Praha - Vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 kusů munice pro Ukrajinu má česká iniciativa nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost to na Pražském hradě řekl premiér Petr Fiala (ODS). Minulý týden předseda vlády uvedl, že se dosud podařilo vybrat dostatek peněz na nákup první dodávky 300.000 dělostřeleckých granátů.
K české iniciativě nákupu munice ze třetích zemí se zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko až po Polsko, řekl Fiala. "Považuji to za velký úspěch. Jde o další důkaz toho, že ČR je plnohodnotným aktivním hráčem v evropské bezpečnostní politice, že dokáže využívat svoje výhody," uvedl premiér.
O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500.000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300.000 kusů v sovětské ráži. Podle Fialy je Česká republika za podpory spojenců schopná zajistit dodání několika stovek tisíc nábojů v tomto roce.
Fiala dnes doplnil, že Česko za dva roky dodalo na Ukrajinu přes milion kusů velkorážové munice. Iniciativa na sehnání další munice ve třetích zemích je podle Fialy relativně jednoduchým mechanismem, který ale vyžaduje know-how. "Přinese reálné výsledky pro ukrajinskou obranu a dokáže jí zajistit další podporu v období, kdy evropské země zatím nemají dostatek kapacit pro vlastní výrobu," řekl.
Od loňska podle Fialy bohužel nenastal výraznější posun, který by dával naději, že boje na Ukrajině v brzké době skončí. "Mezi pravděpodobnější scénáře naopak patří pokračování vyčerpávající války či stupňování ruské agrese," dodal. Ocenil, že velká většina západních zemí zůstává i po dvou letech od začátku ruské invaze na Ukrajinu odhodlaná a jednotná.
Premiér odmítl názory, že pomoc Ukrajině ničí šance na mír, které vyjadřují například české opoziční strany. Být pasivní by podle něj znamenalo hodit přes palubu své přátele a spojence a čekat, až Rusko přijde k nám. "Znovu a znovu se potvrzuje, a nevidí to jen naivní a zaslepení lidé, že Rusko se nezastaví, ani pokud bychom Ukrajinu obětovali," dodal. Další země jsou v přímém ohrožení, míní. "Rusko v dohledné době nepřestane považovat naši část Evropy za území, na které má podle nějaké zvrácené logiky nárok," uvedl Fiala.
Není proto podle něj možné se dívat stranou. "Už dva roky stojíme v čele zemí, které Ukrajině pomáhají. Děláme to pro Ukrajinu, ale děláme to i pro sebe. Pokud budou imperiální ambice současného ruského režimu pokračovat, brzy by ohrozil i nás," řekl premiér. Proto je třeba zajistit, aby se agrese a porušení mezinárodních dohod, zvlášť v takto zrůdném měřítku, setkaly s jasnou reakcí. "V tomto konfliktu nelze být nestranní. My jsme na správné straně," konstatoval.
Fiala: Den vstupu do NATO byl jedním z nejdůležitějších v moderních dějinách ČR
Den vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin, řekl na Pražském hradě v úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala (ODS). Vstup do NATO z 12. března 1999 znamenal historický přelom pro naše bezpečí, zdůraznil Fiala v úvodu konference, která čtvrtstoletí od českého vstupu do aliance připomíná.
Nynější česká vláda se soustředí na to, aby členství v NATO nefungovalo jako výmluva pro pasivitu a lehkovážnost, ale chápe ho jako odpovědné partnerství, uvedl Fiala. "Být součástí aliance nám poskytuje vůbec nejsilnější bezpečnostní záruky, ale také jedinečnou možnost koordinovat naše kroky se spojenci, a znásobit tak dopad našich vlastních aktivit a iniciativ," dodal.
ČR musí mít aktivní, promyšlenou, sebevědomou a čitelnou bezpečnostní politiku, protože jen taková politika dokáže odradit agresory, řekl Fiala. Za důležité úspěchy v obranné politice označil uzákonění závazku dávat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany, uzavření obranné dohody s USA, přeorientování české energetiky směrem k nezávislosti na ruských zdrojích či vojenskou, ekonomickou a humanitární podporu Ukrajiny.
Konference potrvá na Hradě do odpoledne, kdy na ní vystoupí bývalý americký prezident Bill Clinton či český prezident Petr Pavel. Mezi řečníky jsou vedle Fialy také ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či bývalý generální tajemník NATO George Robertson.
Česká republika se v roce 1999 stala členem NATO společně s Polskem a Maďarskem. Výročí dnes připomene také průlet stíhaček nad Prahou.