Italský slalomář obdivuje Ledeckou. Uznává i Banka a sní o olympijské medaili

4 týdny starý 11

Nejen o Ester Ledeckecké, ale i o Ondřeji Bankovi či Martině Dubovské mluví sice mladý, ale již zkušený italský slalomář Alex Vinatzer v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Ve svých 22 letech by měl jet v únoru 2022 na svoje druhé olympijské hry. Do přípravy nezařadil mentálního kouče, ale celou skupinu odborníků pro celkový rozvoj osobnosti. I to se naučil na vyhlášeném lyžařském gymnázium ve Stamsu, které absolvoval.

Jak se sportovec z Jižního Tyrolska, tedy ze severu Itálie, dostane na vyhlášené rakouské sportovní gymnázium do Stamsu?
U nás v Itálii sice máme také lyžařské gymnázium, ale z domova ho mám velmi daleko. Navíc se vždy tvrdilo, že gymnázium ve Stamsu je skutečně dobré a profesionální. Proto jsem tam tak chtěl. Takže jsem se přihlásil, udělal přijímací zkoušky a vzali mě.

Smějí toto gymnázium navštěvovat také zahraniční studenti? Neměl jste problém s tím, že studujete v jiné zemi?
Ale vůbec, naštěstí nás tady z Jižního Tyrolska v Rakousku vlastně ani nepovažují za cizince, takže se mi dostalo speciálního zacházení. Nezaznamenal jsem jediný problém.

Jak se na vás dívali spolužáci? Nebylo tam přece jen trochu napětí, protože Rakušané k sobě příliš sportovce nepouštějí, aby jim nevzali know-how?
Ne, ne. Nic takového. Vždyť když jsme nastupovali, tak nám bylo čtrnáct let, takže o nějakém předávání know-how nemůže být řeč. Nikdo se na mě nedíval skrz prsty, necítil jsem jediné omezení kvůli tomu, že nejsem Rakušan. Všichni nás skvěle přijali, ve třídě jsme měli i Švýcary či Němce a tam přece jen bývá větší „konkurence“ než s Italy. (Smích)

Gymnázium ve Stamsu je soukromá škola. Kolik se tam platí ročně za studium?
Ano, je soukromá, platí se internát a škola, ale všechno další už je v rámci výuky. Od vleků, přes pomůcky, až po zabezpečení a stravu. Slyšel jsem, že na každého žáka přispívá rakouská vláda 25 tisíc eur (625 tisíc korun) bez ohledu na to, jestli je místní nebo cizinec. Samotné gymnázium nemá žádný zisk, vše jde zpět do výuky a studentů.

S mentálním koučem nebo psychologem jsem mluvil, ale necítil jsem, že by to mělo nějaký speciální účinek. Místo toho spolupracuji se střediskem mentálního rozvoje osobnosti, ke kterému patří i dechová cvičení, meditace, ale i pobyt v extrémně studené vodě.

Jak moc vám gymnázium pomohlo v další kariéře? Co jste se tam naučil?
Pomohlo mi skutečně hodně a naučilo mě, že se mám soustředit na sebe. Neocenitelné byly rady, jak správně trénovat, jak se trénink připravuje, vše pod dohledem zkušených učitelů a koučů. Dostal jsem se doopravdy do hloubky sportovní přípravy a k tomu, jak se posouvat výkonnostně nahoru.

Budete studovat dál? Třeba vysokou školu se zaměřím na sport?
Teď už asi ne, protože poté, co jsme vstoupil do Světového poháru, už nemám tolik času. A na učení bych se mohl podívat až den před zkouškou a tak to na univerzitě nefunguje. Takže se nyní budu plně koncentrovat na lyžování.

Vstoupil jste do olympijské sezony? Měnil jste něco v přípravě? Nebo jste naopak zařadil něco nového?
Příprava zůstala velmi podobná té, kterou jsme měli před dvěma roky. Bohužel stejně jako loni jsme nemohli letět v létě na přípravu do argentinského střediska Ushuaia. Takže jsme museli putovat po evropských ledovcích. Ale přesto jsem s ní velmi spokojený, dovolím si říct, že byla jednou z nejlepších. Jen škoda, že jsem si v polovině prosince poranil kotník a musel na pár dnů vynechat přípravu.

Stále častěji se především před olympijskými hrami rozšiřují realizační týmy sportovců a mentální kouče nebo psychology. Jdete stejnou cestou?
Ne, ne. Samozřejmě jsem již s mentálním koučem nebo psychologem mluvil, ale necítil jsem, že by to na mě mělo nějaký speciální účinek. Místo toho spolupracuji se střediskem mentálního rozvoje osobnosti, ke kterému patří i dechová cvičení, meditace, ale i pobyt v extrémně studené vodě. Další součásti jsou tzv. aktivační cvičení, abych dokázal lépe a správně zapojit mozek, aby došlo ke zklidnění a byl jsem plně soustředěný na výkon.

Zdá se vám o olympiádě?
Vždy jsem snil o tom, že na olympiádě budu startovat, stejně jako že budu jednou skvělý lyžař…

Ještě nikdy se mi ve spánku nezdálo ani o olympijských hrách ani o lyžování. Pro mě je to ještě velmi daleko. Ale třeba až budu v Číně, tak to přijde a budu mít sen o olympiádě.

To je něco jiného. Máte nyní ve spánku sny o olympiádě? Vybaví se vám něco ráno po probuzení?
Aha, takto to myslíte. (Smích) Ne, ne. Ještě nikdy se mi ve spánku nezdálo ani o olympijských hrách ani o lyžování. Pro mě je to ještě velmi daleko. Ale třeba až budu v Číně, tak to přijde a budu mít sen o olympiádě.

S jakým cílem tam pojedete? Máte v hlavě nějaké umístění, kterého byste chtěl dosáhnout?
Samozřejmě že cílem na olympiádě je medaile. Ale vím, že to bude velmi těžké a že to musí být podložené skvělou přípravou. Bude záležet také na podmínkách, místě a aklimatizaci. Ale udělám pro to vše.

S čím byste byl spokojený?
Budu spokojený, když ucítím, že jsem ze sebe vydal to nejlepší, dobře jsem lyžoval a závodil.

Na olympijských hrách 2022 se má jet také smíšený závod družstev, ze kterého máte bronzovou medaili z mistrovství světa 2019 ve švédském Åre. Takže ji chcete i nyní?
Věřím v ni. Vím, že máme silný tým, který si při mezinárodních závodech vždy stojí dobře. Ale víme, jak těžké a hlavně nepředvídatelné je sjezdové lyžování. A samozřejmě svou roli hraje i to, že medaile z individuálních disciplín mají větší zvuk než z týmové soutěže. Ale pořád je to medaile. Takže bych ji bral. Pro nás to nebude žádná zábava, i závod družstev bereme velmi vážně.

Neuvažujete, že byste tam zkusil také kombinaci?
Ne, to vůbec.

Ještě k té spokojenosti. Takže byste byl spokojený se dvěma medailemi? Ze slalomu a ze závodu družstev?
To by bylo víc, než bych si uměl představit a bylo by to absolutně skvělé.

Nebo jste čistý slalomář a nic na tom nebudete měnit?
Tak bych se nenazval. Dřív jsem také jezdil z poloviny obří slalom. Pořád ho mám rád a chtěl by se v něm dostat do špičky stejně jako se mi to už podařilo ve slalomu. Takže na tom pracujeme s trenérem.

Byl jste dvakrát třetí ve slalomářských závodech Světového poháru. Co vám chybí k tomu, abyste jednou vyhrál?
Zřejmě stálost formy a abych se uměl přizpůsobit jakékoliv trati, na které se závodí. Ano, vítězství mi stále chybí, ale myslím, že jsem udělal několik kroků a opatření k tomu, abych jednou skutečně závod Světového poháru vyhrál. Věřím, že není tak daleko.

Sjezdovku mám 20 kroků z domu. V tom mám fakt štěstí, všechno je pro mě jednodušší. Ale rozumím, jak složité to mají závodníci z jiných zemích, třeba i z Česka, kteří musejí za kvalitními tréninkovými podmínkami jezdit stovky kilometrů.

Tak jako třeba nedávno ve Val d’Isere, kde jste jel ve druhém kole o vítězství, ale minul poslední branku…
(Smích) Třeba tak. Proto věřím, že příště už to bude s lepším koncem.

Kvůli zranění jste musel vynechat dva obří slalomy v neděli a v pondělí v italské Alta Badii, pouze 20 kilometrů vzdálené od vašeho bydliště. Takže se koncentrujete jen na středeční slalom v Madonně di Campilio, kde už jste jeden bronz získal?
Přesně. Lékaři mi doporučili po zranění ve Val d’Isere vynechat nejen několik tréninků, ale právě i ty dva závody v Alta Badii, což mi bylo líto, protože je to skoro domovská trať. Ale Madonnu mám raď, sedí mi trať, v můj prospěch hraje i to, že to tam znám, už jsem tam získal medaili. A k tomu budu mít podporu domácího publika, protože v této sezoně je to jediný slalom v Itálii. Takže je to pro mě jeden z nejdůležitějších závodů v roce.

Je pro vás velkou výhodou, že za kvalitními tréninkovými podmínkami nemusíte vlastně nikam jezdit?
Ano, to je naprosto skvělé. Nemusím se nikde trmácet, absolvovat dlouhé přejezdy, případně hledat, kde se dá lyžovat.

Kolik kroků to máte z domu nebo z bytu na sjezdovku?
Protože mám sjezdovku rovnou za domem, tak zhruba dvacet kroků. (Smích) V tom mám fakt štěstí, všechno je pro mě jednodušší. Ale rozumím, jak složité to mají závodníci z jiných zemích, třeba i z Česka, kteří musejí za kvalitními tréninkovými podmínkami jezdit stovky kilometrů.

Kdo by neznal Ester Ledeckou! Její dvojí vítězství na olympiádě 2018 v Koreji ve dvou sportech bylo úžasné. Sice do v super-G bylo překvapením, ale i tak klobouk dolů, jak se říká. Sledoval jsem Ondřeje Banka, protože to býval skvělý univerzál.

Kterou oblast v Jižním Tyrolsku máte jako lyžař nejraději?
Přece moje kopce přímo ve Val Gardeně a v Gardénském údolí. Tam znám každý kopec, každou trať a vždy si tam dokážu najít místo a kvalitní trénink.

Val Gardenu, stejně jako celou oblast Sella Ronda zná mnoho českých lyžařů. Máte někdy chuť a nejdete si čas ji tzv. objet dokola?
Tolik času doopravdy nemám, že bych to „zkusil“ v sezoně, ale po jejím konci se rád s kamarády jen tak svezu, uděláme kolečko, někde zablbneme.

Znáte se s některými českými lyžaři?
Kdo by neznal Ester Ledeckou! Její dvojí vítězství na olympiádě 2018 v Koreji ve dvou sportech bylo úžasné. Sice do v super-G bylo překvapením, ale i tak klobouk dolů, jak se říká. Sledoval jsem Ondřeje Banka, protože to býval skvělý univerzál. A ze současných slalomářů znám Kryštofa Krýzla a také Martinu Dubovskou, která má nyní výborné výsledky.

Zdroj