V nížinách zemědělství upadá, vysočiny jsou na vrcholu. Je to ale jen dočasné, varuje klimatolog

Na protestech zemědělců často nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoho z nich likvidační i přes to, že změny klimatu pociťují nejcitelněji. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ tvrdí klimatolog Miroslav Trnka.

Interview Plus Praha 19:14 7. března 2024

Klimatická změna se projevuje i v letošní sezoně, zejména v nížinách začínají fenologické fáze u rostlin o tři týdny dříve, což je činí zranitelné vůči pozdním mrazům. Zemědělci tohle všechno vidí, zároveň se ale ocitají pod dvojitým tlakem.

„Za normálních okolností by dokázali opatření na zmírnění jejích dopadů absorbovat vcelku dobře, ale ruská invaze na Ukrajinu rozkolísala agrární trhy, uvolnil se dovoz plodin z Ukrajiny i jiných částí světa. To působí jako dvojitý tlak: je zde růst nákladů a současně kolaps cen, který se neprojevuje u spotřebitelů, ale v primární výrobě je znát,“ podotýká Trnka.

Ukládejme uhlík do půdy

Připouští také, že zemědělství v celkovém objemu produkuje relativně málo emisí, zároveň v něm ale vidí značnou příležitost využít ho k ukládání uhlíku do lesů a zemědělské půdy. „Pro představu naše lesy drží takové množství uhlíku, jako je dvacetinásobek ročních celkových emisí Česka,“ upozorňuje.

„Ukládat uhlík do půdy znamená podporovat meziplodiny – a také dusík fixující rostliny – a pokrýt jimi zemědělskou půdu, aby v ní neustále byl život a nemuseli jsme ji obdělávat orbou. Jde o to navázat uhlík na jílové minerály a uložit ho do půdy na několik desetiletí, což je doba, kterou potřebujeme k získání technologií pro zastavení změny klimatu,“ dodává.

V pěstování plodin, které by zadržely uhlík a dusík v půdě, ale mnohým zemědělským podnikům brání chybějící živočišná výroba i rigidní předpisy, které v určitých klimatických podmínkách často ani není možné dodržet.

„Největší problém je systémový, měli bychom daleko víc usilovat o to, aby zemědělci byli oceňováni za výsledek, tedy za uložený uhlík, než za to, že se chovají určitým způsobem, který jim předepíšeme. Dnes se to těžko kontroluje, ale do budoucna je to cesta,“ navrhuje Trnka s tím, že je ještě třeba zapracovat na metodách měření uhlíku v půdě.

Na vysočinách mají žně

Problém je také v tom, že ne všichni zemědělci jsou změnou klimatu postiženi stejně a nemají tak nutkavou potřebu hospodaření měnit.

Českomoravská vrchovina nebo jižní Čechy dnes prý zažívají vrchol své agrární produkce minimálně od 16. století, naopak Polabí a jižní Morava spíše upadají.

„Pro zemědělce ve vyšších polohách to na první pohled problém není. Bohužel naše projekce ukazují, že je to jen dočasné. Změna klimatu se nezastaví, i když budeme emise snižovat razantním způsobem. V příštích 10 až 15 letech bude zemědělství mimořádně složitý obor ve všech oblastech. Pak teprve asi dojdeme k poznání, že s tím všichni musíme něco dělat,“ konstatuje Miroslav Trnka.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Jan Bumba, ert