před 3 týdny
26
„Opouštíme encyklopedické pojetí, které předpokládalo, že škola pokryje během základního vzdělávání například celou přírodní sféru v systematice rostlinných a živočišných druhů nebo uvede děti do dějin lidstva od pravěku do současnosti. Tento koncept postupně ustupuje před intenzivnějším ponorem do témat, na nichž je možné pochopit přírodní zákonitosti nebo společenské tendence,“ uvedl Bek.
Vidíme pak výsledky různých anket, kdy mladí lidé nevědí, kdo byl první československý prezident, kdy vzniklo Československo, co to byl Vítězný únor, Mnichovská dohoda a tak dále. Je pravda, že je nesmysl učit se vše nazpaměť, ale abych mohl s informací pracovat, musím o ní mít aspoň základní povědomí, abych si mohl případně vyhledat další souvislosti. Není asi nutné vyjmenovat všechny básně Karla Hynka Máchy, ale je dobré vědět, že žil v 19. století a že byl představitelem romantismu. Také je dobré znát třeba, že dinosauři a druhohory patří do pravěku, rytíři, gotika, Karel IV. a hrady do středověku nebo, že žába je obojživelník a kráva savec…
A pokud nebudou děti znát například základní historická data, nemůžou pochopit kauzalitu. Tedy že důsledky mají své příčiny. Například to, že sudetští Němci se od začátku První republiky snažili rozbít tento stát, hromadně volili nacisty, podporovali okupaci a páchali zvěrstva na českých lidech a teprve důsledkem tohoto byli po druhé světové válce odsunuti.
Rovněž je dobré, aby děti procvičovaly paměť a aby četly. V dnešní době má řada žáků číst a porozumět textu. Situaci nezlepšíme tím, že se budou učit méně věcí a budou svůj mozek méně namáhat. Například pokud jde o jazyky, slovíčka se prostě člověk musí naučit. Je fakt, že lze dělat výuku více interaktivně a zapojovat poznatky do praxe a například více propojovat poznatky jednotlivých oborů. To rozhodně ano.
Vidíme neblahé výsledky neomarxistického liberálního vzdělávání a výchovy. Matematické, čtenářské a přírodovědné znalosti a dovednosti patnáctiletých žáků ve světě dramaticky poklesly, výjimkou je několik asijských států v čele se Singapurem, Japonskem a Koreou. Česká republika v úpadku není výjimkou. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků loňských srovnávacích testů PISA, které pravidelně provádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), o kterém informovala ČTK.
Takže si myslím, že na školách by se opět mělo začít učit a vzdělávat a měla by se opustit neomarxistická indoktrinace dětí v genderu (že existuje 100 a více pohlaví), multikulturalismu (že islám je super), propagandě Evropské unie a podobných nesmyslech. Je hloupost, že by se děti měly přestat učit znát věci nazpaměť. Základ je třeba znát, aby si člověk mohl problém zařadit a případně si k němu vyhledat podrobnější informace.
Bohužel současná koncepce školství se snaží i ty zbytky znalostí, které byly po žácích vyžadovány, vytěsnit. Představa neomarxistů patrně je, že budeme mít populaci, kde sice bude mít 60 procent lidí vysokou školu, ale ti budou pologramotní. Spousta dnešních absolvoventů vysokých škol typu genderových studií by možná měla problém udělat maturitu za První republiky. Stejně tak je potřeba zrušit inkluzi i podobné nesmysly. Neomarxistům ale nevzdělaný národ vyhovuje, protože je lépe manipulovatelný.
Čeští školáci se v porovnání s rokem 2018 v matematické gramotnosti zhoršili. Předloňský výsledek českých žáků je nejhorší od roku 2003, kdy byla matematická gramotnost také hlavní doménou. Pokles ve výsledcích českých žáků od roku 2003 kopíruje úbytek žáků dosahujících alespoň základní dovedností úrovně. V roce 2003 to bylo 83 procent žáků, o devět let později 79 procent a v roce 2022 poklesl poměr na 74 procent žáků.
