před 1 týden
34
NÁZOR / Íránský ajjatoláh Alí Chameneí by měl 19. dubna 2024, slavit své 85. narozeniny. Izrael mu k nim brzy ráno dal dárek – útok na Írán jako odpověď na bezprecendentní útok Íránu na Izrael v noci ze 13. na 14. dubna.
Masivní útok na Izrael zahrnoval 170 dronů, přes 30 střel s plochou dráhou letu a 120 balistických raket. Podle izraelských a amerických údajů se 99 procent z nich podařilo sestřelit, ještě než vstoupily do izraelského vzdušného prostoru. Se sestřelováním pomohly Spojené státy, Velká Británie, Jordánsko a Francie. Zpravodajskou pomoc údajně poskytla Saúdská Arábie a zřejmě i Spojené arabské emiráty. Přestože v Izraeli bylo v době útoku mnoho desítek sirén, škody byly minimální. Zasažena byla vojenská základna v Nevatim, ovšem bez větších škod, a byla těžce zraněna beduínská holčička po pádu šrapnelu.
Protože raketám a dronům trvá nějakou dobu, než z Íránu do Izraele doletí, má Izrael a jeho spojenci čas připravit obranu. Dron vypuštěný z Íránu letí do Izraele devět hodin, střela s plochou dráhou letu asi dvě hodiny a balistická raketa 12 minut.
Íránský útok byl reakcí na předchozí zásah izraelské armády v Sýrii na budovu přilehlou k íránskému velvyslanectví, ve které se v té době nacházelo několik vysokých íránských vojenských představitelů, kteří byli zabiti spolu s dalšími přítomnými.
Od íránského útoku 14. dubna se očekávala izraelská odveta. Panovalo kolem ní mnoho spekulací. Západní velmoci, jak je jejich zvykem, se snažily Izrael od útoku odradit, zatímco Írán vyhrožoval, že i sebemenší úder na jeho území se setká s tvrdou odvetou. Ještě včera (18.4.) Írán vyhrožoval útokem na izraelská jaderná zařízení. Přesto bylo zřejmé, že k nějaké odvetě dojde. Na Blízkém východě by se absence reakce považovala za známku slabosti.
Podle novinových zpráv to však vypadalo, že bezprostřední útok nehrozí, že Izrael počká až po svátku Pesach (který letos začíná 22. dubna večer a trvá osm dní). Dokonce se objevily zprávy o dohodě Izraele s USA, že se vzdá útoku na Írán úplně výměnou za americký souhlas s akcí v Rafáhu v Gaze, proti němuž Američané vystupují. To vše bylo zřejmě jen mlžení na zmatení nepřítele.
K odvetnému útoku došlo tedy dnes v časných ranních hodinách, kolem 5.30 izraelského času. Útok byl evidentně limitovaný, aby bylo Íránu předvedeno, že Izrael nemá problém udeřit kdykoliv a kdekoliv, ale aby nedošlo k eskalaci. K úderům došlo zároveň v Iránu, Iráku a v Sýrii a jednalo se pouze na útoky na vojenské cíle Íránu. Jaderná zařízení Íránu zasažena nebyla. Byla zasažena vojenská základna Shahid Salami v íránském Isfahánu, a několik dalších míst, jako například budova v Bagdádu, kde se konala schůzka na vysoké úrovni, které se účastnili členové Íránských revolučních gard a několika skupin podporovaných Íránem (oficiálně nepotvrzeno). K dispozici zatím nejsou podrobnější zprávy. Izrael akci nekomentoval.
Je třeba poznamenat, že válka Izraele a Hamásem, stejně jako boje na severu Izraele s libanonským Hizballáhem, jsou dílem Íránu, který se snaží získat vládu nad celým Blízkým východem. Do nedávna to, minimálně ve vztahu k Izraeli, dělal především prostřednictvím svých spojenců, které financuje a poskytuje jim i výcvik a dodávku zbraní – především libanonský Hizballáh, dále palestinské teroristické organizace Hamás a Islámský džihád v Gaze, šíitské milice v Sýrii a Iráku a Houtiové v Jemenu. Všechna tato uskupení mají za cíl posílit íránský vliv v oblasti. Zaměřují se na boj proti Izraeli (Hizballáh, Hamás a Islámský džihád), který má na Blízkém východě nejsilnější armádu, proti Saúdské Arábii (Houtiové v Jemenu) a také proti americkým jednotkám rozmístěným na Blízkém východě. Naopak Rusko, které má silnou vojenskou přítomnost v Sýrii, je spojencem Íránu (Írán dodává kromě jiného Rusku drony pro boj na Ukrajině.)
Uvidíme tedy, jak se bude situace dále vyvíjet. Vzhledem k omezenému izraelskému útoku se nepředpokládá, že Írán bude nějak reagovat. Íránská média údajně začínají tvrdit, že k žádnému útoku vůbec nedošlo. Situace je však stále napjatá a můžeme se ještě dočkat mnohých překvapení.
