Fialovy šachy s elektrárnami. Proč, kdy, jak a za kolik vláda rozdělí ČEZ?

5 měsíce starý 107

“Česko musí udělat všechno pro to, aby bylo energeticky nezávislé.” (Plus 22.2. 2022)

“V projevu to řekl premiér Petr Fiala z ODS.” (Radiožurnál 22.2. 2022)

“Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny.” (Petr Fiala, ČRo 22.6. 2022)

 “Fiala také zmínil opatření, která mají pomoci domácnostem a firmám v energetické krizi.” (Radiožurnál 22.2. 2022)

“Uvolníme na přímou pomoc celkem 66 miliard korun ze státního rozpočtu.” (Petr Fiala, ČRo 22.6. 2022)

Co říkáš na plán premiéra Petra Fialy z ODS, aby stát měl celou síť českých klíčových elektráren?
My o tom plánu bohužel nic víc, než teď řekl, vlastně nevíme. Z kontextu celého projevu, který Petr Fiala přednesl, vyplývá, že by se to mělo týkat elektráren ve vlastnictví polostátního ČEZu. A cílem tedy zjevně je, aby stát, který v ČEZu nyní vlastní pouze v uvozovkách 70 procent akcií, čili 30 procent činí soukromí investoři, tak aby vyčlenil elektrárny ČEZu, ty největší, klíčové – což tedy také nevíme, které přesně jsou, ale můžeme se samozřejmě domnívat, a ty stoprocentně ovládl.

A když se můžeme domnívat, tak o jakých klíčových elektrárnách se bavíme?
Nepochybně to jsou jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Pak to budou stoprocentně všechny uhelné elektrárny. ČEZ také vlastní jednu plynovou elektrárnu. Pro mě je otázka, jestli třeba obnovitelné zdroje všechny zůstanou v té druhé části.

Protože ten plán je tedy na rozdělení výrobní části ČEZu a pak té distribuce a obnovitelných zdrojů, chápu-li to správně.
Pokud by to takto bylo, protože to zatím není na stole. Petr Fiala o tom vlastně mluvil ve středu ve svém mimořádném projevu. Ale už dříve o tom mluvil třeba v rozhovoru i pro Hospodářské noviny a také o tom mluvil pan Stanjura.

 „Akcie energetické společnosti ČEZ posilují. Od začátku měsíce jejich hodnota vzrostla o necelých 13 procent. Pomáhá jim v tom úvaha vlády o restrukturalizaci firmy včetně možnosti jejího rozdělení. Zástupci vlády o tom mluvili v rozhovorech pro Seznam zprávy a Hospodářské noviny.” (ČT24, Živé vysílání - 20. 5. 2022)

Takže vlastně nebylo to sdělení úplně šokující, nezaznělo úplně poprvé a vlastně i sami manažeři ČEZu o tom již mluvili, že je potřeba nějakou transformaci společnosti udělat. Takže to, že nějaké rozdělení by mělo přijít, tak to už zaznělo. Ale jak by přesně mělo vypadat, to zatím není úplně jasné. Z těch náznaků nebo z toho, co zatím zaznělo, to ale teď bylo vlastně nejkonkrétnější. Petr Fiala řekl, že by to měla být síť tuzemských klíčových elektráren, tak to znamená prostě oddělení výroby. A v té druhé části, kde by zůstaly i soukromí akcionáři, tak tam by byl obchod, distribuce a zřejmě obnovitelné zdroje a všechny další činnosti, které do ČEZu patří.

“Podle informací České televize se chystá rozdělit ČEZ, u kterého má sedmdesátiprocentní podíl na plně státní a soukromou část. Stát by měl pod stoprocentní kontrolou jaderné nebo uhelné elektrárny.” (ČT24, Zprávy - 24. 6. 2022)

Jaký je proto důvod?
To je otázka. Podle mě jsou ty důvody dva. Hlavní, a když to vezmu chronologicky, protože jsme ještě vlastně nezmínili, že se ten plán poprvé objevil už v roce 2017…

Není to novinka …

... kdy ČEZ zpracoval plán na svoje rozdělení, který ale potom neprošel.

“Debatu o této možnosti chce zahájit s politiky šéf firmy Daniel Beneš. Jak řekl Lidovým novinám, důvodem je, že akcionáři dávají energetickému kolosu protichůdné úkoly. Na jedné straně maximálně vydělávat, na druhé stavět nový jaderný zdroj.”  (Radiožurnál 3. 2. 2017)

Tehdy v roce 2017 ten hlavní důvod byl, aby měl stát možnost financovat stavbu nového jaderného bloku. Ten důvod je, že jaderné elektrárny prostě budou potřeba, nebo na ně Česko sází. Stát chce stavět jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje. Čili on aby mohl prosazovat svoji energetickou politiku a zajistit dostatek zdrojů, což si dal za úkol, jako České republice. Stát dále potřebuje mít zjevně větší schopnost rozhodovat, že se do té stavby opravdu půjde, i když tomu zrovna ty podmínky v současnosti nenahrávají. Teď v této situaci to zrovna vychází dobře, protože ceny elektřiny jsou tak obrovsky vysoké, že samozřejmě i obrovské investice, které je potřeba udělat, když stavíte nové jaderky, tak ta návratnost vlastně vypadá dobře a nezdražovalo by to nějak dál už tuto vysokou cenu elektřiny.

Jenomže problém je, že teď, když rozhodnete o stavbě jaderného zdroje, tak naběhne nejdřív za 20 let. A samozřejmě nikdo neví, jak ty ceny budou růst. Čili tam existují velká rizika, která na sebe soukromí akcionáři berou neradi. Takže z pohledu státu, když on to bude mít stoprocentně pod kontrolou, nebude se muset ohlížet na potřebu rychlejší návratnosti pro soukromé akcionáře a plnění energetické politiky i zajištění energetické bezpečnosti pro Česko je jednodušší. Takže to byl jeden důvod v roce 2017, který platí určitě i dnes. No a teď se k tomu přidaly, jak už jsem říkala, obrovské ceny energií. Všichni to víme. Elektřina je oproti loňskému podzimu nebo oproti loňskému roku, polovině roku, na pětinásobku velkoobchodní ceny. Čili to se nikdy nestalo, ještě jsme to nezažili v posledních novodobých dějinách.

“Často se mne ptáte, proč třeba prostě nenařídíme ČEZu, aby prodával elektřinu levněji, když tu firmu vlastní stát. Odpověď je jednoduchá: v ČEZu jsou 30% vlastníkem soukromí akcionáři a ti mají své zájmy chráněné zákony. Zatímco zájem státu je dostatek energií za přijatelné ceny, zájem soukromého investora je zisk.” (Petr Fiala, ČRo 22. 6. 2022)

A pokud bude mít stát v rukou klíčovou síť tuzemských elektráren, o které mluví Petr Fiala, tak samozřejmě může lépe dělat sociální politiku, když to tak nazvu. To znamená vyčlenit třeba nějakou menší část elektřiny a tu prodat za nižší cenu, a nějak ji dodat spotřebitelům, kteří jsou potřební. A o to si snížit zisk té státní entity, která ty elektrárny bude držet.

To znamená, že může mnohem jednodušeji sahat na cenu elektřiny.
Ano, ale myslím si, že to má své limity, protože přece jenom žijeme v tržním prostředí. ČEZ tady není a určitě nebude jediný výrobce elektřiny, takže si myslím, že to bude muset mít nějaký rámec, aby to nepoškodilo ostatní účastníky trhu. Ale nějakou možnost samozřejmě stát mít bude.

Když jsi zmiňovala ten rok 2017 a to, že se už o tom pět let mluví, že by mohlo dojít k nějaké restrukturalizaci ČEZu, tak minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr v České televizi zmiňoval, že před těmi pěti lety byla mnohem příhodnější doba, aby k tomu rozdělení došlo.

“Ta situace je zcela odlišná a pokud dnes bude akcionářům ČEZu nabízet podíl v té nevýrobní části, tak dnes to nebude dostatečné.” (Michal Šnobr, ČT24, 90' ČT 24 - 23. 6. 2022)

Proč? A vnímáš to stejně?
Příhodnější doba byla v tom, že ty elektrárny byly mnohem levnější, protože před pěti lety stála cena jedné MWh elektřiny třeba dvacet nebo padesát, třicet … nevím přesně, aby mě teď někdo nechytal za slovo, ale v tomto řádu. Tolik stála cena elektřiny a od toho se samozřejmě odvíjela i hodnota těch elektráren, které tu elektřinu za takto nízké, byly to opravdu nízké ceny, když si vezmete, kolik to stojí, tu elektrárnu postavit a jaká je její návratnost, tak to byly opravdu nízké ceny.

Takže i ta jejich hodnota byla nízká. Když byste si vlastně ty elektrárny vzal a tu třetinu soukromých akcionářů z toho chtěl vyplatit, tak ten jejich podíl byl taky samozřejmě nižší. No ale dneska tím, že je cena na pětinásobku, tak ta hodnota minoritního podílu, který v případě, že ho budete chtít vykoupit je samozřejmě mnohem vyšší. Dnes se odhaduje cena minoritního podílu na 180, 190 miliard čistě podle burzovní ceny. Když byste ale dělal nějaký výkup, musíte nabídnout nějakou prémii. Takže jsme v cenách přes 200 miliard a dříve se hovořilo třeba o ceně 100 miliard.

A budeme chtít ty podíly vykupovat nebo já vím, že my ty plány neznáme. Ale jaké jsou možnosti? Zestátňovat, znárodňovat, vykupovat?
Ono se to objevilo různě v médiích, jestli je možné něco znárodnit. Samozřejmě možné je všechno, ale nečekala bych od konzervativní vlády, že by chtěla znárodňovat. Takže předpokládám, že se bude chtít vypořádat s minoritními akcionáři. A to, že jim nahradíte to, co jim vezmete, tak to je asi jasné. Tam prostě jsou, pokud se nezmění ústava České republiky nebo zákony, tak to asi jinak nejde. Samozřejmě jsou otázkou následovné zdroje. Na jedné straně máte výdaj, musíte jim ten podíl uhradit.

Ale tak byl koncipovaný i ten plán před těmi pěti lety na to rozdělení, že by to tedy stálo sto miliard, které by minoritní akcionáři měli dostat, ale stát by si v té druhé části, která by zbyla, kde by zůstali ti minoritní akcionáři, jak jsme o tom mluvili na začátku, tak on tam má teď 70 procent a tam by nemusel mít 70 procent. On by si ten podíl mohl snížit a tam záleží samozřejmě na rozhodnutí o kolik. Jestli by si tam nechal majoritu, nebo by mu stačila jen minoritní část a ten podíl by mohl prodat na burze a z toho by samozřejmě mohl utržit peníze, kterými by si kompenzoval náklady na výkup minoritních akcionářů v té části, kde by chtěl mít 100 procent.

Petr Fiala mluví o tom, že by se to dělení ČEZu mohlo uskutečnit do dvou let. Je to reálná představa?
Tak vzhledem k tomu, že ještě neznáme ten plán vůbec, co přesně to bude obsahovat, tak je těžké i říkat, jak dlouho to bude trvat. Ale asi není důvod si říkat, že by na to ty dva roky nestačily, protože pokud to ČEZ chce, vláda to bude chtít, i minoritní akcionáři, pokud budou dobře oceněni. A tam je otázka, tam samozřejmě potom mohou nastat průtahy, pokud by došlo k nějakým sporům o tu cenu. Pokud ale bude panovat shoda, tak asi není důvod, aby se to nezvládlo za dva roky.

A co politici? Co ekonomové? Mají tyto Fialovy elektrárenské šachy podporu napříč odbornou veřejností?
Názory se na to se různí a řekla bych, že většina ekonomů s tím souhlasí, ale každý čeká na ten konkrétní plán. Jsou samozřejmě i kritici. Bývalý ředitel ČEZu, bývalý vládní zmocněnec pro nové jaderné zdroje pan Míl, tak ten je spíše kritikem.

“Protože model, který byl jaksi vytvořen v roce 2003, byl úspěšný a vzpomeňme si, kolik úsilí stály výkupy distribučních firem a potom konsolidace celého odvětví.” (Podcast Ranní briefing Jany Klímové HN, 20.5. 2022)

Nemyslí si, že by to mělo nějaký velký přínos. Ale jinak bych řekla, že na tom panuje spíše konsenzus. Myslím si ale, že o tomto bude možné opravdu mluvit, až bude ten plán na stole a jak konkrétně bude vypadat.

Já jsem se ptal i v souvislosti s tím, že jsem se díval, že teď rostou akcie ČEZu, tak jak to číst?
Já si myslím, že to lze číst tak, že soukromí akcionáři ČEZu, což jsou držitelé těch akcií, které se právě obchodují na burze, očekávají, že s rozdělením přijde vypořádání a prémie za ty akcie. Čili proto ty akcie zjevně rostou, nebo myslím podle toho, co o tom čtu. A druhá možnost samozřejmě je, že jsme nedávno slyšeli záměr státu navýšit dividendu, která bude vyplácena v letošním roce z ČEZu, což samozřejmě může být také vysvětlením, proč je větší zájem o ty akcie.

“Ministerstvo financí chce, aby polostátní energetická společnost ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. To je o čtyři koruny víc, než plánuje vedení společnosti navrhnout v červnu na valné hromadě.” (ČRo Plus 20. 6. 2022)

“Celkem by se vyplacená částka blížila 26, respektive 24 miliardám. Stát z ní získá 70 procent. Výnos vláda slibuje využít na kompenzace lidem - shodou okolností - kvůli vysokým cenám energií.”  (ČT24, 20. 6. 2022)

My jsme mluvili o tom, že by mohlo být pro stát jednodušší, kdyby vlastnil síť těch klíčových elektráren v Česku, regulovat ceny elektřiny, ceny energií v České republice. Jaké možnosti teď má stát sáhnout právě třeba na ceny elektřiny v době, kdy je tu velká krize a ceny rostou?
Na samotné ceny elektřiny stát nemá možnost sáhnout. Stát, pokud budeme mluvit o vládě – a já si myslím, že to je v tomto systému zcela správné – tak jediný, kdo může ceny nějakým způsobem regulovat, tak je Energetický regulační úřad, který je ze zákona nezávislý. A ten může regulovat pouze ceny za ty části, které jsou monopolní a není tam volný trh. A to jsou distribuční služby. To znamená, za ty dráty, po kterých to k vám dopraví, potom za tu přenosovou soustavu, protože to je jenom jedna síť. Čili tam jsou ty ceny také regulované.

A pak jsou to různé systémové služby, aby ta síť fungovala – jak ta vysokonapěťová, tak ta nízkonapěťová. Takže toto jsou věci, kde se nyní jakoby reguluje cena, ale jinak cena samotné elektřiny, ta nijak regulovaná není. Ale možnosti samozřejmě nějaké jsou. V momentě, kdy by tu elektřinu vyráběl stát prostřednictvím nějaké státní společnosti, tak by si mohl samozřejmě určit nějakou svoji cenovou politiku. Touto cestou myslím, že se vydala Francie, která to takto udělala s částí jaderné elektřiny, že ji prodává za nějakou regulovanou cenu, která je nižší než zbytek.

Dokud stát nebude vlastnit právě ty klíčové elektrárny, o kterých jsme tady už několikrát mluvili, tak musí bojovat s cenami energií jinak. Já teď narážím na tu podporu, kterou právě oznámil pan premiér Fiala v tom svém mimořádném projevu k národu, jak to inzerovala Strakova akademie. A to přímo na těch 66 miliard korun na boj s cenami energií. Na co přesně půjdou?
Dvacet sedm miliard by mělo jít na ten úsporný tarif, což znamená, že do určité výše spotřeby elektřiny a plynu by měla vlastně každá domácnost dostat nějakou kompenzaci, čili bude mít sníženou zálohu a těm dodavatelům energií to proplatí stát normálně ze státního rozpočtu. Čili to není žádná regulace cen. Ale je to prostě dotace té ceny.

“Konkrétní ušetřená částka se bude odvíjet od toho, jaký mají jednotliví odběratelé tarif nebo od toho, kolik spotřebovávají plynu. Toto opatření bude automatické.“ (Petr Fiala, ČRo 22.6. 2022)

A dalších dvacet tři miliard z toho balíku by potom mělo být formou toho, že spotřebitelé nebudou platit na svých složenkách ten poplatek za obnovitelné zdroje, stejně tak ani firmy, ale zaplatí to za ně stát opět ze státního rozpočtu. Další na co by ty peníze měly jít? To, co tam potom ještě zbývá, šestnáct miliard, tak nějakým způsobem by se měly kompenzovat i ceny tepla. Peníze by měly jít na podporu velkých firem, které mají značnou spotřebu energií a některé z nich opravdu bojují o život při pětinásobném zvýšení cen během několika měsíců. Takže to jsou asi ty hlavní oblasti, do kterých by stát měl ty peníze investovat.

Šedesát šest miliard. Znovu zmíním to číslo. Je to dost? Je to otázka velká. Co na to říkají ekonomové?
My vlastně neznáme úplně přesně, kolik to bude znamenat pro jednotlivé typy domácností, protože to bude určeno – jaká úleva nebo sleva na ceně nebo na složence vlastně nakonec bude, protože to vláda ještě počítá, respektive ministerstvo průmyslu a další a udělají to nařízením vlády. A to zatím není známo, jak to bude vypadat. Ale pan ministr průmyslu Síkela uváděl nějaké příklady, kdy by mohlo jít třeba o úsporu řádově jedenáct, možná i patnáct tisíc za rok.

“Tak například domácnostem, které doma využívají pouze elektřinu, proplatí stát jednorázovou slevu přesahující 11 tisíc korun. A domácnosti, které svítí a ohřívají vodu pomocí elektřiny, ale topí plynem, mohou dostat dokonce slevu přes 15 tisíc korun.” (Jozef Síkela, Radiožurnál 22. 6. 2022)

A tam záleží. Ano, jsou domácnosti, které mají ruční náklady na energie v řádu desítek tisíc nebo třeba padesát, šedesát tisíc. Takže když si to vezmeme, tak dostanete slevu. Když dostanete slevu třeba já nevím, deset nebo patnáct tisíc, tak to významné je. Je potřeba vidět, že je to určitě lepší, než kdybyste to platil celé sám, protože řada těch lidí se už teď vlastně dostává do problémů. Takže ještě v kombinaci s nějakými příplatky na bydlení a tak, tak to určitě pomoc je, ale jestli je to dost, to bude záležet opravdu individuálně na každém, jaký má způsob vytápění a jak ta podpora nakonec bude opravdu konkrétně stanovena.

Možná se ještě zeptám jinak. Dá se očekávat, pokud se ta situace bude horšit a ceny dál porostou, že přijde ještě nějaký další, řekněme záchranný balíček pomoci právě na boj s cenami energií?
Já si myslím, že to nelze vyloučit, protože nevíme, co se bude dít na podzim a pokud prostě Rusové zavřou kohouty s plynem, což se právě teď děje, tak cena může vylétnout já nevím kam. A to by tady opravdu vznikly sociální nepokoje a vláda by se k tomu musela opět nějak postavit. Já si dovedu představit samozřejmě cokoliv. A jedna věc jsou domácnosti, kde je potřeba pomoc, ale druhá jsou potom firmy. Firmám nikdo nepomůže, protože toto je opravdu naprosto mimořádná situace, nikdo za ni nemůže a přišlo to hrozně rychle. Na toto se nemohly firmy připravit, a některé prostě zkrachují nebo budou propouštět. A ten sociální problém budete mít stejně a bude v celé ekonomice. Takže si myslím, že tady má vláda ještě velký prostor, aby tu podporu zvýšila. A co já tedy vím, tak se připravují různé programy pro podniky.

Jano, moc díky za tvé odpovědi.

Děkuji za pozvání.

Zdroj