Historický zlom. Množství obézních dětí letos celosvětově poprvé překoná počet podvyživených

5 měsíce starý 23

Zatímco vymycování dětské podvýživy postupuje pomalu, obezita dětí a dospívajících je na strmém vzestupu. Zasahuje nejchudší i bohatnoucí vrstvy. Desítky milionů lidí kvůli ní čeká horší a kratší život.

Praha 5:00 21. ledna 2022

Světová populace obézních dětí a dospívajících ve věku 5 až 19 let v následujících letech rapidně vzroste.

Na přelomu století dosáhl podle statistik vědecké sítě NCD Risk Factor Collaboration počet podvyživených dětí a dospívajících svého historického maxima a od té doby velmi pozvolna klesá. Může za to zvyšování životní úrovně i průmyslová výroba potravin. Ty samé okolnosti ale zároveň ještě mnohem vyšší měrou přispívají k prudkému nárůstu nadváhy a obezity – tedy výraznější nadváhy – dětí a dospívajících. Podle odborného časopisu The Lancet navíc v roce 2022 poprvé počet dětí s nadváhou předčí počet dětí s podvýživou. 

V roce 2020 mělo podle dat Světové zdravotnické organizace nadváhu 39 milionů dětí do pěti let, každé sedmnácté. Přibližně polovina z nich žila v Asii, zhruba čtvrtina v Africe.

Zatímco ve vyspělých zemích se s nadváhou a obezitou častěji potýkají děti z rodin s nižším socioekonomickým statusem, v rozvojových státech není životní úroveň tak určující. Problém se týká jak bohatších vrstev z větších měst, tak chudšího venkova.

Děti a dospívající v lockdownu přibraly. Budou z nich obézní dospělí s problémy, varuje obezitolog

Číst článek

„Poměrně nová sociální skupina bohatých stále vnímá nadváhu jako symbol blahobytu. Jejím příslušníkům nedochází, že obezita představuje závažný zdravotní problém, zejména v dětském věku,“ říká pro server iROZHLAS.cz Zdeněk Hamřík, vedoucí katedry rekreologie Univerzity Palackého. Ten se problematikou zdravého životního stylu zabývá jak na národní a evropské úrovni, tak ve výzkumné činnosti pro Světovou zdravotnickou organizaci.

Hamřík přičítá boom nadváhy a obezity v asijských a afrických zemích také rozmachu sedavého životního stylu. „U dětí roste užívání chytrých telefonů, výrazně ubývá přirozeného pohybu, a to v kombinaci se špatným stravováním nemají národy rozvojového světa šanci rozumně zvládnout,“ dodává.

,Prázdné kalorie‘

Chudí lidé již mnohdy netrpí naprostým nedostatkem jídla. Novým problémem je strava bohatá na tuky a kalorie, ovšem výživově nekvalitní. „Chybí jim pravidelné stravování se zastoupením ovoce a zeleniny,“ říká Hamřík. Důsledkem je další prohlubování nerovností: podvýživa a obezita se vyskytují ve stejných komunitách, mnohdy dokonce ve stejné domácnosti.

Podle prognóz organizace World Obesity Federation bude v roce 2030 na světě žít 254 milionů dětí s obezitou. Polovina z toho v pouhých devíti zemích, převážně těch nejlidnatějších. ​​V relativních počtech ale obezita nejvíce trápí malé tichomořské státy: na ostrově Nauru organizace reportovala více než 30 procent obézních dívek a chlapců.

Odhady budoucího vývoje přitom stále neberou do úvahy pandemii, která již třetím rokem mění pohybové návyky dospívajících. „Před pandemii koronaviru byla obezita hodnocena jako jedna z hlavních priorit v oblasti veřejného zdraví,“ říká Hamřík. Zda nárůst dětské obezity v posledních dvou letech zrychlil, podle odborníků prozatím nelze říci s dostatečnou jistotou.

„Pandemie pravděpodobně zvýraznila rozdíly. U dětí, které už měly nějaké zdravotní problémy a náběh na obezitu, se BMI (index tělesné hmotnosti, pozn. red.) mohlo posunout ještě o něco výše,“ popisuje Hamřík.

Naopak u jiných rizikových chování dospívajících lockdowny mohly paradoxně přinést i pozitiva. „Děti byly více doma pod kontrolou rodičů. Problematické chování jako konzumace alkoholu se tedy mohlo zlepšit. Navíc děti si nemohly samy kupovat nezdravé svačiny nebo energetické nápoje a taky víc snídaly,“ pokračuje.

Obezita podle studie souvisí se stárnutím mozku. ‚Nevím, zda je následkem, nebo příčinou,‘ říká expert

Číst článek

K nadměrné váze nevede jen samotný nepoměr mezi přijatou a vynaloženou energií. Důležitá je taky délka a kvalita spánku nebo množství času, který lidé prosedí. Vytvoření zdravých návyků v těchto čtyřech oblastech je u dětí klíčové, protože se v adolescenci obvykle trvale fixují. Podle Hamříka tedy dětská obezita zadělává na celoživotní zdravotní problémy. Mezi ty mohou patřit kardiovaskulární onemocnění, inzulínová rezistence či diabetes.

Nutná změna životního stylu je navíc podle obezitologů v dospělosti obtížná, často i drahá nebo komplikovaná už rozjetými zdravotními problémy. „Pandemie navíc ukázala, že kdyby nebyla nadváha a obezita takto rozšířeným celosvětovým problémem, procento lidí, kteří by na koronavirus zemřeli, by pravděpodobně bylo výrazně nižší. Obezita velmi akceleruje dopady, které pandemie má,” uzavírá Hamřík.

Nela Krawiecová, Jan Cibulka, Kristína Zákopčanová

Zdroj