Inflace v eurozóně stoupla na rekordních pět procent, v EU na 5,3 procenta

5 měsíce starý 25

Nejvíce k růstu cen přispěly energie, dražší ale byly například i služby. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. V České republice vzrostly ceny ještě více, inflace činila 5,4 procenta.

Podle evropského statistického úřadu Eurostatu byla v listopadu míra inflace v eurozóně na 4,9 procenta a v celé unii na 5,2 procenta. O rok dříve, tedy v prosinci 2020, byla eurozóna ještě v deflaci. Ta činila minus 0,3 procenta. Míra inflace v EU před rokem činila 0,3 procenta. V České republice vzrostly ceny ještě více, inflace činila 5,4 procenta.

Proti listopadu se ceny v eurozóně zvýšily o 0,4 procenta. V EU pak meziměsíční růst činí 0,5 procenta.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová ještě před zveřejněním dat uvedla, že Inflace v eurozóně se letos bude postupně snižovat, neboť poleví hlavní důvody, které k růstu cen přispívají, tedy drahé energie a problémy v dodavatelských řetězcích.

Lagardeaová tak zopakovala svůj názor na inflaci, který ale část ekonomů zpochybňuje.

„Stabilizuje se to a v průběhu roku 2022 budou ty důvody slábnout,“ řekla šéfka ECB v rozhovoru na rozhlasové stanici France Inter. Odkazovala tak na vysoké ceny energií a jejich očekávaný pokles, a také na potíže v dodavatelských řetězcích. Za nimi jsou částečně dopady pandemie a i tam se očekává, že se situace postupně zlepší.

Nejnižší míru inflace měla v prosinci Malta, kde činila 2,6 procenta, dále Portugalsko (2,8 procenta) a Finsko (3,2 procenta). Naopak nejvyšší byla míra inflace v Estonsku (12,0 procenta), v Litvě (10,7 procenta) a v Polsku (8,0 procenta). Ve srovnání s listopadem se roční míra inflace snížila v sedmi členských státech, ve dvou zůstala beze změn a v osmnácti se zvýšila.

Nejvíce v prosinci k růstu míry inflace přispěly v eurozóně právě ceny energií, jejichž podíl na růstu činil 2,46 procentního bodu. Následovaly služby (+1,02 bodu), neenergetické průmyslové zboží (+0,78 bodu) a kategorie potraviny, alkohol a tabák (+0,71 bodu).

Amerika je jinde

Lagardeová se vyjádřila také k situaci v USA a uvedla, že Spojené státy jsou v jiné situaci, a proto je tam chystané zpřísňování měnové politiky namístě.

„Cyklus hospodářského oživení v USA je o něco dál, než je tomu v Evropě. My proto máme pádné důvody k tomu, abychom nejednali tak rychle a tak rázně, jako to můžeme teď očekávat od Fedu,“ poznamenala šéfka ECB. Upozornila také, že i míra inflace je v USA vyšší než v Evropě. V USA v prosinci vystoupila na sedm procent, což je maximum za téměř 40 let.

„Ale my jsme na to začali reagovat a pochopitelně jsme připraveni na to reagovat i s pomocí opatření měnové politiky, jestliže to budou vyžadovat čísla, data a fakta,“ dodala šéfka ECB.

Lagardeová se vyjádřila i k růstu výnosů dluhopisů z poslední doby. Například klíčový dluhopis německé vlády se splatností deset let, považovaný za hlavní indikátor vývoje tržních sazeb v eurozóně, poprvé od roku 2019 vystoupil nad nulu. Výnosy se pohybují opačně k cenám, růst výnosů je tedy výsledkem cenového poklesu.

Nejméně Malta, nejvíce Estonsko

Nejnižší míru inflace měla v prosinci Malta, kde činila 2,6 procenta, dále Portugalsko (2,8 procenta) a Finsko (3,2 procenta). Naopak nejvyšší byla míra inflace v Estonsku (12,0 procenta), v Litvě (10,7 procenta) a v Polsku (8,0 procenta). Ve srovnání s listopadem se roční míra inflace snížila v sedmi členských státech, ve dvou zůstala beze změn a v osmnácti se zvýšila.

Nejvíce v prosinci k růstu míry inflace přispěly v eurozóně ceny energií, jejichž podíl na růstu činil 2,46 procentního bodu. Následovaly služby (+1,02 bodu), neenergetické průmyslové zboží (+0,78 bodu) a kategorie potraviny, alkohol a tabák (+0,71 bodu).

Zdroj