Firmy mohou žádat o příspěvek 60 korun na test. Potřebují třikrát víc, říká Prouza

3 měsíce starý 10

Firmy mohou žádat o příspěvek 60 korun na test. Potřebují třikrát víc, říká Prouza

Firmy či osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou od čtvrtka žádat o příspěvek na antigenní samoodběrové testy. Hradit jim je budou pojišťovny, které za tímto účelem spustily společný web. "Prostřednictvím on-line formuláře mohou zaměstnavatelé podávat své žádosti, vykazovat provedené testy a přikládat doklady o nákupu testovacích sad," vysvětlil mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Jan Mates. Jedná se o první vyúčtování testů, které firmy nakoupily v březnu.

Žadatelé musí nejdříve získat aktivační kód, a to zadáním IČO či rodného čísla a datové schránky. Po následné registraci je potřeba prokázat doklady za nakoupené testy a přehledy provedeného testování. Aplikace pak zaměstnance sama rozdělí podle jejich zdravotních pojišťoven. Každý zaměstnanec má nárok na příspěvek 60 korun za test, a to maximálně čtyřikrát za měsíc.

Ceny antigenních testů se přitom liší, firmy za ně často zaplatí i více než dvojnásobek toho, kolik na ně přispěje stát. "V průměru firmy nakupují testy za 110 až 130 korun. Jenže je třeba započítat další náklady, protože se testuje v pracovní době a další zaměstnanci to musí organizovat, takže lidé nepracují, ale firmy je musí platit. Průměrný náklad na test tak činí až 280 korun. Proti tomu je 60 korun náhrady spíš výsměch," říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Pro firmy tak podle něj není testování finančně únosné a po vládě bude požadovat, aby příspěvek navýšila. "Smysluplné by bylo proplatit firmám dvě třetiny nákladů, tedy kolem 180 korun," tvrdí Prouza.

Také průzkum Svazu průmyslu a dopravy ukázal, že 61 procent firem testy nakupuje za více než 100 korun za kus. "Proto chceme, aby vláda zvýšila příspěvek na nákup testu na 90 korun za kus," říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. I on však upozorňuje, že firmy stojí testování daleko víc - průměrnou střední firmu podle něj dosud testování vyšlo na několik desítek tisíc korun, velké firmy až na stovky tisíc.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) však tvrdí, že ceny testů se pohybují kolem 70 korun, a proto o navýšení příspěvku pro firmy neuvažuje. "Je velká nabídka, potvrzuje se, co jsme očekávali, že cena testů bude klesat, a proto se k tomu nechystáme," sdělil Havlíček pro Aktuálně.cz.

Podle Rafaje je však několik důvodů, proč firmy nenakupují nebo nemohou nakupovat levnější testy. "Firmy se snaží hledět na kvalitu. My jsme třeba vybrali spolehlivou jihokorejskou firmu, která prodává testy za 120 korun. Ne všechny testy, které jsou levné, jsou špatné, ale často se stává, že ty opravdu dobré a spolehlivé jsou dražší. Navíc je cena jiná, když kupujete sto testů, nebo když jich kupujete milion jako v případě státu. Firmy nemají takovou nákupní sílu a hůř se dostanou k levnějším testům," upozorňuje Rafaj. 

Vadí mu také, že stát neuvedl, dokdy bude firmám testy proplácet. Ty proto neví, jak velké množství si jich mají dopředu nakoupit. "Vyzvali jsme proto vládu, aby řekla, dokdy bude testy proplácet, a zároveň aby udělala selekci testů a řekla, které jsou dobré a které máme kupovat," uvádí Rafaj.

Prouza: Stát hodil odpovědnost na pojišťovny

Od příštího týdne se povinné testování bude týkat i nejmenších firem a živnostníků - tedy těch, kteří se při práci setkávají i s jinými lidmi. Kromě samotestů, které si mohou provádět zaměstnanci sami, mohou společnosti nechat zaměstnance testovat také u závodního lékaře či nasmlouvaných zdravotníků. Havlíček si od povinného testování slibuje, že odhalí dva až tři tisíce nakažených denně. 

Původně přitom ministr mluvil o tom, že testy uhradí stát, nikoliv pojišťovny. "Nejdříve byla připravena varianta novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde byla navrhována možnost odpočtů za testování z odvodů. Nakonec byla zvolena možnost využít fondů prevence zdravotních pojišťoven - samotestování je forma prevence, jak zamezit šíření covidu. Pro podnikatele je to nejjednodušší cesta, dotace by byly komplikované," odpověděl Havlíček na dotaz, z jakého důvodu mají testy hradit pojišťovny. 

Vláda však podle Prouzy jen přehodila povinnost na pojišťovny, aby ušetřila, což označuje za chybu. "Zdravotní pojišťovny už tak mají velké finanční propady a rezervy budou potřebovat na mnohé další věci do budoucna. Testování by měl platit stát ze státního rozpočtu. Je to šílená snaha ministerstva financí ušetřit, kde se dá," dodává Prouza.

Neziskové organizace příspěvek neměly dostat

Od 6. dubna se bude povinně testovat i v neziskových organizacích. Stát s nimi přitom původně nepočítal v seznamu těch, kteří mají nárok na příspěvek na testování. Až na poslední chvíli na seznam doplnil i obecně prospěšné společnosti, spolky, nadace či ústavy. 

"Uvedené organizace nejsou uvedeny v usnesení vlády, kterým vláda bere na vědomí, že pojišťovny budou přispívat (na testy) podnikatelům a OSVČ, proto se s nimi původně nepočítalo. Nicméně na základě dohody pojišťoven, ministerstva a vlády tam budou tyto organizace přidány," uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. 

Ve firmách, úřadech i dalších veřejných institucích nyní platí povinnost zaměstnanců podrobit se testu na koronavirus jednou za sedm dní. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby testy byly povinné jednou za pět dní. Zda testování ve firmách bude častější, však není jisté - některé firmy by to totiž podle Havlíčka nezvládly.

To potvrzuje i ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová. Ta ČTK řekla, že testování dvakrát týdně by pro firmy, které mají do 49 pracovníků, bylo velmi zatěžující. Pokud vláda o častějším testování rozhodne, nebude to podle Havlíčka dřív než 12. dubna. Postupně by podle něj testy měly pravidelně podstupovat až čtyři miliony lidí, půl milionu pracovníků týdně.

Zdroj