před 1 měsíc
61
Evropský AI Act, první zákon na světě, který se snaží v plné šíři postihnout situace spojené s vývojem a využitím umělé inteligence, je výsledkem kompromisu mezi mnoha různými názory a zájmy. Dominují tři: ochrana práv jednotlivce (na soukromí, rovné zacházení, presumpci neviny), bezpečnostní požadavky (snaha využít AI k ochraně veřejného prostoru) a konečně podpora evropských AI firem (aby jim v cestě stálo co nejméně regulačních překážek).
Jednoznačným vítězem tohoto přetahování není nikdo. AI Act v málokom ze zainteresovaných a znalých situace vzbudí nadšení. Je ale velmi pravděpodobné, že jakýkoli výrazně odlišný výsledek by byl ještě horší.
Promeškaná příležitost k pěknému zákazu
Zejména politická levice tvrdě kritizuje, že zákon nezakázal veškeré použití vyhodnocení biometrických dat umělou inteligencí. Orgány činné v trestním řízení si takovými nástroji budou moci pomáhat při své práci, pokud k tomu získají pro konkrétní případ souhlas soudu, stejně jako je tomu dnes například u telefonních odposlechů.
Tím je dáno, že se náležitý hardware a software bude vyrábět, instalovat na veřejná místa a – se zákonnými restrikcemi – používat. To vše mohl přísnější zákon zakázat, čímž by zmizela i teoretická možnost zneužití. „Šmírovací“ infrastruktura je však legální a
