před 2 týdny
30
Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) na sociální síti upozornila na nový vývoj kolem zákona o domácím násilí, který by se měl brzy dostat na projednání vládou. Upozornila, že zákon je potřeba mimo jiné proto, že definice domácího násilí musí být pro všechny v systému jednotná. „Tohle ještě dotáhneme, i kdyby to měla být poslední věc, kterou udělám, a všechny tím naštvat,“ slíbila.
„Před dvěma lety nám bylo řečeno, že samostatný zákon o domácím násilí ‚nedoporučují‘. Dnes v podstatě ti samí říkají, že varianta 2 (tedy dostat definici domácího násilí do Občanského zákoníku) nefunguje a chtějí… samostatný zákon o domácím násilí. A já říkám: a dost, přátelé,“ napsala na sociální síti Urbanová.
Upozornila, že koalice organizací, které pracují s přeživšími domácího násilí, jako je Progem, Acorus nebo Rosa, na zákoně pracuje už dlouho. „My víme, že tenhle zákon je třeba. Už proto, že definice domácího násilí musí být pro všechny v systému jednotná,“ uvedla. Pokud podle ní neprojde novela na vládě, půjde se cestou samostatného zákona.
„Tohle ještě dotáhneme, i kdyby to měla být poslední věc, kterou udělám, a všechny tím naštvat,“ dodala.
Domácí násilí podle dostupných dat v České republice zažila téměř každá druhá žena a každá pátá se setkala s fyzickým nebo sexuálním násilím. Většina z nich o své zkušenosti s násilím mlčí. Pouze 49 procent je ochotno se někomu svěřit a jen 8 procent obětí nahlásí nejzávažnější incident na policii.
Podle průzkumu agentury Ipsos, který nechala udělat iniciativa Pod Svícnem, se celkem 22 procent lidí v Česku stalo obětí nějaké formy domácího násilí. Více než polovina obětí domácího násilí si nese následky v sociální oblasti – hůře navazují vztahy a mají sníženou důvěru k lidem. Podle výzkumu také až 44 procent lidí zná někoho, kdo domácí násilí zažil, a 31 procent obětí domácí násilí s nikým neřeší.
Návrh zákona o domácím násilí šel už loni na jaře do připomínkového řízení. „Návrh zahrnuje definici domácího násilí, která by měla být nově v občanském zákoníku. Ta obsahuje mimo jiné i to, že pachatel a jeho oběť spolu nemusí sdílet společnou domácnost, můžou být například i bývalými partnery, mohou se tyto věci dít i mimo byt a dům. Dále obsahuje i psychické či ekonomické násilí, nejen to fyzické,“ řekla tehdy deníku FORUM 24 Urbanová s tím, že dále řeší i věci, které se dějí „poté“.
„Třeba co se děje při rozvodu – při vypořádání společného jmění manželů se například konečně bude přihlížet k tomu, že se domácí násilí v rodině dělo, stejně tak při rozhodování o svěření do péče. Při rozvodu se nebude dát nařídit řízení s mediátorem, pokud se rozvod týká domácnosti, kde docházelo k domácímu násilí. V dalších zákonech dochází ke sjednocení definice s tou, která bude nově v občanském zákoníku,“ dodává.
Zároveň zákon upravuje dobu vykázání násilníka ze společné domácnosti z 10 na 14 dní a ukládá policii povinnost zabavit vykazovanému násilníkovi zbraň.
Přístup institucí k případům domácího násilí v současné době není jednotný a řešení závisí na jejich pracovnících. Jednotlivé profese spolu ne vždy komunikují. Služby navíc nejsou všude a všem dostupné. Překážkou jsou třeba stavební bariéry či chybějící tlumočení do znakového i cizího jazyka. Výzkumníci už dřív spočítali, že ČR ztrácí ročně kvůli domácímu násilí desítky miliard korun, a to na výdajích na nemocenské, zdravotní péči, policejní zásahy či justici.
Novelu nyní projednává Legislativní rada vlády ČR a podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by ho měla brzy dostat ke schválení vláda. Rada vlády pro rovnost žen a mužů tento týden dokonce doporučila její rychlé schválení.
