Evropská armáda je vysněný cíl části politické scény. V cestě stojí řada překážek

před 2 měsíce 86

Evropská armáda respektive otázka společné obrany EU, která je nyní na stole v souvislosti s narativem uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, je spíše vysněným cílem, než aktuální politickou otázkou. Řekl to pro Echo24 oslovený odborník na právo Evropské unie. Možnost vzniku společné obrany vyžaduje jednomyslný souhlas všech premiérů a v Česku také ratifikaci parlamentem.

Exprezident Trump, který se uchází o republikánskou nominaci pro prezidentské volby, před svými příznivci vzpomínal na setkání s prezidentem jisté „velké země“ v Evropě, který se ho prý zeptal: „Když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit?“ Na to podle svých slov Trump odpověděl: „Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí,“ řekl Trump.

V této souvislosti se opět na stůl dostala otázka potenciální kolektivní obrany států Evropské unie. Expert na unijní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Říha pro Echo24 řekl, že evropská armáda je spíše vysněným cílem, než aktuální politickou otázkou. Poukázal na to, že v 50. letech projekt Evropského obranného společenství skončil sice souhlasem všech původních šesti států, ale narazil na francouzskou ratifikaci v parlamentu.

„Již dnes existuje vojenský výbor EU, který se ovšem skládá ze zástupců generálních štábů členských států. Stejně tak existuje Vojenský štáb EU při Službě pro vnější činnost. Mise pod hlavičkou EU nicméně realizují ozbrojené síly členských států. Relativně nedávno dostaly jako první unijní uniformy zaměstnanci Frontex, nicméně ani ten sám neprovádí vlastní operace, ale jen pomáhá a koordinuje jednotky národních států,“ připomněl Říha.

Primární právo (ústavní rámec EU) explicitně zakazuje financovat z unijního rozpočtu vojenské a obranné operace. „Z tohoto důvodu již dnes existují finanční nástroje mimo rozpočet EU, jako je na příklad Evropský mírový nástroj, ve kterém se členské státy skládají například na financování protipirátských operací Atalanta nebo pomoci Ukrajině. V minulosti zákaz financování z rozpočtu EU vyvolalo problémy se vznikem Evropského obranného fondu, který poskytuje prostředky pro obranný výzkum,“ poukázal Říha.

Základním problémem je podle něj nedostatek kompetence EU. „Ta může dělat jen to, co jí je svěřeno primárním právem, které sice mluví o společné obranné politice, ale ta zahrnuje koordinaci a společné postupy členských států. Nikoli společnou obranu samotnou. To je dáno jednak politickou citlivostí dané oblasti, ale i neutrálním statusem některých členských států, jako je třeba Rakousko nebo Irsko,“ míní odborník s tím, že tyto země mají dokonce výjimku z klauzule vzájemné pomoci například v případě napadení.

Možnost vzniku společné obrany (nikoli armády) předpokládá podle Říhy článek 42 odstavce 2 Smlouvy o EU, který vyžaduje jednomyslný souhlas všech premiérů a v případě Česka by byla dále nutná ratifikace parlamentem. „Alternativně by mohlo vzniknout cosi mimo unijní rozpočet a unijní orgány, ale to by byly ve své podstatě jen jakési permanentní pohotovostní mise, na které byl členské státy zapůjčovaly své národní jednotky,“ uvedl Říha.

Bezpečnostní analytik: Současný přístup je extrémně neefektivní

Bezpečnostní expert z Institutu mezinárodních studií FSV UK a vedoucí Peace Research Center Prague Michal Smetana pro Echo24 řekl, že obecně větší integraci EU v oblasti obrany podporuje. „Ten současný přístup je extrémně neefektivní, vede k plýtvání a omezuje schopnost Evropy fungovat jako významný geopolitický hráč v současném komplikovaném mezinárodně-bezpečnostním prostředí,“ uvedl Smetana.

„Vzhledem k reálné hrozbě, že se příštím prezidentem USA stane opět Donald Trump a dojde k oslabení transatlantických bezpečnostních závazků v rámci NATO, je podle mě na stole řešit otázku zintenzivnění evropské spolupráce v obranné politice velmi urgentně,“ dodal Smetana s tím, že k opravdové sdílené evropské armádě je zatím skutečně velmi dlouhá cesta, ale je celá řada dílčích oblastí, ve kterých evropské státy mohou – a podle Smetany by měly – postupovat více koordinovaně.

„Správným krokem bylo například loňské schválení pravidel pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti zbrojního průmyslu (EDIRPA), nicméně bez větší politické vůle k integraci v této oblasti na úrovni členských států se zatím jedná o krok s omezeným dopadem. Rád bych také zdůraznil, že větší integrace EU v obranných otázkách nepředstavuje nějakou konkurenci vůči NATO, naopak, mělo by se jednat o komplementární přístup, který i zástupci NATO vítají a podporují,“ poukázal Smetana.

Piráti vs. Spolu

Pro vznik evropské armády se pro Echo24 vyjádřili pirátští europoslanci Mikuláš Peksa a Marcel Kolaja či europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Přímo za hranicemi Evropské unie zuří Putinem rozpoutaná válka a možný budoucí americký prezident Trump prohlašuje, že by Putina povzbuzoval k napadení amerických spojenců v rámci NATO. V takové situaci je samozřejmě zcela na místě se bavit o tom, jak zařídit, aby se Evropa v případě konfliktu zvládla ubránit,“ uvedl například Kolaja.

Naopak proti se postavili europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Alexandr Vondra (ODS), který je lídrem koalice Spolu v eurovolbách a zároveň bývalým ministrem obrany. „Bylo by to hloupé stavení domu od střechy. Nepotřebujeme nové instituce, generály ani uniformy. Naopak nutně potřebujeme, aby evropské státy byly schopny vydávat potřebné finanční prostředky na modernizaci armád. Tedy plnit závazky v NATO. To jako obranná struktura stačí,“ uvedl Vondra.

„Pokud bychom začali mluvit o tom, že budujeme v EU armádu, tak si Američané řeknou: OK, máte armádu, už nás nepotřebujete, jdeme domů. A my tu zůstaneme sami. S novými uniformami, ale nevyzbrojeni, bez odstrašujících sil včetně jaderných a bez schopnosti bojovat ve velkém konfliktu budeme Rusku a Číně pro smích…,“ dodal Vondra. Kolaja reagoval s tím, že je zděšen z prohlášení politiků z řad Spolu, která „nehorázné výroky Donalda Trumpa omlouvají“.

Přečtěte celý článek