Grónsko se stále více zelená, ledové plochy ustupují vegetaci a mokřadům

před 2 měsíce 76

Krajina v Grónsku se v posledních letech výrazně proměnila. Ledová pokrývka na mnoha místech ustoupila vegetaci nebo mokřadům. Tyto změny pocítí podle nové studie publikované v časopise Scientific Reports celý svět. 

Grónsko je autonomní území Dánska. Na ploše 2,16 milionu kilometrů čtverečních tam žije něco málo přes 56 tisíc obyvatel. Grónsko (Groenland neboli „zelená země“) z 80 procent pokrývá led, v období středověku se však vydatně zelenalo. 

A zelenat se začíná i teď, ukázala vědcům z Leedské univerzity detailní analýza satelitních snímků. Během posledních třiceti let roztálo odhadem jedenáct tisíc čtverečních mil grónských ledovců a ledové pokrývky (skoro 28 500 kilometrů čtverečních). 

Viníkem je nepřekvapivě globální oteplování způsobené lidskou činností – tedy oteplování vzduchu, v jehož důsledku taje pevninský i mořský led. Region se přinejmenším od 70. let zahřívá dvojnásobnou rychlostí oproti globálnímu průměru. 

Průměrné roční teploty v Grónsku překonaly v letech 2007 až 2012 o tři stupně Celsia tamní průměr mezi lety 1979 až 2000. Krajina na ostrově se kvůli tomu mění k nepoznání, když ustupující ledovou pokrývku nahrazují neúrodná skaliska, mokřady a keře. 

Množství ztraceného ledu odpovídá 1,6 procentu celkové rozloze Grónska. Vegetace pokrývá 33 774 čtverečních mil (téměř 87 500 kilometrů čtverečních), což je dvojnásobek oproti ploše, na níž rostla během zahájení studie. 

V oteplovací spirále 

Co se mokřadů týče, jejich množství vzrostlo čtyřnásobně, napsal server britského listu The Guardian. Tyto změny v grónské krajině pocítí celý svět. V prvé řadě studie varuje před rychlým táním ledovců a zvyšujícími se mořskými hladinami. 

Čím více ledu Grónsko ztratí, tím rychleji se otepluje a zrychluje i další tání ledovců a ledové pokrývky. Led má totiž větší odrazivost – odráží sluneční paprsky zpět do vesmíru, zelená a hnědá půda je naopak snáze pohlcuje. 

Voda z ledovců přemisťuje bahno a sediment, což vede ke vzniku mokřadů. Mokřady, v nichž se rozkládá rostlinná hmota, jsou zdrojem emisí metanu. Přestože tento skleníkový plyn nevydrží v atmosféře tak dlouho jako oxid uhličitý, otepluje ji mnohem rychleji. 

Grónsko se tak ocitá v jakési oteplovací spirále. Led ustupuje a půda pohlcuje stále více tepla, což spolu s emisemi metanu zrychluje tání ledovců a zvyšuje mořské hladiny. Vědci teď chtějí předvídat, jaké oblasti Grónska se kvůli tomu budou měnit nejrychleji. 

K tomu jim pomůže model vytvořený na základě jejich poznatků, podle nichž oteplování Grónska ohrožuje i stabilitu tamních ekosystémů. „Významně se mění tok sedimentů a živin do pobřežních vod,“ uvedl hlavní autor studie Michael Grimes. 

Tyto změny mohou negativně ovlivnit zejména živočichy, jejichž lovecké praktiky jsou na stabilitě těchto ekosystémů závislé. Například lední medvědi potřebují led a ledové kry, aby mohli lovit kořist, jako jsou například tuleni. Bez ledu zemřou hlady.

Přečtěte celý článek