Finsko má propracovaný plán pro případ ruské invaze

3 měsíce starý 95

Zásoby, evakuační prostory, bojeschopná a početná armáda. Na těchto třech pilířích stojí finská obrana před možnou ruskou agresí. Země má ze svého východního souseda, nejprve Sovětského svazu a později Ruska, obavy už přes 80 let a po celou dobu se připravuje na nejhorší. Může být Finsko inspirací i pro ostatní evropské země?

„Připravili jsme naši společnost a trénujeme na tuto situaci už od druhé světové války,“ cituje deník Financial Times finskou ministryni pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenovou. Finsko se v roce 1939 stalo terčem sovětského útoku, kterému se dlouho úspěšně bránilo, ale nakonec stejně muselo agresorovi postoupit část svého území.

Finsko tak kvůli možnému nebezpečí aktuálně disponuje například zásobami pohonných hmot nebo obilnin na nejméně šest měsíců, to vše je uložené ve strategických zásobách. Lékárny pak musí mít k dispozici množství léků dovážených ze zahraničí, které vystačí na tři až deset měsíců.

Hustá síť krytů

Základem pro Finsko je při případné invazi ochrana civilního obyvatelstva. V zemi tak platí zákon, kdy každá budova s plochou nad 1 200 metrů čtverečních (platí pro obytné budovy a pracoviště, pro průmyslové objekty je hranice 1 500 metrů) musí mít k dispozici kryt civilní obrany.

Podle dat ministerstva vnitra z roku 2020 je po celé zemi přes 54 tisíc krytů, do kterých se vejde 4,4 milionu lidí z celkových 5,5 milionu Finů. Kryty civilní obrany jsou za normálních podmínek ve většině případů využívány k jiným účelům, mimo jiné jako sportovní haly, stanice metra nebo parkoviště.

Posledním neméně důležitým prvkem je pak finská armáda. Téměř třetina dospělé populace v zemi jsou „záložáci“, což znamená, že Finsko může čerpat z jedné z největších armád v poměru k počtu obyvatel v Evropě. Aktuálně mají ozbrojené složky přes 180 tisíc členů a k tomu na 900 tisíc členů aktivních záloh.

Seznam Zprávy v ukrajinštině

Ve Finsku navíc stále platí branná povinnost, kdy země po skončení studené války šla proti celoevropskému trendu. Zatímco většina států starého kontinentu výdaje na obranu postupně během 90. let minulého století škrtala, Helsinky si i po pádu Sovětského svazu udržují stále stejné výdaje na svou obranu.

V mžiku do krizového režimu

„Vzhledem k naší geostrategické poloze a naší velké rozloze a řídkému osídlení potřebujeme mít vše, abychom zemi bránili. Pravidelně se školíme na mnoha úrovních, abychom se ujistili, že každý ví, co má dělat, od politického rozhodování po banky, církev, průmysl nebo média,“ řekl Financial Times ředitel odboru pro obrannou politiku ministerstva obrany Janne Kuusela.

„Konečným výsledkem je, že v případě potřeby můžete tuto společnost rychle převést do krizového režimu,“ dodal Kuusela.

Právě s nutností okamžitě jednat počítá i strategie finské armády. V případě útoku je součástí plánů například rozmístění finských letounů na co nejvíce míst, aby se tak nestaly snadným terčem nepřítele. K obraně v úvodních hodinách a dnech invaze pak má zemi pomoci také rozmístění min na důležité lodní trasy nebo zpomalení postupu nepřítele například odpalováním mostů.

Podle Kuusely je ale samotným jádrem finské strategie vůle občanů bojovat a bránit svou zemi, která již pátý rok po sobě opanovala žebříček nejšťastnějších zemí světa. „Jsme země číslo jedna na světě ve štěstí. Na to se dá dívat i tak, že jsme připraveni to bránit. Zažili jsme blízkost smrti ve druhé světové válce, což nás jen posílilo,“ myslí si Kuusela.

Civilní sektor hraje i další důležitou roli. Zástupci každého zásadního odvětví, jako jsou telekomunikace, potravinářství nebo energetika, se několikrát ročně schází a diskutují o problémech, které by mohly ovlivnit jejich sektor.

Bez účinné obrany nebude blahobyt

„Základní myšlenkou je: Pokud je zasažena jedna společnost nebo celý sektor, jak navzdory tomu vyřešíte problém? Například jak nakrmíte zemi nebo jak ji zásobíte toaletním papírem, když je v Baltském moři blokáda?“ vysvětluje bezpečnostní odborník z Finského institutu pro bezpečnostní otázky Charly Salonius-Pasternak.

Firmy ve Finsku to chápou, myslí si Kuusela. „Vedení společnosti má zkušenosti z armády. Když naše obrana selže, nedaří se obchodu, není blahobyt, není růst. Je to dobře srozumitelné,“ dodává Kuusela.

Čtyřikrát ročně se navíc skupina několika desítek politiků, představitelů byznysu a představitelů církve, médií a nevládních organizací setkává na měsíčním intenzivním kurzu zahrnujícím přednášky vysokých vojenských velitelů a vládních úředníků i simulaci případné krize. Celkem těmito kurzy za posledních šest desetiletí prošlo na deset tisíc lidí a většina účastníků se stále pravidelně schází. Dalších šedesát tisíc lidí pak absolvovalo regionální kurzy obrany. Právě tyto kurzy jsou podle odborníků pravděpodobně tím nejjednodušším prvkem finské strategie, který by ostatní země mohly snadno napodobit. Finsko se i díky tomu nezaměřuje pouze na hrozbu invaze, ale i na jiné formy útoků. A to ať už jde o ty s regionálními dopady, jako je otrava vodního zdroje či „vypnutí“ elektrárny, tak celostátními, jako jsou kybernetické útoky.

Letní vstup do NATO?

„Jednoduše řečeno je to tak, že jde o zemi, kterou stojí za to bránit, a vy tak máte větší zodpovědnost, a to ať už jste generální ředitel, nebo učitel ve škole,“ vysvětluje výsledky finské strategie Salonius-Pasternak.

„Ukrajina nás naučila, že na vůli něco dělat opravdu záleží. A když to zkombinujete s efektivní malou zemí a dobrou přípravou, pak je to opravdu mocný nástroj,“ dodává Salonius-Pasternak.

Navzdory tomu, že Finsko má pro případ invaze důkladný plán, zvažuje možnosti, jak svou bezpečnost ještě posílit. Po ruském vpádu na Ukrajinu se v zemi zase častěji mluví o vstupu do NATO. „Rusko není takový soused, jaký jsme si mysleli,“ prohlásila o víkendu premiérka Sanna Marinová s tím, že otázka vstupu do Aliance by se měla vyřešit co nejdřív.

Britský deník The Times v pondělí citoval amerického představitele, podle něhož se finská přihláška do Aliance očekává už v červnu. Následovat by měla žádost Švédska, další neutrální země na severu Evropy. O jejich vstupu se prý mluvilo už na několika jednáních, nevylučuje ho ani švédská premiérka.

Rozšíření NATO o dvojici severských zemí by dál zvýšilo tlak na ruskou armádu, která by musela přeskupit své jednotky, podotýká list. Už tak Aliance od začátku konfliktu na Ukrajině zvýšila svou vojenskou přítomnost na východním křídle asi desetinásobně.

Moskva proto Helsinky i Stockholm několikrát před členstvím v NATO ostře varovala. Teď má ale Rusko jiné starosti. „Pokud by se to (vstup Finska a Švédska do NATO, pozn. red.) stalo před rokem, reakce by byla extrémní a emocionální. Teď jsme ale v jiné situaci, není to hrozba, která by stála na čele ruského žebříčku problémů,“ zhodnotila pro The Times politická analytička Tatiana Stanovajová.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy

Chcete sdílet, nebo se dozvědět praktické zkušenosti s pomáháním uprchlíkům? Připojte se v pondělí na Twitter Spaces.

Zdroj