Fandí ještě Kaczyński Orbánovi? Rusové rozklížili osu Varšava–Budapešť

4 měsíce starý 25

„Přijde den, kdy bude ve Varšavě Budapešť,“ prohlašoval před jedenácti lety Jarosław Kaczyński. Jeho straně se tehdy nedařilo, ale o čtyři roky později se nakonec Právo a spravedlnost (PiS) dostalo k moci a začalo měnit Polsko právě po Orbánově vzoru „neliberální demokracie“.

Kaczyński si politicky podmanil prokuraturu, státní média, ústavní soud, nejvyšší soud a jen díky (těžkopádnému) odporu Evropské unie se mu to nepovedlo s celou justicí. Podobně jako v Maďarsku nasadila polská garnitura proti opozici a prokurátorům špionážní software Pegasus a podobný je i její postoj k sexuálním menšinám.

Poslední léta se také silně zdůrazňuje historické polsko-maďarské přátelství, které vystihuje středověké přísloví „Polák, Maďar, dva bratři, v šavli i ve sklenici“, které se v současnosti zkracuje jen na „dva bratry“. Tímto étosem je zahalené i současné politické spojenectví obou národně-konzervativních vlád spočívající zejména ve společném postoji a vyjednávací pozici vůči institucím EU ve sporu o právní stát.

Válka na Ukrajině odhalila rozdíly

Tohle spojenectví od začátku zastínilo i rozdílné vztahy Varšavy a Budapešti k Moskvě, na které obě vlády neupozorňovaly. Oboustranné ticho ale, zdá se, skončilo s vypuknutím války na Ukrajině.

Zatímco Polsko teď platí za největšího „advokáta“ ukrajinských zájmů, je křižovatkou zbrojních dodávek a prosazuje tvrdé unijní sankce, maďarská vláda Ukrajině zbraně na pomoc v boji s Ruskem neposílá. Premiér Orbán, kterého v neděli čekají parlamentní volby, dokonce zakázal i převoz zbraní na Ukrajinu přes území Maďarska a odmítá rozšíření protiruských sankcí na dovoz energií.

Maďarská pozice vyústila i v drobnou roztržku mezi Orbánem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Viktore, víš, co se děje v Mariupolu? Měl by ses v Budapešti projít po břehu Dunaje, je tam památník zavražděných Židů, byl jsem tam se svou rodinou. Vraždění, které připomíná, se teď odehrává znovu, jen trochu jinde. Myslím, že by ses měl rozhodnout, na které straně stojíš.

Viktor Orbán na Zelenského výrok, který zazněl minulý týden na unijním summitu, odpověděl v rozhovoru pro Rádio Kossuth. Opomněl ale, že i Zelenskyj má právnické vzdělání.

Jsem právník. Pracuji se znalostmi, které jsem nasbíral ve světě práva. Někdo, kdo je herec, pracuje se znalostmi, které získal jako herec. Nevidím na tom nic zvláštního.

Orbán také řekl, že Maďarsko chce zůstat mimo válku a že „stojí na straně Maďarska a dívá se na situaci maďarskou hlavou a z maďarské perspektivy“.

Duda: Maďaři zaplatí

Vzkaz v médiích poslal Orbánovi o víkendu i polský prezident Andrzej Duda. Hlava státu pár hodin po odletu amerického prezidenta Joea Bidena z Varšavy poskytla rozhovor stanici TVN, kterou vlastní americká společnost Discovery. Právě tuto televizi kritickou vůči vládě prezident nedávno využitím svého veta „zachránil“ před pokusem PiS de facto stanici paralyzovat.

Rozhovor tak primárně sledovali lidé kriticky nastavení k současné vládě a je pravděpodobné, že tomu Duda přizpůsobil i své odpovědi. Relativně přímočarou kritikou Orbána ale prezident nakonec překvapil i je.

„Skutečně je pro mě obtížné to pochopit. To Orbán učinil Maďarsko závislé na ruských energiích. Nemá s tím problém jen Budapešť, ale také jiné evropské státy. Jeho politika bude pro Maďarsko velmi nákladná,“ řekl Duda o Orbánově pozici.

Foto: Profimedia.cz

V polovině března vystoupil na opozičním mítinku v Budapešti polský expremiér Donald Tusk, který burcoval proti Orbánovi. Tusk v Polsku platí za hlavního politického rivala šéfa PiS Kaczyńského. Na snímku s Orbánovým konkurentem Péterem Márki-Zayem.

Pozornost už v březnu vzbudilo odvolání společných oslav polsko-maďarského přátelství, na které původně Duda do Polska pozval dosluhujícího maďarského prezidenta Jánose Ádera.

„Maďarsko není pupek světa“

Nezůstalo nakonec jen u slov Dudy. Náměstek ministerstva zahraničí Marcin Przydacz v pondělí označil Orbánovu politiku za chybnou a krátkozrakou. Zároveň však vliv Budapešti bagatelizoval, když řekl, že Maďarsko není „pupek světa“.

V rámci evropské politiky, za nátlaku evropských institucí, byl uzavřen určitý taktický svazek s Budapeští. Když už byli pod tlakem jedni i druzí, není na tom nic divného. Každopádně já jsem nikdy nebyl v Budapešti proto, abych tam debatoval o politice vůči východní Evropě, protože tam nevidím mnoho styčných bodů.

Polsko-maďarský politolog Dominik Héjj považuje Przydaczova slova za důležitá a za důkaz ochladnutí v polsko-maďarských vztazích. „Je to velké gesto, které dokazuje, že změna není jen na úrovni prezidenta, ale také ministerstva zahraničních věcí,“ řekl Héjj Seznam Zprávám.

Jedním dechem dodává, že polská vláda svou rétorikou Orbána zároveň hájí. „Opakuje, že klíčovým hráčem nejsou Maďaři, ale že to jsou Němci, kteří ve skutečnosti evropské embargo vetovali. Nejde tedy o odsouzení Maďarska, ale přiznání, že se obě země liší v postoji k Rusku a k Ukrajině, ale že taktické spojenectví týkající se tématu právního státu a sporu s EU trvá dál,“ dodává politolog z univerzity UKSW a Středoevropského institutu v Lublinu.

Tomu odpovídá i zastání, které v Polsku Orbán našel u ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, jenž zároveň stojí v čele generální prokuratury. Předseda malé ultrakonzervativní koaliční strany Solidární Polsko v úterý ráno řekl, že i když nesouhlasí s maďarským postojem, sobotní slova prezidenta Dudy o Orbánovi ho „překvapila“.

Prezident podle ministra prezentoval odpovědnost a roli Maďarska „dost jednostranně“. „Všichni si přeci uvědomujeme, že navzdory očekávání mainstreamových kruhů, které mají Orbána za oblíbeného fackovacího panáka, (…) není tím hlavním, kdo blokuje sankce Maďarsko, ale Německo,“ uvedl Ziobro.

Schůzka ministrů se konat nebude

Proti tomu ovšem stojí další důležitý signál od polského ministra obrany Mariusze Błaszczaka. Ten následoval českou kolegyni Janu Černochovou z ODS a na začátku týdne se po jejím vzoru rozhodl neodcestovat do Budapešti na dvoudenní jednání ministrů obrany států Visegrádské skupiny.

Do Maďarska na setkání ministrů obrany V4 (st-čt) osobně nepojedu. Příští týden mají volby a není správné, abych se tam podílela na kampani. Vždycky jsem V4 podporovala a velmi mě mrzí, že pro maďarské politiky je teď levná ruská ropa důležitější než ukrajinská krev.#SlavaUkraini

— Jana Černochová (@jana_cernochova) March 25, 2022

Budapešť posléze v úterý oznámila, že středeční schůzku „přesouvá na jiné datum“. Podle politologa Héjje je to pro tamní vládu politicky citlivé. „Je pár dní před volbami a tenhle summit byl pro vládu důležitý. V Maďarsku se vždy věnuje setkáním V4 velká pozornost,“ vysvětluje Héjj. Myslí si, že vláda bude odvolání schůzky bagatelizovat.

Nevítaná mise OBSE

Jistý políček vrazila Budapešť Varšavě svým postojem k volební pozorovatelské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Té v současnosti předsedá polský ministr zahraničních věcí Zbigniew Rau. Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács mluví v souvislosti s misí OBSE o „rostoucích obavách o nestrannost a integritu“.

Protiváhou mise OBSE má být v Maďarsku výprava polského ultrakonzervativního právnického institutu Ordo Iuris. Náboženští fundamentalisté dlouhodobě bojují za úplný zákaz potratů, proti sexuální výchově na školách, umělému oplodnění či sexuálním menšinám a spolupracují s českou Aliancí pro rodinu. S pozorováním volebního procesu dosud neměli zkušenosti.

Kovács v misi Ordo Iuris vidí snahu o „obnovení důvěry veřejnosti ve volební procesy a mezinárodní pozorovatele“. Mluvčí polské diplomacie v reakci na to uvedl, že OBSE je podle polské vlády věrohodnou organizací.

Pnutí na ose Varšava–Budapešť?

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michala Lebdušky je otázkou, nakolik skutečně „osa“ mezi dvěma metropolemi existovala. Lebduška upozorňuje, že zatímco Kaczyńského strana PiS se k Orbánovi hlásila jako ke spojenci a považovala ho do značné míry za vzor, jakým směrem změnit Polsko, z druhé strany byl zájem o spolupráci „dlouhodobě výrazně menší“.

„V některých oblastech sice obě země spolupracovaly, ale limitovalo je to, že více pragmatický Viktor Orbán je jiným typem politika než ideolog Kaczyński,“ napsal analytik AMO redakci.

Jako příklad uvádí členství Orbánovy strany Fidesz v Evropské lidové straně (EPP). „Zatímco PiS patří k okrajovým konzervativcům a reformistům (ECR),“ podotýká Lebduška s tím, že spojenectví se udržovalo spíše případ od případu. „Situace kolem války na Ukrajině vede k určité deziluzi některých lidí z PiS z Orbána, ale naopak se spíše nic nemění,“ myslí si analytik.

Na vztazích se podle něj výrazněji neprojeví ani současná verbální kritika mířící z Varšavy. „Strana PiS dlouhodobě dělá něco jiného, než co říká,“ míní Lebduška. Za příklad dává polskou kritiku západních zemí, zejména Německa, za neochotu vzdát se ruských surovin. „Ale samo Polsko je reálně také pořád odebírá,“ podotýká analytik. V úterý Varšava oznámila zákaz dovozu ruského uhlí.

I když politolog Dominik Héjj mluví o ochladnutí vztahů mezi Varšavou a Budapeští, žádné zhroucení vztahů nepředpokládá. „Musel by se v té věci ozvat polský premiér, ale ten se nevyjádřil. Pro PiS je dál velmi důležitá Orbánova volební výhra a pokračování kurzu politického sbližování, ale vztahy možná projdou určitou revizí,“ odhaduje Héjj.

Jasněji bude po nedělních maďarských parlamentních volbách. „Nedá se říct, že by PiS nefandil Fideszu. Jak moc mu drží palce, to poznáme z reakcí po zveřejnění prvních volebních výsledků – zda půjde o radost, sice umírněnou, ale stále radost,“ dodává politolog.

Zdroj