této frakci se připojují europoslanci z KSČM.
Volební systém voleb do Parlamentu EU
Volby probíhají poměrným volebním systémem. Stejně jako u voleb do Poslanecké sněmovny může strana či hnutí získat mandát až poté, co překročí hranici pěti procent hlasů. Celkem v Evropském parlamentu zasedá 705 poslanců. Jedná se o upravený počet zástupců po brexitu, před vystoupením Velké Británie z EU měl parlament 751 členů.
Počet poslanců z jednotlivých zemí se odvíjí od počtu obyvatel. Největší zastoupení mají nejlidnatější státy – Německo (96 poslanců), Francie (79 poslanců) a Itálie (76 poslanců). Česká republika má 21 zástupců, stejně jako podobně lidnaté Švédsko, Portugalsko či Belgie.
Voličský průkaz pro eurovolby
Pokud se při volbách do Evropského parlamentu nemůžete dostavit do volební místnosti ve svém okrsku, ale stále se chcete voleb zúčastnit, vyřiďte si voličský průkaz. Ten vám umožní volit v jakékoli volební místnosti v ČR (ne však na zastupitelských úřadech v zahraničí). Zažádat o voličský průkaz si můžete ode dne vyhlášení voleb na obecním úřadu v místě svého trvalého bydliště, a to:
- osobně
- elektronicky přes datovou schránku
- písemně
Písemnou a elektronickou žádost musíte podat nejpozději 7 dní přede dnem voleb, osobně si voličský průkaz vyřídíte ještě dva dny před volbami.
Kde volit: Volební místnosti pro eurovolby
Ke každému volebnímu okrsku je přiřazena jedna volební místnost. Zpravidla zde může odvolit zhruba tisíc osob. Přesnou adresu volební místnosti zveřejní starosta obce nejpozději 15 dnů před začátkem voleb. Učiní tak způsobem v místě obvyklým, typicky na webových stránkách obce nebo na obecní vývěsce. Pokud si před volbami neobstaráte voličský průkaz, můžete hlasovat jen ve volební místnosti na území obce, kde jste hlášeni k trvalému pobytu. S voličským průkazem lze volit v jakékoli volební místnosti v ČR.
Volební lístky a jak volit do Evropského parlamentu
Na volebním lístku je vždy kandidátní listina jednoho uskupení, tedy politické strany, hnutí, případně koalice. Pokud některému z kandidátů chcete zvýšit šance na zvolení, můžete mu zakroužkováním pořadového čísla na listině udělit preferenční hlas. K dispozici máte maximálně dva preferenční hlasy. V případě, že jich udělíte více, se vaše preference nezapočítají a hlas získá celá kandidátka (jako kdybyste vůbec nekroužkovali).
Do úřední obálky, kterou obdržíte ve volební místnosti, vložíte vybraný lístek a obálku vhodíte do urny. Více volebních lístků v jedné obálce bude vyhodnoceno jako neplatný hlas. Totéž platí pro volební lístky, které:
- jsou přetržené,
- nejsou na předepsaném tiskopise,
- se nenacházejí v úřední obálce.
Více: Jak volit: Návod pro eurovolby 2024 >>>
Volební komise pro volby do Evropského parlamentu
Na zákonný průběh voleb dohlíží minimálně čtyřčlenná volební komise. Každá komise má svého předsedu, místopředsedu a další řadové členy. Přesný počet členů komise určuje starosta obce s ohledem na počet voličů v daném volebním okrsku. Volební komise je po skončení voleb zodpovědná také za sčítání hlasů.
Více: Volební komise: Odměna, členové, jak se přihlásit >>>
Volební účast pro eurovolby
Volební účast ve volbách do Evropského parlamentu je v ČR tradičně nízká. K volbám v roce 2019 přišlo pouhých 28,72 procenta voličů. Nižší účast byla jen na Slovensku. Průměrná s v celé EU přitom činila 50,66 procent. Například v sousedním Německu i v Rakousku se k volbám dostavilo okolo 60 procent voličů. Nicméně proti roku 2014 si Česko stále polepšilo. Tehdy přišlo k urnám zhruba 18 procent voličů.
Výsledky voleb – eurovolby 2019
V posledních volbách do Evropského parlamentuzvítězilo hnutí ANO s 21,18 procenta hlasů. Tento zisk stačil na šest z celkových 21 mandátů. Na druhém místě skončila ODS, třetí Piráti. Potřebnou pětiprocentní klauzuli překonala ještě koalice TOP 09 a STAN, SPD, KDU-ČSL a KSČM.
Volby do Evropského parlamentu jsou velmi specifické z pohledu zveřejňování výsledků. Zatímco u jiných voleb můžeme sledovat průběžné sčítání hlasů, u eurovoleb je nutné se zveřejněním počkat až do okamžiku, kdy se zavřou volební místnosti ve všech členských zemích. Výsledky se tak dozvíme nejdříve v neděli ve večerních hodinách.
Subjekt | Získané hlasy | Počet mandátů |
ANO | 21,18 % | 6 |
ODS | 14,54 % | 4 |
Piráti | 13,95 % | 3 |
TOP 09 a STAN | 11,65 % | 3 |
SPD | 9,14 % | 2 |
KDU-ČSL | 7,24 % | 2 |
KSČM | 6,94 % | 1 |
Europoslanci za ČR (2019 – 2024)
Kteří politici zastupují české občany v Evropě v aktuálním volebním období?
- ANO (frakce RE): Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík. Za ANO kandidovala také Radka Maxová, která ale v roce 2020 z hnutí vystoupila a nyní jako nezávislá zastupuje ČSSD. V Evropském parlamentu se tedy připojila k Progresivní alianci socialistů a demokratů (S&D).
- ODS (frakce ECR): Jan Zahradil, Alexandr Vondra, Evžen Tošenovský, Veronika Vrecionová
- Piráti (frakce Greens/EFA): Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Mikuláš Peksa
- TOP 09 a STAN (frakce EPP): Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil
- SPD (frakce ID): Ivan David, Hynek Blaško (z SPD v září roku 2022 vystoupil)
- KDU-ČSL (frakce EPP): Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský
- KSČM (frakce GUE/NGL): Kateřina Konečná
Evropská rada, Rada EU a Rada Evropy: Jak se liší? (VIDEO)
Co je Evropská rada, Rada EU a Rada Evropy? • Videohub