Evropa se pře o postup kvůli krizi na Ukrajině

3 měsíce starý 19

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli zopakoval, že reakce USA a jeho spojenců bude v případě nutnosti rychlá, tvrdá a jednotná. Postoj spojenců v NATO se však liší a dosavadní přístup ukazuje na hluboké rozdíly.

Britský premiér Boris Johnson stojí podle listu The Guardian v čele protiruské aliance. Patrné je to z toho, že na Ukrajinu nechal poslat tisíce ručních protitankových střel NLAW od švédské zbrojovky SAAB.

Britské ministerstvo zahraničí také zveřejnilo varování, že Rusko chce na Ukrajinu dosadit loutkovou vládu, kterou by měl údajně vést okrajový politik Jevhen Murajev. Ukrajinské vedení uvedlo, že zprávě věří, i když není jasné, nakolik je podložená. Sám Murajev uvedl: „Není to moc logické. V Rusku jsem na indexu a peníze firmy mého otce tam byly zkonfiskovány.“ Že by ale Moskva chtěla v čele Ukrajiny někoho vstřícnějšího, je nesporné.

Tvrdý postoj Johnsona

Johnson, který čelí doma problémům kvůli covidovým večírkům kabinetu v době restriktivních opatření, má pocit, že ne všichni vidí hrozbu stejně reálně. Obává se, že „si někteří lídři nemusejí uvědomovat zhoršující se situaci na ukrajinské hranici nebo plně chápat rizika, která přestavuje šikanující Rusko.“

Kancelář premiéra neuvedla, kdo jsou tito naivní vůdci, ale podle listu The Guardian jde především o kritiku Německa. Už v listopadu označil Londýn plynovod Nord Stream 2 za hlavní strategický problém pro evropskou bezpečnost. Německo také neumožnilo dopravu zbraní zaslaných z Británie na Ukrajinu přes svůj vzdušný prostor.

Johnson se pustil i do francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, když opět promluvil o potřebě silnějšího evropského obranného pilíře: „Je upřímně řečeno naivní čekat, že by změny v evropské bezpečnostní architektuře umírnily Rusko.”

Rusko vidí v pozadí Anglosasy

Ne náhodu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová komentovala sdělení britské diplomacie o snaze Moskvy dosadit do čela Ukrajiny svou loutku slovy: „Dezinformace rozšířená britským ministerstvem zahraničí je další indikací, že členové NATO vedení anglosaskými národy jsou ti, kdo eskalují napětí okolo Ukrajiny.“

Tvrdý postoj zaujímají kromě Británie i Spojené státy, jejichž prezident Joe Biden už dříve uvedl, že očekává ruský vpád na Ukrajinu. USA také poslaly na Ukrajinu dvě dodávky zbraní.

Nyní Biden podle listu The New York Times zvažuje vyslání válečných lodí a letadel do aliančních zemí ve Východní Evropě a Pobaltí kvůli rostoucímu hromadění ruských sil u hranic s Ukrajinou.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken sice stanici CNN neřekl, zda by reakce na ruský vpád na Ukrajinu zahrnovala zapojení amerických sil, ale potvrdil, že aliance plánuje „praktická a důležitá opatření“, včetně vojenských.

Současně však odmítl volání po okamžitém zavedení dalších sankcí, s tím, že by pak ztratily odstrašující sílu.

Zdroj