Hodiny pravdy na vysokých školách: humanitní a společenské vědy žádají narovnání podmínek

2 měsíce starý 28

Zpráva dne

Souhrn: Prezident každé dva týdny natočí videorozhovor v Deníku.cz a čtyřikrát ročně poskytne rozhovor ČRo

Den učitelů připadající na 28. březen se letos nesl v jiném duchu, než na jaký je vysokoškolský svět zvyklý. V osmi tuzemských městech včetně hlavního města, Olomouce nebo Českých Budějovic se celý den protestovalo proti nízkým platům vysokoškolských pedagogů z řad humanitních a společenskovědních oborů a shromáždění akademiků se konala na třinácti fakultách. 

Akce s názvem Hodina pravdy navazuje na petici žádající důstojné mzdy akademiků v oborech typu filozofie, historie, jazykovědy, umění, ekonomie nebo sociologie, která vznikla už v roce 2022, ale za poslední dva měsíce získala na tuzemské poměry na velké popularitě (v současné chvíli ji podepsalo přes 3600 lidí). S peticí přišli akademici z Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci a podepsal ji děkan tamní filozofické fakulty Jan Stejskal, předseda akademického senátu Tomáš Lebeda a předseda odborů František Kratochvíl. „Nedůstojné mzdy, zcela neadekvátní ocenění odborné kvalifikace, pedagogická činnost hodnocená hluboko pod úrovní průměrných platů v daných lokalitách. Taková je pozice akademiků na humanitních a sociálněvědních pracovištích,“ shrnovala situaci trojice olomouckých akademiků.

Úterní protesty měly dopoledne především formu přednášek víceméně dvojího typu. Část akademiků a vedoucích fakult mluvila o současné platové situaci a malém množství financí ve vzdělávání – například že na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy bere docent průměrně 32 400 korun, zatímco průměrná mzda v Česku je přes 40 tisíc korun, že se vysokoškolským vyučujícím vyplatí odejít učit na základní a střední školy, nebo o velkých rozdílech ve finančním ohodnocení přírodovědných a technických oborů ve srovnání s humanitními a společenskými vědami. Našly se ale také přednášky, které veřejnosti prezentovaly svůj obor, jeho potřeby, úspěchy a vědecký posun v rámci pracovišť.

Po vystoupeních na jednotlivých fakultách šel pak odpoledne kolem třetí hodiny napříč Prahou průvod protestujících akademiků, který začal na náměstí Jana Palacha a došel k soše T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí před Pražským hradem. V čele průvodu protestující valili balvan, který měl odkazovat na mytologického Sisyfa coby symbol bezvýchodné situace. V Olomouci pak došlo v jednu odpoledne i k hodinové výstražné stávce.

Podporu akci vyjádřila Česká konference rektorů a Asociace děkanů filozofických fakult. A situaci ve vysokém školství má v příštích dnech řešit ministr školství Vladimír Baláš (STAN) s premiérem Petrem Fialou (ODS). Problém však je, že řešení je třeba hledat jak na politické úrovni, tak na straně univerzit (nikoliv přímo fakult). Výplatu akademika  z velké části určuje tzv. koeficient ekonomické náročnosti, který před více než třiceti lety predikoval vývoj oboru a jeho potřeby. A právě u sociovědních oborů nepředpokládal, že bude potřeba stejně peněz jako například ve fyzice nebo chemii.

Koeficient si před třiceti lety určily v první řadě univerzity a schválilo je ministerstvo školství. Společenským a humanitním oborům proto škodí i aktuální nastavení vysokoškolského prostředí: na každé univerzitě se o rozdělovaných penězích hlasuje dle poměrného zastoupení a větší počet lékařských či přírodovědných pracovišť tu ostatní přehlasuje. Proto fakulty protestují, že by chtěly peníze přímo od státu, a ne přes univerzity, kterým se do změn ve financování příliš nechce – „vládnoucí většina“ na univerzitách by brala peníze de facto sama sobě, když by chtěla zvýhodnit společenskovědní obory.

Děkan, který šel náhodou kolem

Čtěte také

Děkan, který šel náhodou kolem

Jedním z cílů akce Hodina pravdy je tak žádost, aby stát poskytl tzv. záchranný příspěvek humanitním a společenskovědním odborům ve výši zhruba jedné miliardy korun. „Žádáme zároveň dlouhodobé a systémové řešení nerovného postavení humanitních fakult. Je nepřijatelné, aby univerzity platily za stejnou práci výrazně odlišnou mzdu. Požadujeme rovněž řešení nedůstojné situace doktorandů,“ píše se v prohlášení na stránkách iniciativy.

Protestující akademici tak nyní chtějí oslovit i vládu a veřejnost. Část peněz totiž do vysokých škol stále putuje od ministerstva pomocí vypsaných grantů, navíc se dlouho mluví o změně zastaralého zákona o vysokých školách, který by nemusel upravovat pouze spravedlivé ocenění vysokoškolských vědců a pedagogů napříč obory, ale mohl by provést i léta potřebnou komplexní reformu vzdělávacího systému.  Andrea Procházková


Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v úterý na jednání tchajwanského parlamentu vyjádřila ostrovní zemi českou podporu. “A já bych vás na tomto místě, milý tchajwanský lide, chtěla ubezpečit, že jsme s vámi už nyní a budeme s vámi i nadále. Za všech okolností,” řekla kolegům v parlamentu země, která spolu s celým světem čeká, zda Čína naplní hrozby a zaútočí na ni. Pedagogové i studenti v osmi českých městech protestují proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů – ve středu by o navýšení peněz měla jednat vláda. Ruský soud poslal na dva roky do vězení Alexeje Moskaljova za to, že jeho dvanáctiletá dcera namalovala obrázek s protiválečnou tematikou a napsala na něj Sláva Ukrajině. Dívka se o výsledku soudu dozvěděla v sirotčinci, kam ji po jejím výtvarném projevu Rusko umístilo. Policie navrhla obžalovat učitelku základní školy v Praze 6 za popírání války na Ukrajině při výuce, zjistil Seznam Zprávy - učitelka žákům tvrdila, že televizní zpravodajství o válce lže a v Kyjevě se nic neděje, žáci si její slova nahráli. Prezident Petr Pavel navštívil Moravskoslezský kraj a vyšla najevo další část jeho mediální strategie: každé dva týdny natočí videorozhovor v Deníku.cz a čtyřikrát ročně poskytne rozhovor Českému rozhlasu. Země Evropské unie o rok prodlouží dobrovolné patnáctiprocentní omezení spotřeby plynu, aby si zajistily jeho dostatečné zásoby na příští topnou sezonu. Za 18 dní bude hrát Sparta se Slavií a lístky jsou už vyprodané, lidé je rozebrali během jednoho dne. Ve Francii vyšlo do ulic 13 tisíc policistů, aby chránili pořádek při dalším kole masivních protestů proti penzijní reformě, která zvyšuje věk odchodu do důchodu. Sníh a náledí vedly v úterý k hromadným dopravním nehodám na D1 i na dalších místech Česka, dálnice na Německo stála. Ruskojazyčný server BBC uvedl, že podle generálního štábu Ukrajiny ruská armáda téměř obklíčila Bachmut. Maďarský parlament souhlasil s přistoupením Finska k NATO, brzy by měl hlasovat i o Švédsku.


Newslettery a nový informační servis si můžete objednat k odběru na adrese https://www.respekt.cz/newslettery

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter

Zdroj