Francouzi před předčasnými volbami protestují. Zvláště proti Marine Le Penové

před 4 týdny 35

Statisíce Francouzů dnes vyšly do ulic, aby vyjádřily odpor vůči krajní pravici, která by se po předčasných parlamentních volbách mohla ve Francii dostat do vlády poprvé od druhé světové války. Informují o tom francouzská média, podle nichž policie po celé zemi zaznamenala na 250 000 účastníků, zatímco organizátoři hlásili téměř trojnásobnou účast.

Protesty, které svolaly levicové strany a odborové svazy, se v desítkách měst konaly dva týdny před prvním kolem voleb dolní komory francouzského parlamentu. Míří zejména proti nacionalistické protiimigrační straně Národní sdružení (RN) političky Marine Le Penové, která před týdnem ve Francii jasně vyhrála volby do Evropského parlamentu.

„Nikdy jsem si nemyslela, že zažiju, aby se krajní pravice dostala k moci. A teď se to může stát,“ řekla agentuře AFP 60letá Florence Davidová, která se účastnila pochodu v Paříži. O 40 let mladší Mélodie na manifestaci v Remeši zase uvedla, že se jako „žena a lesba“ cítí vývojem na politické scéně „ohrožená“.

Odborová centrála CGT vpodvečer oznámila, že na 182 shromážděních dnes celkem demonstrovalo asi 640 000 lidí, z toho 250 000 v Paříži. Policie podle deníku Le Monde celkovou účast napříč Francií odhadla na 250 000, pochodu centrem hlavního města se podle ní účastnilo na 75 000 lidí. Žádné větší bezpečnostní problémy hlášeny nejsou, v Rennes proti části demonstrantů policie použila slzný plyn.

Mezi organizátory protestů jsou i levicové strany, od radikální Nepodrobené Francie (LFI) po zelené, které před volbami obnovily spolupráci ve snaze porazit RN. První průzkumy publikované tento týden po vypsání voleb ukazovaly, že strana Le Penové má jasně nejsilnější podporu, zatímco levicová koalice může pomýšlet na druhé místo. RN by za takové situace mohla zformovat vládu, ovšem nová sondáž zveřejněná v pátek časopisem Le Point straně dávala náskok pouze jednoho procentního bodu.

Až za levicovým blokem je v průzkumech tábor prezidenta Emmanuela Macrona, který je ve Francii velmi neoblíbený a podobně jako lídři jiných západních zemí čelí nevoli voličů kvůli nárůstu životních nákladů. Přesto se po eurovolbách rozhodl rozpustit parlament, zatímco mu do konce mandátu zbývají ještě tři roky. Porážka v parlamentních volbách by pro něj znamenala další ztrátu kontroly nad domácí politikou.

Přečtěte celý článek