Havlíček: Na Velikonoce by se mohlo na chaty

4 měsíce starý 9

Pane ministře, před měsícem jste mi řekl, že lidé by měli vydržet tři týdny uzávěry a pak budeme moci otevírat. Teď chce vláda protáhnout i uzavření okresů. Tušil jste to před měsícem, anebo se to někde zvrtlo, a kde?

Naopak, nepokazilo se to. Jednoznačně máme výsledky, jsme v úplně jiné situaci než před měsícem. V té době byly restrikce, ale nebyly vidět výsledky. Dnes jsou rovněž restrikce, ale výsledky jednoznačně vidíme. Počet infikovaných klesá. Je důležité si uvědomit to, že na počet obyvatel testujeme nejvíce v Evropě.

V těch vykazovaných číslech máme denně 2000 lidí, které odhalí testování ve firmách a na úřadech. Vidíme světlo na konci tunelu. Teď jde jen o to, nepodlehnout chtíči začít teď všechno rychle uvolňovat, jako to udělalo Německo, Maďarsko a Polsko. Tam jim ve finále jdou čísla nahoru.

Jak dlouho to ještě bude trvat?

Nechci nic odhadovat. Čísla se lepší, je třeba to vydržet ještě do Velikonoc, pak se uvidí, jak se nastaví další režim. V každém případě se to vyvíjí poměrně dobře, ale celková čísla nejsou stále dobrá. Důležitý je trend.

Okolní země jdou s počty nakažených nahoru, my dolů. To neříkám s radostí, naopak, je to pro nás do značné míry ukazatel toho, že když to uděláme příliš zbrkle, tak se do jejich pozice můžeme do měsíce dostat i my.

Velmi rozumné uvolňování pohybu obyvatel se začne prolínat s očkováním, které nabírá rychlost, a současně masivně testujeme. Myslím, že právě testování bylo možná jedním z nejdůležitějších kroků za pandemie.

Nakonec i uzávěra okresů zůstane přes Velikonoce. Opozice ale není přesvědčená, že omezení pohybu na okres je rozhodný nástroj proti šíření nákazy. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) naznačil, že by se otevíralo postupně po krajích…

Je to jedna z možností. Kdyby se na Velikonoce podařilo udělat nějaké drobné uvolnění v rámci pohybu osob, třeba proto, aby lidé jeli na chatu nebo na zahrádku, tak si myslím, že by to pandemickou situaci nemuselo zhoršit. Já v tomto ale musím respektovat názor zdravotníků.

Pacientů pořád přibývá v řádu horních tisíců denně, pražské Staroměstské náměstí už teď pokrývá 25 tisíc křížů za zemřelé. Jak chcete srazit počty nakažených, abychom nezůstali zavření do léta?

V tuto chvíli je zřejmé, že trend je sestupný. Musíme si uvědomit, že mezinárodní srovnávání počtu nakažených lidí je už do značné míry za zenitem. Každá země testuje jiným způsobem, vykazuje to jiným způsobem.

Kdybychom dnes nedělali plošné testování, kde testujeme půl milionu lidí denně, což je neuvěřitelné číslo, tak bychom pochopitelně měli výkazy nakažených lepší. Nálada by mohla být ještě pozitivnější, ale bylo by to lhaní do vlastní kapsy. Dnes jsme v testování a vykazování velmi poctiví. Myslím, že to je dobře, protože ukazujeme stav, jaký je. Trend se otočil, čísla jdou jednoznačně dolů.

Jak hodnotíte testování ve firmách?

Musím smeknout před firmami a zaměstnanci, co všechno zvládají. Není jiná země v Evropě a možná ani na světě, která by tímto způsobem testovala. Dostali jsme do hry všechny firmy, všechny úřady, všechny živnostníky.

Samozřejmě to není stoprocentně ideální, vždycky může být někdo, kdo netestuje správně, ale co je podstatné, má to dopad na počty odhalených případů a má to obrovský psychologický dopad. Lidé vidí, že se testují i všichni ostatní, neberou to jako něco mimořádného, jako oběť, ale jako součást toho, že se z toho můžeme všichni dostat.

Je lepší nechat podniky otevřené, ale dát jim režim testování. Byli bychom v situaci, kdy bychom měli fatální ekonomické ztráty a doma statisíce lidí, o nichž nevíme, zda jsou pozitivní, či negativní. To by byl ten nejhorší možný scénář.

Takže omezit výrobu přes Velikonoce, jak k tomu vyzývaly odbory, nechcete?

Můj názor je negativní. Nejen z důvodu, že by to mělo ekonomické důsledky, to by se přestát dalo. Ale proto, že je to technicky neproveditelné. Prohlásit, že třeba na čtyři dny zavřu průmysl, znamená, že musím povědět, o koho se vlastně jedná. Říkáme rovnou, že kritickou infrastrukturu nezavřeme, strategickou také ne. Ale ta má své dodavatele, subdodavatele.

Představte si, že jste součástí kritické infrastruktury a dodává vám spousta dalších firem. V tuto chvíli by někdo musel sedět a ukazovat, tahle firma je dodavatel, tahle není. Nepochybně by došlo k celé řadě přešlapů, byli bychom v situaci, že půlka průmyslu by jela, druhá půlka by nejela, a chodila by nám jedna soudní výzva za druhou.

Měli bychom firmu, která řekne: Nemůžeme vyrábět něco, co je strategické, protože dodavatel musel zavřít. Není možné otočit vypínačem a říct tento obor ano a tento ne. Kvůli čtyřem dnům způsobit ekonomické škody a přerušit testování? Řada zaměstnanců jsou navíc agenturní pracovníci. Co by dělali, byli by na ubytovně? Ne, chodili by po městě, po obci. Říkáme, že je lepší, aby zaměstnanci byli ve firmách a byli kontrolováni.

Zvýší se frekvence testování ve firmách a úřadech?

S premiérem Babišem jsme teď měli jednání se zástupci asociací a svazů a oni zásadním způsobem varují před zvýšenou frekvencí testování. Ani ne z ekonomických důvodů, ale z procesních důvodů.

Obracejí se na nás stovky firem, které jsou v těžařském průmyslu, jedou na tři směny a nejsou schopny to zprocesovat tak, aby mohly zaručit kvalitní testování dvakrát týdně. Testují každý den, musely se rozdělit na směny a v podstatě nonstop testují. Varianta je jiná, a to jít na testy dobrovolné třeba dvakrát za týden a ty dobrovolné testy pochopitelně proplácet.

Stát přispívá na test 60 korunami. Nechcete příspěvek zvýšit?

V tuto chvíli se příspěvek zvyšovat nechystáme. Už před několika dny jsem varoval před tím, že kdybychom ho zvýšili třeba na sto korun, šlo by to distribučním firmám a dovozcům. Zafixovali by cenu na té částce a neměli by zájem jít s cenou dolů.

My jsme řekli: udělejme tady konkurenční prostředí, větší nabídku, než je poptávka, a ceny začnou přirozeným způsobem padat. To se stalo. Ještě před deseti dny se test pořizoval za 120 až 150 Kč, dnes už se dají koupit pod stovku a jsou i testy za 69 nebo 75 korun.

Ministerstvo zdravotnictví má teprve upřesnit, které z již schválených testů jsou spolehlivé, a které ne. Kdy to bude?

Postupně se to zveřejňuje, první tabulka už je, budou na tom pracovat odborná pracoviště. Je to jako s respirátory, prodávají se lepší i horší. Ale když je nějaký respirátor horší, neznamená to, že je to něco, co nedává žádný smysl. Všechny testy na listu ministerstva zdravotnictví splnily elementární požadavky, byly vyhodnoceny jako testy, které jsou účinné, a mají český příbalový leták.

Uvažujete, že do budoucna vyměníte antigenní testy za PCR testy? Jsou dražší a vyhodnocování trvá déle, ale jsou spolehlivější.

PCR testy jsou ideální, ale je to nerealizovatelné. Dnes jsme schopni testovat 60 tisíc lidí denně a antigenními testy děláme 500 tisíc lidí denně, to je téměř desetinásobek. Takovou kapacitu u PCR testů nemáme šanci do konce covidové krize vybudovat a nemá to žádná země. Je ambice jejich kapacitu zvyšovat, ale půl milionu denně jich nelze zvládnout.

Ve Sněmovně bylo rušno. Rozhodl jste o zájemcích o dostavbu jaderného bloku v Dukovanech, kteří se mohou účastnit předkola k tendru a vyplnit dotazník s bezpečnostními a dalšími otázkami. Vyřadil jste čínský CGN, ale ponechal ruský Rosatom…

Spíš než o dotazník se jedná o výzvu k poskytnutí souhrnných informací týkajících se bezpečnosti a klíčových aspektů nabídky. Udělali jsme nejracionálnější krok, který jsme mohli udělat. Chápu emoce opozice, protože ztratila předvolební téma, kvůli kterému nás pranýřovala. Z našeho úhlu pohledu jsme udělali jediný možný krok. Nezahájili jsme tendr, ten se posouvá pro příští vládu. Současně neztrácíme čas, proběhne takzvané bezpečnostní posouzení, předkvalifikace. To je v kontextu Mezinárodní agentury pro atomovou energii a odpovídá to požadavkům bezpečnostní komunity.

Předtím, než se někdo přizve nebo nepřizve, chceme udělat rozhodnutí založené na naplnění bezpečnostních požadavků. Chceme definitivně vidět, jak potenciální uchazeči svou nabídku podají, v jakém konsorciu, s jakými dodavatelskými řetězci. S ohledem na jadernou bezpečnost, kybernetickou bezpečnost a bezpečnostní parametry, které do toho dotazníku budou nastavovat bezpečnostní složky. Tedy naším cílem je vše maximálně připravit pro novou vládu a zároveň nebrzdit přípravu projektu Dukovany II.

Takže dotazník se teprve tvoří a budou ho dělat bezpečnostní složky?

Bezpečnostní posouzení a nastavení požadovaných informací bude jednoznačně v gesci bezpečnostních složek. To bude probíhat v následujících dnech, všichni potenciální uchazeči dostanou naše požadavky, k tomu se vyjádří a na základě toho budeme vědět, kdo je schopen a připraven do toho jít, a spustí se tendr. Je to nejčistší cesta a to, že někdo říká, že je to de facto zahájení tendru, je úplný nesmysl.

To říká ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Taky tvrdí, že to chtěl projednat na vládě. Proč se to neprojednalo?

Na vládě se určitě projedná zahájení tendru, ale my žádný tendr nezahajujeme. Toto je záležitost, která není spjatá s oslovením někoho do tendru, ale záležitost spojená s bezpečnostním posouzením, které do značné míry vyplývá z požadavků bezpečnostních složek.

Jako gesční ministerstvo pouze oznamujeme, že tendr nebude zahájen ani za měsíc, ani za dva měsíce, ale až s novou vládou, a tím nic neporušujeme. Pan Petříček je dneska už na jiné lodi, on to víceméně částečně vnímá jako boj o předsednictví v ČSSD a potřebuje si najít téma a zviditelnit se. Ministr Petříček zásadně nekomunikuje tak, že by se se mnou setkal, ale komunikuje přes sociální sítě a média, a myslím, že to hovoří samo za sebe.

Lidovecký Jan Bartošek řekl, že přizvání ruského Rosatomu se rovná zvacímu dopisu před sovětskou invazí v roce 1968…

To snad ani nemá cenu komentovat. Musíme si uvědomit, že Rusové dodávali jaderné technologie do Dukovan i Temelína a dále dodávají jaderné palivo do obou elektráren. A v dané chvíli nikoho nikam nezveme.

Říkáme: Předložte, jestli do toho chcete jít a za jaké konstelace, a my to vyhodnotíme a na základě toho se další vláda rozhodne. Mám někdy pocit, že část opozice se na tomto tématu snaží za každou cenu zviditelnit a vyvolat rozpory, aniž by brala ohled na projekt samotný a v důsledku i na zajištění energetické bezpečnosti ČR a český průmysl.

Otázku, proč byli vyloučeni Číňané, ale Rusové ne, když bezpečnostní komunita měla výhrady vůči oběma stranám, však nepokládají jen opoziční politici. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová prohlásila, že buď se měli pozvat všichni, anebo ti zbývající bez Ruska a Číny.

Také tripartita, když se jí zeptáte, jedním hlasem říká, abychom nikoho nevyřazovali. My nikoho nevyřazujeme, jde o strategický projekt a ČR má suverénní právo vybrat si dodavatele, které do tendru pozve. Nicméně ohledně toho, že čínská společnost CGN nebude do tendru pozvána, panovala téměř většinová shoda všech předsedů politických stran. Důležitý aspekt je, že mimo Čínu mají jediný projekt v Pákistánu. V Evropě žádný nestojí, ani ve Spojených státech ne.

Rusko je v tomto případě na úplně jiné úrovni. Rosatom je největší dodavatel jaderných bloků ve světě, v EU má rozpracovány dva projekty. Postavil u nás šest bloků, jsou tady ekonomické a energetické vztahy a spolupráce ve výzkumu.

Když ale na bezpečnostní radě státu bezpečnostní složky nedoporučí oslovit Rosatom, umožníte přesto ČEZ ruský podnik oslovit?

Není nutné se k ničemu negativně vyjadřovat, nestartujeme tendr. Pouze zkoumáme uchazeče, zda jsou připraveni jít, či ne. Nechme to na diskusi, která bude, a postupujme v souladu s požadavky bezpečnostních složek. Pakliže máme říct, že Rosatom nemá být přizván, což se stát může, musíme vědět, zda do toho chce jít, v jaké formě. A musí to být profesionální diskuse opřená o argumenty a fakta.

Opozice je dnes nervózní, protože to pro ni bylo krásné téma. Ovšem řeči, které padaly ve Sněmovně, že vláda vyměnila způsob, jakým bude probíhat bezpečnostní posouzení potenciálních uchazečů o dostavbu jádra za podporu nouzového stavu (komunisty – pozn. red.), jsou úplně mimo realitu. To může skutečně napadnout jenom totálního politického ideologa, který za vším vidí jen nějaké spiknutí toho či onoho.

Někteří opoziční zástupci vás vyzvali, abyste rezignoval. Uděláte to?

To je klasická opoziční rétorika, na to nemá smysl reagovat. My řešíme celý tendr na dostavbu Dukovan velmi otevřeně a transparentně, řešíme vše už několik měsíců na půdě parlamentu, ve výborech, ve stálém výboru, všichni o všem vědí a vedeme diskusi.

Bezpečnostní rada zasedne v pondělí. S čím na ni půjdete?

Bezpečnostní radě státu předložím všechny parametry našeho bezpečnostního posouzení. Předpokládám, že bude diskuse, jak bude vypadat bezpečnostní dotazník a jak ho dopracujeme. Závěr nechci předjímat. Dát to na Bezpečnostní radu státu jsme chtěli tak jako tak. Že to bude už toto pondělí, tím líp.

Na harmonogramu se nic nemění, příští vláda bude mít dostatek času rozhodnout o vítězi tendru na začátku roku 2023 a finální podpisy přijdou v roce 2024.

Čínská ambasáda se proti vyřazení ohradila…

Česká republika je suverénní země a může se rozhodnout, jak chce. Jak jsem uvedl, Čína ještě nemá dostatečné reference v rámci Evropské unie.

Premiér připustil změny ve vládě, možná už od příštího týdne. Vymění ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), jak to chtěl prezident Zeman? Kdo by je mohl vystřídat?

Takové informace nemám a s panem premiérem to neřeším. Je to jeho rozhodnutí.

Zdroj