FOTOGALERIE: Seznamte se s katedrálami nového věku

2 měsíce starý 16

„Je obtížně popsatelný, ale je stabilním znakem identity dané lokality, který se zachovává v různých historických situacích, přechází z jedné do druhé, oživován novými existenciálními významy. Uchovává se i při stavebně strukturálních změnách, protože disponuje určitou kapacitou pro přijímání nových obsahů.“ Seznamte se, prosím. To je on, duch místa, slavný genius loci. Aspoň tak ho popisuje encyklopedie Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Zní to trochu kostrbatě, když si člověk tu definici čte nahlas. Moc poetiky v ní není a schází i návod, jak ducha místa objevit a ukázat ostatním. Je potřeba ho hledat.

Radovan Kodera je fotograf, který se o to pokouší a který nachází. Jako například při jedné ze svých posledních fotografických výprav. Majitel objektu se zveřejněním fotografií souhlasil, ovšem pod podmínkou, že nebude prozrazeno místo, odkud snímky pocházejí.

„Fotografoval jsem nedávno v rozsáhlém industriálním komplexu. Přemýšlel jsem, proč mě tohle prostředí tak fascinuje. Člověku je přirozeně dáno ohlížet se za minulostí a nacházet její stopy. Jsme fascinováni archeologickými nálezy, historickými památkami architektonickými i uměleckými. V dnešním přetechnizovaném, zautomatizovaném a zrobotizovaném světě nás začíná fascinovat vše, co je spojeno s rukodělnou výrobou. To, co bylo před desítkami let běžným řemeslným výrobkem, dnes vnímáme jako umělecký předmět. Podobně je to i s nástroji a začíná to platit i o strojních zařízeních a architektuře, v níž byla tato zařízení provozována,“ říká o své kolekci snímků industriální architektury a techniky Radovan Kodera.

Nebylo to poprvé, kdy Kodera hledal abstraktního ducha místa tam, kde dřív řinčely stroje. „Baví mě sledovat a zachytit stopy těchto složitých výrobních činností, nacházet výtvarně a světelně působivá zátiší, zákoutí, průhledy, kompozice, zajímavé a úchvatné celkové obrazy prostoru i drobné, jednotlivé detaily zdánlivě všedních předmětů a objektů. Je v tom trocha nostalgie, ale i hodně smutku, jako vždy u něčeho, co končí, odchází.“

A obrazový záznam svých cest pak dokáže představit jako obrazy připomínající interiéry katedrál. „Jako fotografa mě přitahuje specifické spojení industriální architektury a původních provozů, kdy členění prostoru, rytmus stavebních prvků a světelných efektů v interiérech továrních hal připomínají interiéry katedrál; v situaci, kdy výrobní shon a hluk utichly, strojní zařízení evokují oltáře a další atributy duchovního světa, zde zhotovené z litiny, mědi, zinku a oceli.“

Foto: Týdeník Echo

Zdroj