Evropská unie se shodla na sankcích proti Íránu

Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je Írán hrozbou pro stabilitu celého regionu, nejen pro Izrael, a je třeba jej izolovat.

„Evropská rada silně a jednohlasně odsuzuje íránský útok na Izrael a zdůrazňuje, že s Izraelci zůstává solidární,“ stojí v závěrečném textu k situaci na Blízkém východě.

Michel navzdory běžným zvyklostem po skončení jednání přišel mezi novináře do tiskového centra Evropské rady a upřesnil, že unijní sankce se budou týkat společností vyrábějících íránské rakety a vojenské drony.

Zpráva o jednotném trhu EU

Zpracováním zprávy o budoucnosti evropského jednotného trhu pověřili evropští lídři Lettu v roce 2023. Bývalý italský ministerský předseda při jejím sestavování absolvoval přes 400 jednání v 65 evropských městech, uvádí se ve zprávě.

Letta v dokumentu upozorňuje, že při vzniku unijního jednotného trhu v minulém století byla z integračního procesu vynechána trojice sektorů – finance, elektronická komunikace a energetika, které byly považovány za příliš „strategické“ a proto ponechány v režii národních států. Nyní je však podle Letty třeba změnit přístup, jelikož partneři i oponenti EU jsou ekonomicky asertivnější, EU čelí stárnutí populace a geopoliticky vypjatý svět prožívá rychlý vývoj na poli digitálních technologií.

Z návrhu závěrů summitu EU vyplývá, že unijní lídři by mohli podpořit investice do digitální infrastruktury, jako jsou 5G a 6G sítě či umělá inteligence, zasadit se o vytvoření odolnějšího sektoru zemědělství, mimo jiné uvalením dalších cel na běloruské a ruské produkty, a vytvořit „skutečně jednotný evropský kapitálový trh“.

Česká republika podle informací ČTK uvítala, že návrh závěrů z jednání obsahuje část o zemědělství, kde se mimo jiné hovoří o překonávání překážek, kterým farmáři v EU čelí.

S některými body, například ohledně sjednocení pravidel o insolvencích a zdanění firem, nicméně česká strana společně s devíti dalšími zeměmi ve středu nesouhlasila. Zatím tedy není jasné, na jakých opatřeních ohledně konkurenceschopnosti se lídři členských zemí ve čtvrtek shodnou.

Vztahy s Tureckem

První den summitu se lídři států EU věnovali především zahraničněpolitickým tématům. Ve středu večer se shodli na společných závěrech týkajících se vztahů s Tureckem. EU má podle nich „strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a oboustranně prospěšných vztahů s Tureckem“.

EU však nemá ke sbližování s Tureckem jednotný přístup. Zatímco část západoevropských zemí v čele s Německem prosazuje větší vstřícnost, Řecko a Kypr kvůli napjatým vztahům blokují jakékoli zásadnější přiblížení.