Inflace přináší tvrdý propad životní úrovně. Letos to bude nejvíc v historii

5 měsíce starý 145

Rostoucí ceny takřka veškerého zboží a služeb mají a budou mít za následek propad životní úrovně většiny Čechů. Po zdražování, které přinesla pandemie koronaviru, se totiž přidává i růst spotřebních cen kvůli ruské invazi na Ukrajině. Válečný konflikt se nově promítl do čísel březnové inflace. Mezi únorem a březnem znatelně poskočila inflace v dopravě a bydlení s energiemi. Tedy v oblastech, které jsou pro běžné občany podstatné. Český statistický úřad navíc na letošní rok odhaduje, že dojde k největšímu poklesu životní úrovně v historii České republiky.

Na letošní rok se počítalo s vysokou inflací, která podle ministerstva financí měla být v průměru 8,5 procenta. Odhad byl vydán v makroekonomické predikci v druhé polovině ledna. Už tak však budilo vysoké číslo pochyby u některých ekonomů. Po válce, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, je však jisté, že zdražovat se bude. A to velmi razantně.

Další predikce totiž upravila průměrnou míru inflace na 12,1 procenta pro letošní rok. Poslední čísla březnové inflace dokládají, že růst spotřebitelských cen se bude pohybovat v dvouciferné hodnotě, a to možná i po celý letošní rok. Z dat Českého statistického úřadu je totiž zřejmé, že ceny rostou ve většině sledovaných položek.

Zároveň se také ukazuje, že rostou i kvůli ruské invazi. Podle poradce premiéra a hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka je to patrné ve zdražování energetických a zemědělských komodit. „Náklady na život v České republice prudce stoupají a lidem se snižuje kupní síla úspor. Současný vývoj v ekonomice bohužel bude doprovázen snižováním životní úrovně lidí,“ řekl Křeček.

Březnová inflace totiž dosáhla úrovně 12,7 procenta. Ceny pohonných hmot i v důsledku války zdražily meziročně o 50,6 procenta, ceny elektřiny o 24,7 procenta a cena zemního plynu o 37,7 procenta. Z potravin zdražila mouka o 30,3 procent, mouka, mléko nebo brambory.

Výhled do budoucnosti navíc není příliš optimistický. Cenový růst totiž není z daleka u konce a zdražování není na své očekávané hranici. Navíc budou růst náklady v ostatních položkách kvůli důsledkům války. „Do budoucna lze očekávat, že budou narůstat ceny nájmů, protože uprchlíci z Ukrajiny si po nalezení práce budou hledat nájemní bydlení, aby nadále nemuseli žít v provizoriu tělocvičen a dalších nevyhovujících míst. To může být doprovázeno zvýšenou poptávkou po nábytku či výrobcích na údržbu a opravy bytu. Rovněž může docházet ke zvýšeným nákupům elektroniky a vybavení pro domácnost. V neposlední řadě může narůstat zájem o nákupy oblečení a obuvi, protože mnozí Ukrajinci uprchli jen s minimem zavazadel,“ dodal Křeček.

Český statistický úřad také v minulosti uvedl, že letos začíná historicky rekordní pád životní úrovně Čechů. Může za to právě rekordní inflace, která je doprovázená slabým růstem mezd. „Mzdy v letošním roce stoupnou v průměru nominálně o 6,5 procenta, jak vyplývá z březnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky, kteří vývoj na českém trhu práce sledují. Pokud od tohoto růstu mezd odečteme očekávanou hodnotu inflace, oněch 13,4 procenta, dostáváme údaj vyjadřující letošní reálnou změnu průměrné mzdy, tedy minus 6,9 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj takto reálná průměrná mzda v historii ještě neklesla. Dosud klesala pouze v letech 1998 o 1,4 procenta, v roce 2021 o 0,8 procenta, 2013 o 1,5 procenta a v roce 2020 o 0,1 procenta.


Zdroj