Finanční pomoc. Na pohřebné zřejmě budou mít nárok i rodiče nenarozených dětí

1 měsíc starý 14

Andrea Cerqueirová

Navzdory tomu, že Jiřina ze Slaného o svých pocitech téměř nemluvila, vnímala je intenzivně. „Když jsem s ní na sklonku jejího života navštívila psychiatrii, kam docházela kvůli problémům s dědou, svěřila se i s tím, že kdysi dávno přišla o dítě, které nedostalo ani jméno,“ svěřila se Deníku její vnučka Alice.

Novorozené miminko. Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Za zesnulou babičku nemůže mluvit. Má ale za to, že by uvítala možnost důstojného rozloučení s nenarozeným dítětem. Oproti tomu třiačtyřicetiletá máma dvou dětí Táňa z Prahy podotkla, že někdejší samovolný potrat víc neřešila a obřady by ji stresovaly. „Prostě se stalo, život šel dál,“ řekla Deníku.

Každá žena prožívá nechtěnou ztrátu jinak. Stejně tak potenciální otcové. Každopádně od roku 2017 mají rodiče nenarozeného dítěte zákonnou možnost požádat nemocnice do čtyř dnů od potratu o vložení ostatků do nádobky ke zpopelnění. Popel si pak vyzvednou v krematoriu.

Podle ministerstva práce budou mít na příspěvek nárok rodiče 1,6 milionu dětí, což je zhruba 1,1 milionu domácností.

PŘEHLEDNĚ: Startuje vyplácení 5000 na každé dítě. Jak postupovat

Nyní ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje i nárok na pohřebné. A to v případě, že žena o plod dítěte přišla ze zdravotních důvodů. Podle mluvčí MPSV Evy Davidové je bude v budoucnu moci získat ten, kdo plodu dítěte pohřeb vypraví.

Návrh novelizace zákonů o pohřebnictví a státní sociální podpoře nejprve projedná vláda, poté poslanci. Pohřebné činí pět tisíc korun a doposud je může získat jen člověk, který vypraví pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo jeho rodiči. Žádosti vyřizuje úřad práce.

Citlivý přístup

Psychoterapeutka provozující pražskou praxi Pod Krovy Jana Kučerová považuje projednávaný návrh za důležitý nejen proto, že finanční injekce na pohřeb nenarozeného dítěte přijde mnoha truchlícím vhod, ale hlavně z psychologického a společenského hlediska.

A to navzdory tomu, že na základě jejích zkušeností zatím moc párů nevyužilo ani prozatímních možností. Vše však musí jít ruku v ruce s informovaností. „Smutná událost přijde nečekaně, rodiče na ni nejsou připraveni a nic si dopředu nezjišťují,“ řekla Deníku.

Záleží i na tom, zda a jakým stylem je jim informace podána. „Je rozdíl, jestli se zdravotník stroze zeptá, nebo zda citlivě řekne, že mohou vypravit obřad. Rodiče jsou totiž často ve stavu, kdy je nenapadne ptát se. A pokud to není podáno vstřícně, spíš zamítnou,“ řekla.

Lékaři už dokáží zachránit i děti, narozené ve 24. týdnu těhotenství. Na snímku je novorozenec, který přišel na svět v necelém 27. týdnu. Výzkumníci tvrdí, že takovým dětem zvýší šance na přežití přestřižení pupečníku alespoň minutu po porodu.

Minuta navíc s pupeční šňůrou může předčasně narozeným dětem zachránit život

Doufají totiž, že to budou mít rychle za sebou a zapomenou.

„Zpětně toho ale mnohdy litují. Mají pocit, že se o nenarozené děťátko dobře nepostarali. Že ani neví, kde je,“ uvedla Kučerová. Odborníci pak v terapeutickém provázení hledají způsoby, jak to nahradit uspořádáním nějakého soukromého rozlučkového rituálu.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací ČR přišlo v roce 2020 o dítě před jeho narozením téměř šestnáct tisíc žen, z toho více než tři tisíce sto ze zdravotních důvodů. Oproti předešlým letům se jedná o mírný pokles. 

V roce 2019 bylo předčasně skončených těhotenství téměř sedmnáct tisíc, z nich něco přes tři tisíce tři sta zdravotních důvodů. Naopak narozených dětí bylo v roce 2020 v Česku více než sto deset tisíc, o rok dříve dokonce něco přes sto dvanáct tisíc.

Zdroj