Evropa znovu volá přes Atlantik o pomoc. Dokážou USA dodávat více zkapalněného plynu?

4 měsíce starý 26

V pondělí začala plánovaná odstávka důležitého plynovodu Nord Stream 1, který zajišťuje asi jednu třetinu veškerých dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy. Evropští odběratelé, zejména Německo, se však obávají, že po desetidenní přestávce už plyn potrubím uloženým na dně Baltského moře proudit nezačne.

Evropa tak ještě intenzivněji hledá alternativní dodavatele komodity, bez které se její průmysl a také část služeb neobejde. Alespoň ne ze dne na den. A tak se Evropa obrací na svého spojence na druhé straně Atlantiku a opět jej žádá o pomoc v nouzi. Jako už poněkolikáté. Spojené státy by rády Evropanům vyhověly a ještě zvýšily přísun zkapalněného zemního plynu, kterého už tak do Evropy dodaly v červnu více než Rusko prostřednictvím svých plynovodů.

Evropa chce víc

Jenže Evropa bude v nejbližších měsících potřebovat mnohem více zkapalněného plynu. A je prakticky jedno, zda kvůli nejistému opětovnému zprůchodnění Nord Streamu 1, nebo kvůli svému střednědobému plánu se od ruského plynu odříznout. Jsou však Spojené státy schopny Evropě vyjít vstříc?

Rusko v minulém roce vyvezlo do Evropské unie kolem 420 milionů metrů krychlových plynu denně. Spojené státy v letošním roce podle projekcí Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vyvezou asi 332 milionů metrů krychlových plynu denně. To znamená, že pokud by Evropská unie odebrala veškerý vývoz LNG ze Spojených států, nahradila by odběr ruského plynu jen z necelých 80 procent.

Potíž je navíc v tom, že Mezinárodní agentura pro energii svůj odhad provedla ještě před tím, než 8. června zachvátil požár jeden z významných amerických terminálů pro zkapalňování zemního plynu, Freeport v Texasu.

Závod s časem a kapacitami

Kapacita terminálu Freeport přitom dosahuje asi 55 milionů metrů krychlových plynu denně, což představuje téměř 17 procent kapacity všech sedmi velkých amerických terminálů pro produkci LNG. K obnovení jeho provozu by mělo dojít v říjnu, což může být s ohledem na riziko zastavení dodávek plynu do Evropy z Ruska pozdě.

I tak je to lepší než nic. Podle společnosti New Fortress Energy, na kterou se odvolává agentura Reuters, by schopnosti USA exportovat zkapalněný zemní plyn měly v příštím roce vzrůst na téměř 400 milionů metrů krychlových denně. Takový objem je z evropského pohledu již mnohem zajímavější, přesto by do kompletního nahrazení ruských dodávek ještě 20 milionů kubíků denně (asi pět procent) chybělo.

To vše stále za předpokladu, že by veškerý LNG ze Spojených států odebrala pouze Evropská unie. Vývoj amerických kapacit navíc neřeší fakt, že sedmadvacítka by takovou kapacitu potřebovala už pro nadcházející topnou sezónu. A nehledě na to, že sama nejspíše nemá dostatečné kapacity na to, aby byla schopna veškerý zkapalněný zemní plyn pojmout.

Ostatně i proto se rozběhlo několik projektů na jejich výstavbu. Německo například nemá žádný, největším počtem (šest) disponuje Španělsko. Nahrazení dodávek plynu z Ruska bude zkrátka závod s časem, a pravděpodobně se sedmadvacítka přinejmenším v nadcházející topné sezóně bez určitého uskromnění se neobejde.

Zdroj