I ruská jaderná ponorka Delta-IV, jejíž rakety dosáhnou 8 300 km, má ochrannou klec – ale její význam je dosud nejistý

S rozvojem schopností sebevražedných dronů přišly i metody, jak se proti nim bránit. Jednou z nejrozšířenějších, levných a částečně účinných je nad různou techniku instalovat takzvané klece nebo jiné zábrany, aby tudy nemohl dron nebo jím shozená puma proniknout. Lze je najít například na tancích, dělech nebo obrněných transportérech, a kupodivu i na ruské jaderné ponorce K-114 Tula s balistickými raketami, jak ukazuje příspěvek níže.

Klec, která chrání velitelskou věž ponorky

Instalovat nějakou protidronovou klec na ponorku by možná dávalo smysl, kdyby kotvila v oblasti, v níž mohou zasahovat nepřátelské sebevražedné drony, i když by to riskoval jenom hlupák. Přesto se nad jadernou ponorkou K-114 Tula nedaleko Murmansku konstrukce připomínající protidronovou klec nad tanky objevila. Nainstalována je na nad velitelskou věží, uvádí NewsWeek, ale problém je, že taková konstrukce z mnoha důvodů naprosto nedává smysl.

Russia’s Tula submarine, armed with nuclear ballistic missiles, has been spotted with a cage-like structure on its tower. This unusual addition, likely intended to defend against drone attacks, has raised eyebrows among military experts. #Russia #Submarines #drones pic.twitter.com/zjnrP1XYf4

K-114 Tula je ponorka třídy Projekt 667BDRM Delfin, v západním značení Delta IV. Jde o nosič balistických raket s jadernými hlavicemi, a Wikipedia uvádí, že je na ní 16 raket R-29RMU Sineva, jejichž dosah je 8 300 km. Tyto nosiče balistických raket se pokud možno skrytě pohybují oceánem a v případě jaderného konfliktu odpálí rakety na nepřítele. Při misi se vynořují jenom za zcela mimořádných okolností a v hloubce oceánu na ně dron nemůže zaútočit.

Chránit malou část ponorky není logické

Instalovaná klec na ponorce K-114 Tula je nad věží, a zdá se, že ne nad celou. Obecně je úkolem klece například nad tankem, aby se sebevražedný dron nedostal k jeho pancíři. Ale vzhledem k tomu, že klec kryje jenom malou část ponorky, do většiny plavidla může být úder veden. Jako ochrana proti dronu by dávala smysl konstrukce, pod níž by ponorka kotvila celá. Murmansk je navíc daleko od míst, kde by mohly nějaké drony startovat. Twz se proto domnívá, že klec může mít zcela jinou úlohu, například být protisluneční clonou.

Není také jasné, zda je konstrukce nad ponorkou jenom dočasná, nebo jestli to má být její stálá součást. Je možné, že při plavbě pod hladinou by mohla mít vliv na odpor vody i rychlost, a teoreticky by mohla vydávat nechtěný zvuk, což by prozrazovalo její polohu nepříteli. Proto je pravděpodobné, že klec bude jenom zařízením určeným do přístavu, a před plavbou je demontováno. Může mít však i naprosto jiný účel, který zatím nikoho nenapadl.