I když na Ukrajině ustanou boje, čeká nás situace srovnatelná se studenou válkou

4 měsíce starý 171

Kersti Kaljulaid, až do loňského října estonská prezidentka, pravidelně varovala před hrozbou Putinova režimu. Ale ani ona nevěřila, že rozpoutá válku proti celé Ukrajině. “Argumentovala jsem, že to neudělá,” říká. Bylo jí jasné, že se Ukrajinci budou bránit a ruských 130 tisíc vojáků připravených u hranic nebude na snadný úspěch stačit. Očekávala proto spíše omezený útok například na Mariupol. “Putin si ale asi myslel, že Ukrajincům je jedno, zda budou žít pod ním nebo pod Zelenským. Myslí si, že buď svou sféru vlivu rozšíří on, nebo Západ - a obyvatelé zůstanou neutrální. Nerozumí totiž tomu, že lidé mají vůli, a proto se přepočítal,” říká liberální politička během rozhovoru v Praze, kam přijela na konferenci o nové strategické koncepci NATO. Respekt s ní hovořil o tom, co by teď západní spojenci měli pro Ukrajinu udělat.

Ukrajina požaduje zavedení bezletové zóny, embargo na dovoz ruských surovin, těžké zbraně - ale nic z toho nedostala. Pomáhá jí tedy Evropa málo?

Mnohé z evropské pomoci bylo fantastické, třeba jak Evropa během 48 hodin po útoku rychle zřídila fond s půl miliardou eur, z něhož Ukrajina může kupovat zbraně. Ale válka ještě dlouho nebude u konce, musíme toho dělat a financovat stále víc. Své vojenské sklady zatím na pomoc Ukrajině ještě neotevřely všechny země Unie a aliance, to by se mělo změnit. U bezletové zóny čelíme paradoxu. Za dvacet let, z dlouhodobé perspektivy, by se možná ukázalo, že by zavedení bezletové zóny bývalo dobrým krokem. Krátkodobě to naopak zvyšuje riziko konfliktu a zhoršení situace. Je škoda, že nemáme prostor pro experiment. NATO se vyslovilo proti zavedení bezletové zóny a chce se soustředit na cíl, kvůli němuž vzniklo: minimalizovat ohrožení území členských států. Ukrajina to - zdá se - pochopila a říká si o protiletecké zbraně. A měli bychom jí dodávat všechny možné rakety, které dokáže použít.

A vy osobně podporujete zřízení bezletové zóny?

Následuji argumentaci, že rizika spojená s takovým krokem jsou příliš nepředvídatelná, proto rozhodnutí spojenců rozumím a souhlasím s ním. Pokud bychom Ukrajině dodali dostatek protileteckých zbraní, které potřebuje, tak by to byla lepší a bezpečnější cesta.

Estonian President Kersti Kaljulaid during her meeting with Speaker of the Parliament Maria Lohela…Kersti Kaljulaid, 2018 • Autor: REUTERS

Měla by EU zavést embargo na dovoz ruského plynu?

Přikláním se k tomu. S pomocí Američanů a jiných spřátelených zemí z celého světa bychom rychle dokázali změnit náš energetický model. Byli jsme beztak na cestě k zelené energetice a některé nyní potřebné kroky by tuto cestu ještě uspíšily. Ale je potřeba toto rozhodnutí učinit rychle. Například v Estonsku je projekt terminálu na zkapalněný plyn, po jehož dostavbě by Pobaltí a Finsko bylo zcela nezávislé na ruských dodávkách. Ale bez jasného a rychlého politického rozhodnutí, embarga na ruský plyn, se soukromé firmy plně do projektu a jeho dokončení nepohrnou.

Německý kancléř Olaf Scholz varoval, že by okamžité přerušení ruských dodávek vedlo k hluboké krizi v Německu a v Evropě.

Neznám německé kalkulace vývoje, znám ty estonské. Každá země má vlastní propočty a samozřejmě v případě velké ekonomiky typu Německa je odklon od zavedených struktur dodávek náročnější než v menší zemi. Vím, že nám v Estonsku chybí jeden zmíněný terminál k nezávislosti Pobaltí a Finska na ruském plynu - a pokud se rozhodnutí na úrovni celé EU bude příliš protahovat, tak už nebude možné ten terminál včas do příští zimy postavit.

Vláda v Berlíně čelí značné kritice, i prezident Zelenskyj vyčetl Německu nedostatečně jasné vedení. Sdílíte tuto kritiku - a jak jinak by Německo mělo jednat?

Ještě pár dní před začátkem války se němečtí politici na Mnichovské bezpečnostní konferenci drželi zavedených pozic. Opakovali, že Ukrajině dlouho pomáhali jinak než vojensky a je třeba to respektovat. Politici mohou postupovat jen tempem, které snesou jejich občané, a německá veřejnost nerozuměla tomu, co je v sázce. Když válka vypukla, němečtí politici velmi dlouhodobou strategii rychle opustili - a tempem proměny tamní politiky jsem naopak pozitivně překvapena. Přiznejme si, že Evropa se nedokáže posunout rychleji, než se posunou Německo a Francie. Takže musíme dál tlačit na to, že musí dělat víc, ale také uznat, že se už leccos stalo.

Situation in Mykolaiv amid the Russian invasion of UkraineUkrajinský voják u města Mykolajiv • Autor: Profimedia

Americký prezident Joe Biden o víkendu ve Varšavě řekl hodně diskutovanou větu, “že prezident Putin nemůže zůstat u moci.” Souhlasíte?

Předtím, než Biden oznámil kandidaturu na prezidenta, jsme se spolu dvě hodiny bavili o všem možném. Vím tedy, že má své hodnoty. A jeho prohlášení vychází z čistě lidského pohledu na naprostý nezájem Ruska o životy Ukrajinců, ale i běžných ruských vojáků. Ovšem Rusko není jen Putin, je to celý systém, v jehož čele stojí. Proto musíme hledět dopředu, hlavně v souvislosti se sankcemi. Jednoho dne horká fáze války skončí a my v tu chvíli nesmíme přestat tlačit. Pokud stáhneme sankce už po zavedení příměří, při kterém ruští vojáci budou okupovat část Ukrajiny, Putin to bude moci podávat jako svoje vítězství. Nesmíme proto se sankcemi ustupovat příliš brzy. A měli bychom také nechat na prezidentu Zelenském, za jakých podmínek je ochoten souhlasit s příměřím - netlačit na něj.

S jak dlouhým trváním války vlastně počítáte?

I když ustanou boje, čeká nás situace srovnatelná se studenou válkou. Budeme muset projevit stejně velkou strategickou trpělivost jako tehdejší politici. Dnes je to ovšem složité, protože občané od politiků požadují instantní řešení - ale žádná dobrá rychlá řešení nejsou, budeme muset být trpěliví. Bude to doba napětí.

Věříte, že se válka dá vyřešit diplomaticky u jednacího stolu? Mnozí analytici jsou skeptičtí, že Zelenskyj může nabídnout něco, co by Putinovi umožnilo zachovat si tvář.

Putin žádný takový únik nepotřebuje, kontroluje média ve své zemi způsobem, díky kterému může cokoliv prodat jako výhru. Zelenskyj už dal najevo, že by byl ochotný jednat třeba o tom, že Ukrajina nevstoupí do NATO. U všeho dalšího je situace nejasná a záleží jen na Ukrajincích, co jsou ochotni vyložit na stůl.

https://www.youtube.com/embed/UK9hzug6Fi8

Zdroj