Inventura reklamní větve kauzy Čapí hnízdo: s jakými důkazy pracovali policisté, než případ odložili

5 měsíce starý 155

Posudky, závěry Evropského úřadu proti podvodům, „hlášení“ z Německa, podezření bývalého šéfžalobce Pavla Zemana i nové svědectví. Jaké důkazy měli policisté, kteří se v pondělí rozhodli odložit prošetřování možných daňových úniků Farmy Čapí hnízdo? A co vše o případu, který ještě může zvrátit státní zástupce, víme? Server iROZHLAS.cz přináší inventuru tzv. reklamní větve kauzy Čapí hnízdo, která je spojená s expremiérem Andrejem Babišem (ANO).

Praha 12:25 28. června 2022

Pražští kriminalisté sice v minulých dnech odložili prošetřování možného daňového podvodu, kterého se měla dopustit Farma Čapí hnízdo, která je nyní součástí svěřenských fondů šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Rozhodnutí musí ale ještě potvrdit státní zástupce, který věc dozoroval. A do případu má pravomoc vstoupit také nejvyšší žalobce Igor Stříž, pokud by se mu verdikt nelíbil.

Kauza Čapí hnízdo

V kauze jde o 50 milionovou dotaci na multifunkční areál v Olbramovicích na Benešovsku původně z evropských fondů. Policie bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a jeho rodinu obvinila z dotačního podvodu už na podzim v roce 2017. Byla přesvědčena, že Babišovi spolupracovníci pod jeho dohledem účelově vyčlenili firmu z holdingu Agrofert a vlastnickou strukturu zastřeli tak, aby vypadala jako začínající malý podnik.

Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch na podzim 2019 trestní stíhání zastavil. Jeho rozhodnutí ale jen pár měsíců poté zvrátí tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Stíhání Babiše a jeho bývalé spolupracovnice Jany Mayerové (Nagyové) obnovil. Policie poté musela kauzu došetřit a oba byli nakonec letos v březnu obžalovaní. Soud proběhne v září. 

Tzv. reklamní větev policie v prosinci 2018 vyčlenila do samostatného šetření. Díky finančním injekcím za reklamu od dceřinek Agrofertu si Čapí hnízdo přišlo v letech 2010 až 2019 na 272 milionů korun. To vyvolalo podezření, že peníze ve skutečnosti nešly na reklamu, ale pomáhaly farmě splácet úvěr a firmám z holdingu snižovali daně. 

Spis, který bude nyní studovat dozorující státní zástupce, by měl obsahovat řadu důkazů, které svědčí pro to, že s reklamou nebylo vše v pořádku. Informace o možném daňovém úniku se totiž ve veřejném prostoru objevují už řadu let. Server iROZHLAS.cz přináší inventuru indicií, se kterými mohli policisté pracovat.

Posudek z roku 2008

O možných machinacích kvůli reklamě vyšetřovací tým věděl od chvíle, kdy začalo vyšetřování údajného dotačního podvodu týkající se Farmy Čapí hnízdo. Informaci zmiňují dva klíčové posudky, s nimiž policie při vyšetřování tzv. hlavní větve kauzy pracovala. Oba poukazují na jednoznačné nesrovnalosti v příjmech Farmy Čapí hnízdo z reklamy.

První, který má redakce iROZHLAS.cz k dispozici, si nechal vypracovat dotační úřad při zvažování, jestli má vůbec projektu na stavbu farmy peníze přidělit. Když jeho autor, ekonom Karel Mojžišík přiznání dotace nedoporučil, mimo jiné se odvolával na podezřele velkorysé plány na příjem z reklamy. Farma do žádosti napsala, že očekává výdělek 25 milionů korun ročně. 

Podle posudku byla taková suma nereálná. „Po konzultacích s dalšími podnikateli v oblasti reklamy a vlastními kontrolními orientačními výpočty hodnotitele bylo dosaženo orientační maximální částky příjmů z reklamy ve výši cca 12,5 milionu korun, tedy 50 procent žadatelem projektované úrovně,“ konstatoval v něm Mojžišík. Dotační úřad ale tehdy k expertize, která pro něj nebyla nijak závazná, nepřihlédl a dotaci přesto udělil.

Celý posudek ekonomika Mojžišíka si můžete přečíst zde:

Varování z Německa

Informaci o možném daňovém úniku měli na stole i úředníci finanční správy, a to už od roku 2014, jak před lety informoval server Echo24. Českého správce daně na problém totiž upozornil sám od sebe německý finanční úřad v Chemnitzu. Do Česka poslal smlouvu na zajištění reklamy mezi Farmou Čapí hnízdo a Agrofertem Deutschland GmbH, tedy německou dceřinou firmou holdingu Agrofert, z konce roku 2011.

Němci si u rekreačního areálu v Olbramovicích objednali zajištění reklamy a podporu marketingu během celého roku 2012. Smlouva byla uzavřena na částku 350 tisíc eur, což dle kurzu v té době vycházelo v přepočtu asi na 8,75 milionu korun.

Informaci sdíleli němečtí berní úředníci se svými českými kolegy na základě směrnice 2011/16/EU, která finančním úřadům členských zemí Evropské unie takový postup ukládá ve chvíli, kdy mají podezření, že firma by mohla krátit daně v daném státě. Jedná se o takzvanou výměnu informací z vlastního podnětu, která se někdy nazývá spontánní.

Německá dceřinka Agrofertu si u rekreačního areálu v Olbramovicích objednali zajištění reklamy a podporu marketingu během celého roku 2012. Částka? 350 tisíc eur, což dle kurzu v té době vycházelo v přepočtu asi na 8,75 milionu korun | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jestli ale na základě dokumentů z Německa zahájili úředníci řízení, nechtěla finanční správa uvést s odkazem na mlčenlivost. Podle Agrofertu ale daňové řízení s žádnou firmou z holdingu v souvislosti s reklamou na Čapím hnízdě zahájeno nebylo.

Druhý posudek

Farmu živila reklama. Takový byl zjednodušeně řečeno závěr dalšího posudku, který ekonomickou situaci farmy posuzoval v roce 2014. Pro policii, která prošetřovala možný dotační podvod, ho zpracovala společnost Česká znalecká.

Reklamní injekce Čapímu hnízdu pod lupou: Agrofert mu během čtyř let poslal přes 270 milionů

Číst článek

Ta již porovnávala skutečné výdaje a příjmy Farmy Čapí hnízdo. Zjistila, že provoz Čapího hnízda vydělával od zahájení činnosti prakticky jen díky reklamě zadané koncernem. Bez ní by Farma Čapí hnízdo nedokázala ani zaplatit zaměstnance, natož splácet stamilionový úvěr bance. Agrofert byl zároveň jediným zadavatelem reklamy. 

„V žádosti o dotaci projekt uvažoval od roku 2011 s hodnotami tržeb na úrovni cca 80 milionů korun. Z toho tržby za reklamu měly tvořit 25 milionů korun ročně. Skutečné tržby za reklamu se však na celkových tržbách za prodej výrobků a služeb podílely v rozmezí 71,5 až 91,25 procenta,“ konstatuje posudek České znalecké. V odhadu firmy v žádosti o dotaci přitom reklama měla tvořit jen 31 procent tržeb. 

Z veřejně dostupných účetních závěrek farmy Čapí hnízdo vyplývá, že jí v období 2010 až 2014 poslal Agrofert násobně vyšší sumy od 64,5 do 71 milionů korun ročně (konkrétní částky najdete v tabulce). Jak navíc upozorňuje posudek České znalecké, kongresové centrum využívaly především společnosti z holdingu Agrofert. Podle České znalecké tak reklama postrádala „elementární význam“.

Problém s reklamou podle OLAF

Zmínky o možném problému s reklamou se objevily také v závěrečné zprávě Evropského úřadu pro boj proti daňovým podvodům (OLAF) z roku 2017, který šetřil udělení dotace pro farmu. Ten došel k závěru, že k dotačnímu podvodu došlo a Farma Čapí hnízdo později 50milionovou dotaci vrátila.

Přehledně: to nejdůležitější, co napsal OLAF ve zprávě o Čapím hnízdě

Číst článek

OLAF ale ve zprávě mimo jiné napsal, že peníze za reklamu měly být určitým krizovým financováním. „Imoba zopakovala, že příjem z reklamních služeb byl pro společnost Farma Čapí hnízdo, a. s., pouze vedlejší a že jeho cílem bylo dočasně vyrovnat negativní dopady celosvětové ekonomické krize,“ stojí ve zprávě. Společnost Imoba je v současné době vlastníkem Čapího hnízda. 

Odborníci přitom upozorňovali, že pokud by chtěla jedna firma finančně vypomoci druhé, měla by to udělat jiným způsobem. „Správným postupem je takovému subjektu poskytnout půjčku nebo jiný druh financování. Z toho naopak vyplyne, že dotyčný subjekt by měl platit úrok poskytovateli a ten by měl platit o to vyšší daně,“ popsal pro iROZHLAS.cz v minulosti člen rady Unie daňových poplatníků David Hubal.

Pokud by se ukázalo, že jediným smyslem reklamy bylo zajistit financování běhu rozbíhajícího se podniku, pak se podle něj nejedná o způsob v souladu se zákonem. „Protože subjekt, který si reklamu objednal, si neobjednával reklamu, ale fakticky poskytoval prostředky na financování druhého subjektu a nedovoleně si v důsledku toho snížil své daňové povinnosti,“ podotkl Hubal, který tím také vysvětlil princip daňového podvodu, ke kterému mohlo dojít.

Z veřejně dostupných účetních závěrek farmy Čapí hnízdo vyplývá, že jí v období 2010 až 2014 poslal Agrofert násobně vyšší sumy od 64,5 do 71 milionů korun ročně | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

OLAF také upozornil na to, že dceřiné společnosti Agrofertu platily za reklamu Farmě Čapí hnízdo už v době, kdy byl areál na Benešovsku ve výstavbě. Ještě před otevřením v červnu 2010 naposílaly firmy z koncernu za propagaci farmě přes 36 milionů korun. V roce 2019 na to upozornil server SeznamZprávy.cz

Indicie z hlavní větve

Machinacím s reklamou se ovšem věnoval už dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch v hlavní větvi kauzy. Vyplývá to z rozhodnutí, kterým na podzim 2019 stíhání v této větvi týkající se dotačního podvodu zastavil a který má server iROZHLAS.cz k dispozici v kompletním znění. (Jeho rozhodnutí poté zvrátil nejvyšší žalobce Pavel Zeman a Babiš je nyní obžalovaný, pozn. red.)

‚Bylo mu řečeno, aby byl shovívavý.‘ Jaká svědectví a důkazy má policie v reklamní větvi kauzy Čapí hnízdo?

Číst článek

Výhradní inzerce podniků z holdingové struktury podle něj svědčila o nadstandardních vztazích obou firem, což podložil i vzájemnými kontrakty. Hned zkraje roku 2008 totiž uzavřely smlouvu o budoucí spolupráci.

„Společnost Agrofert se zavázala využívat multifunkční kongresový areál pro své marketingové a reklamní účely, k firemním akcím, výstavám a pro stejné účely doporučovat multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo i společnostem, které ovládá,“ píše se k tomu v Šarochově rozhodnutí.

V pasáži na straně 42 pražský žalobce navíc konstatuje, že by farma bez peněz za reklamní služby od holdingu Agrofert nebyla schopná splácet úvěr a nebyly by ani finance na její provoz. Šaroch vycházel mimo jiné z posudku společnosti Česká znalecká.

„Finanční příjem společnosti Farma Čapí hnízdo z reklamní činnosti byl takového rozsahu, že v některých letech dosahoval 100 procent příjmů společnosti Farma Čapí hnízdo, která, jak vyplývá ze znaleckého posudku ústavu Česká znalecká, se v některých obdobích nacházela v podstatě ve stadiu úpadku,“ stojí přímo v Šarochově usnesení.

To obsahuje také popis, jak byla fakticky reklama zadávána a účtována. O marketing a propagaci se na Čapím hnízdě staral Babišův švagr Martin Herodes, který zároveň držel 12 kusů akcií farmy. Ten během výslechu popřel, že by reklama na Čapím hnízdě byla pouze fiktivní a její cena přemrštěná. „Reklamy byly vyráběny částečně externími dodavateli a částečně vlastními silami,“ popsal podle státního zástupce.

Zájemcům o inzerci na Čapím hnízdě se podle výpovědi Herodese nabízelo umístění firemních log na různých místech usedlosti. „Od reklam v TV v rámci celého areálu (hotel, recepce, kongresové sály, bowlingová hala, restaurace, vyhlídka a terasa), přes webové stránky a propagační tiskoviny po reklamní prostor uvnitř budov (multifunkční hala, kongresové sály, stáje) i vně budov (parkoviště, sportoviště, stodoly, golfové hřiště a okolí hlavních budov, příjezdová cesta),“ shrnul jeho slova Šaroch.

Částky za reklamu se podle Herodesovy výpovědi odvíjely od ceníku, který vycházel z externího znaleckého posudku. „Někdy byl některý zadavatel ochoten zaplatit víc a někdy naopak méně. Posuzovalo se to vždy z hlediska, zda je ta částka přijatelná pro společnost Farma Čapí hnízdo. Ceny ovlivňovaly velikosti loga, frekvence jejich zobrazení,“ shrnul jeho slova státní zástupce.

Ve spisu k Čapímu hnízdu jsou podle Šarocha založeny materiály ohledně reklamy i propagace, kterou farma zajišťovala pro různé společnosti ze skupiny Agrofert. V usnesení konkrétně jmenuje smlouvy o reklamě, doklady o platbách i obrazovou dokumentaci poskytnutých služeb.

Zemanovy pochyby

V roce 2020 se celou kauzou kolem Čapího hnízda zabýval také tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Bylo to poté, co Šaroch rozhodl kauzu odložit a stíhání tak smést ze stolu. Zeman ale celou věc překontroloval a případ znovu otevřel. I proto je nyní Babiš s Janou Nagyovou (dříve Mayerovou) v hlavní větvi kauzy obžalovaný.

Od Agrofertu k Agrofertu

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert, který je nyní ve svěřenském fondu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele.

V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba, která loni spornou dotaci státu vrátila.

V rozhodnutí, kterým stíháním obnovil, se zabýval i reklamou na farmě. Šéfžalobce konstatoval, že se nejednalo pouze o doplňkovou činnost, ale o jeden „z důležitých zdrojů plánovaných příjmů společnosti“. Zeman přitom přidal i další podezřelý detail – objednávky reklamy v totožném objemu.

„Tyto skutečnosti mohou důvodně nasvědčovat tomu, že objednávky reklamy byly činěny nikoliv z důvodu ekonomické odůvodněnosti těchto kroků ze strany jednotlivých obchodních společností, ale z důvodu centrálně učiněného rozhodnutí odpovídajícího formě ovládání celé skupiny,“ popsal šéfžalobce v rozhodnutí, jimž případ Čapí hnízdo znovuotevřel.

Tyto „centrálně řízené objednávky reklamy“ Agrofertu mohou podle Zemana nasvědčovat faktickému propojení s farmou Čapí hnízdo, ačkoli byla prezentována jako nezávislý subjekt. Co přesně Zeman nařídil směrem k daním, není zcela jasné. Dokument Nejvyšší státní zastupitelství zčásti začernilo.

Nové posudky, nové svědectví

V posledních měsících se vyšetřovatelé museli zabývat novými znaleckými posudky, které si nechali vypracovat. Jeden z nich měl podle informací serveru Seznam Zprávy ukázat, zda ceny za reklamu na farmě Čapí hnízdo byly reálné, nebo byly nadhodnocené.

Prodlužuje se i reklamní větev kauzy Čapí hnízdo. Čeká se na znalecký posudek ceny inzerce

Číst článek

Sever upozornil také na nové svědectví v kauze. Podle bývalého manažera farmy měla být inzerce fiktivní nebo výrazně nadhodnocená. V kauze Čapí hnízdo již podle serveru vypovídal a nyní se rozhodl svoji původní výpověď změnit. A přihlásil se kvůli tomu žalobcům.

Andrej Babiš dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Stejně tak jakékoli pochybení kolem inzerce odmítá holding Agrofert. „Trváme na tom, že hospodaření farmy Čapí hnízdo vždy probíhalo plně v souladu s platnými zákony. Jakékoli ‚daňové delikty‘ můžeme jednoznačně vyloučit,“ uvedl už dříve bývalý mluvčí Karel Hanzelka.

Aktuální rozhodnutí policie stíhání zastavit koncern vítá. „Informace zatím máme pouze z médií, samozřejmě ji vítáme, pokud se zakládá na pravdě. Tvrdili jsme, že podnikáme v souladu se zákonem a že jsme se ničeho protiprávního nedopustili,“ uvedl pro Radiožurnál současný mluvčí Pavel Heřmanský.

Podezření kolem reklamy

  • červen 2008 - ekonom Karel Mojžišík ve svém posudku nedoporučuje přiznání dotace farmě, mimo jiné se odvolává na podezřele velkorysé plány na příjem z reklamy
  • rok 2014 – finanční správa dostává od svých německých kolegů z Chemnitzu smlouvu na zajištění reklamy mezi společností Farma Čapí hnízdo a německým Agrofertem s podezřením na krácení daně 
  • květen 2017 – společnost Česká znalecká a. s. v dalším posudku k farmě uvádí, že provoz Čapího hnízda vydělával prakticky jen díky reklamě zadané koncernem Agrofert
  • srpen 2017 – policie zasílá do sněmovny žádost o vydání Andreje Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v souvislosti s kauzou dotací na farmu
  • prosinec 2017 – OLAF ukončuje své vyšetřování možného dotačního podvodu, ve své závěrečné zprávě problém s reklamou zmiňuje i s odkazy na oba posudky
  • prosinec 2018 – policie začíná oficiálně prověřovat možné daňové úniky spojené s reklamou
  • červen 2019 – policie zahájila úkony trestního řízení v souvislosti s hospodařením farmy Čapí hnízdo
  • srpen 2021 – prověřování prodlouženo o další čtyři měsíce
  • prosinec 2021 – nová lhůta pro ukončení prověřování
  • leden 2022 - policie prošetřování opět prodloužila do června 2022
  • červen 2022 - policie případ odložila, protože pro trestný čin podle ní nejsou důkazy, verdikt ale ještě přezkoumá státní zástupce

Tereza Čemusová

Zdroj