Istanbulská úmluva se podle Válkové asi do voleb nejspíš ratifikovat nebude

1 měsíc starý 12

Dokument by měla podle plánu dostat do konce června 2022. Na dotaz ČTK to řekli vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (za ANO) a šéf vládního odboru pro rovnost žen a mužů Radan Šafařík. V Česku dokument vyvolává silné emoce.

Istanbulská úmluva, kterou ČR podepsala v květnu 2016, odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli. Aby dokument začal platit, má ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Kabinet Andreje Babiše (ANO) měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat loni v červenci, jednání odložil.

Válková řekla, že se úmluva v tomto volebním období pravděpodobně ratifikovat nebude. "Musela bych odhadnout, jaká bude vláda v podzimních měsících (po volbách) nakonec ustavena. Podle toho se bude odvíjet osud úmluvy," uvedla zmocněnkyně. Podle ní pak kabinet podle svého složení buď ratifikaci doporučí, nedoporučí, nebo se k ní postaví neutrálně.

Šafařík uvedl, že úmluvu by nová vláda měla dostat do poloviny příštího roku. "Máme rok a čtvrt na vysvětlování úmluvy, potom vláda v červnu rozhodne, zda ji Parlamentu předloží," řekl šéf odboru rovnosti žen a mužů úřadu vlády.

V Česku úmluva vyvolává silné emoce. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a ukotvila poskytnutí pomoci.

Podle Šafaříka výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukázal, že zastánců Istanbulské úmluvy je dvakrát víc než odpůrců. Řada lidí ale také na dokument nemá názor a neví, co by měl v praxi přinést.

Istanbulskou úmluvu zmiňuje i nová strategie rovnosti žen a mužů s opatřeními do roku 2030. Počítá se s osvětovou kampaní a vysvětlováním, co má dokument přinést. V Česku například existují jen tři utajené azylové domy pro oběti s 86 lůžky. V ČR není jediné centrum pro oběti sexuálního násilí a fungují pro ně jen dvě poradny. Dostupná není ani pomoc pro dětské oběti. Podle Válkové se téma v Česku zbytečně zpolitizovalo.

Strategie uvádí, že česká společnost sice považuje prosazování rovných šancí pro muže a ženy za důležité, pojmy feminismus a gender ale mnohým vadí a odmítají je. Podle strategie nepochopení ilustruje právě diskuse o ratifikaci úmluvy. "Charakteristické také je, že předmětem dezinformací a mylných interpretací se Istanbulské úmluva stala v zemích východní a střední Evropy, v západní Evropě tyto reakce nevyvolávala," píše se ve strategii.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) loni v srpnu při projednávání evropské strategie rovnosti v Senátu řekl, že český právní řád je na přijetí Istanbulské úmluvy připraven a pokud by přijetí dohody některé státy v EU zablokovaly, Evropská komise vytvoří vlastní směrnici na ochranu před násilím a k posílení prevence.

Zdroj